Nejvíce mi vadí byrokracie, říká půvabná starostka Berouna

01.09.2014 16:02

„Aktuální vlna žen v české politice připomíná situaci v Norsku v 70. – 80. letech. Vlna zde ale rychle opadla, a to proto, že ženy zjistily, že vysoká politika je ve všech směrech velmi náročná a pokud jí nechtějí obětovat svoje emoce, mateřství i vztahy, nemohou ji dělat dlouhodobě.“ To ale není případ starostky Šárky Endrlové (NEZÁVISLÍ BEROUŇÁCI), která by s cílem dodělat rozdělanou práci a posunout město dopředu chtěla obhájit svůj mandát. Obavu z nových politických uskupení nemá. Proč? Jak hodnotí své současné působení v čele města? A co jí aktuálně dělá největší vrásky?

Nejvíce mi vadí byrokracie, říká půvabná starostka Berouna
Foto: archiv starostky
Popisek: starostka Berouna Šárka Endrlová (NEZÁVISLÍ BEROUŇÁCI)

Paní starostko, na podzim byste chtěla obhájit váš mandát. Jak vidíte vaše šance? Nemáte obavu z nových politických hnutí?

Naše šance opírám o výsledky naší práce ve městě za uplynulé období. Jsem přesvědčena, že jsou velmi slušné a doufám, že si to občané Berouna myslí také. A nová politická uskupení mohou být přínosem, pokud našemu městu nabídnou schopné osobnosti.

Po úspěchu Andreje Babiše se podzimní komunální volby stávají metou pro řadu úspěšných byznysmenů, kteří čile podporují zavedené strany a hnutí, případně se podílejí na vzniku nových. Co vy na to? Jaké to podle vás může mít důsledky pro občany a politiku?

Domnívám se, že tento fenomén malé komunální sféře výrazně nehrozí. Řízení malých měst je o obrovském množství každodenní práce a o velmi malém množství politiky. Naši místní úspěšní byznysmeni pak nejčastěji podporují sponzorskými dary konkrétní akce pořádané městem.

Pokud ve volbách uspějete, co považujete za nejdůležitější?

Dokončit rozdělanou práci a posouvat naše město stále kupředu. V uplynulých 2 letech jsme získali bezmála 150 milionů dotací na opravy a rekonstrukce městských komunikací, zateplení škol, vybudování moderního kulturního domu nebo muzea keramiky. Většina práce je ale před námi a musí se odehrát bezchybně a poměrně dost svižně. Pokud u toho budu moci i nadále být, udělám maximum pro to, abychom každou korunu získanou z evropských peněz zúročili co nejlépe.  

Starostkou jste se stala pět měsíců po řádných volbách a začátky pro vás nebyly vůbec jednoduché. Následně jste se musela dvakrát vypořádat s povodní. Co pro vás bylo ale nejtěžší? A především, podařilo se vám prosadit všechny vaše priority, nebo existuje něco, co se vám prosadit nepodařilo? Proč?

Potvrdilo se mi, že komunální politika je o lidech a o skutečné každodenní práci, nikoliv o programech, stranách a velkolepých slibech. Některé věci ale nejdou tak jednoduše, jak si člověk zvenku představuje. Narážíte totiž na množství zákonů, vyhlášek a časově náročných schvalovacích principů. A právě vyrovnání se s tímto systémem mi dalo nejvíc práce. Byla jsem zvyklá na komerční prostředí s rychlým tahem na branku. Pokud jde o prosazení priorit, většina mých předsevzetí se podařila, nebo je k tomu alespoň nakročeno.

Nedávný mezinárodní průzkum zařadil ČR ve vnímání a uplatňování rovnoprávnosti žen a mužů v politice a veřejném životě na 78. místo ve světě. Umístili jsme se tak až například za Panamou... Proč máme v tomto ohledu podle vás tak špatné výsledky? Vnímáte je i vy sama, osobně?

Nevím, zda jde o „špatné výsledky“. Zhruba před rokem jsem na toto téma diskutovala s norským velvyslancem, který mi se zájmem sděloval, že aktuální vlna žen v české politice připomíná situaci v Norsku v 70. – 80. letech. Objasnil mi ale, že u nich tato vlna rychle opadla, a to proto, že ženy zjistily, že vysoká politika je ve všech směrech velmi náročná a pokud jí nechtějí obětovat svoje emoce, mateřství i vztahy, nemohou ji dělat dlouhodobě. A za sebe musím říci, že se s tímto viděním ztotožňuji. Beroun je relativně malý, ale i tak moje veřejné povinnosti představují účast na stovkách drobných akcí, desítky obětovaných večerů a řadu víkendů, kdy je třeba, abych ze své pozice ocenila práci nejrůznějších organizací, jedinců i skupin, které pro naše město dělají něco prospěšného. A pokud se lidé rozhodnou pro práci ve vyšších „patrech“ politiky, musí to být jednoznačně s vědomím, že to pro ně bude pro následující období priorita, které podřídí vše.

Beroun je úspěšný v čerpání evropských dotací. Letos už získal sedm významných dotací v celkové výši přes 90 milionů korun. Jaký vliv to má na hospodaření města? V jaké je finanční kondici?

Dle hodnocení bank ve velmi slušné. Důkazem je nedávno poskytnutý úvěrový rámec ve výši 100 mil Kč. Potřebovali jsme předfinancovat zmíněné projekty podpořené dotacemi a úvěrový rámec nám pomůže lépe řídit toky peněz. Většina dotací bude totiž profinancována až po úspěšné realizaci projektů. V uplynulých letech jsme navíc navýšili hodnotu městského majetku, protože jsme získali od státu bezúplatným převodem budovu, kde nyní z dotace budujeme muzeum keramiky. Dále jsme získali rozhlednu na vrchu Děd a koupili od soukromých vlastníků tradiční berounský kulturní dům, který nyní čeká rekonstrukce - a to opět z dotace. V minulém roce jsme poprvé od roku 2000 dosáhli přebytku hospodaření a za uplynulé období jsme dokázali doplatit několik úvěrů z minulých období a řádně splácíme i ty, které naši předchůdci uzavřeli na několik desetiletí.

Nový silniční obchvat by v budoucnu mohl spojovat Beroun a přilehlý Králův Dvůr. Středočeský kraj chce s radnicemi uzavřít memorandum o spolupráci při výstavbě. V jaké fázi je záměr? Kdy by se mohlo začít stavět? A co si od něj slibujete?

Výraz „obchvat" plně nevystihuje záměr, pro který je v platném územním plánu města Beroun již déle než 10 let vymezena územní rezerva. Vzhledem k neustále se zvyšující dopravní zátěži ve městě se stále více ukazuje potřeba vzniku souběžné doprovodné komunikace. Dálnice D5 ji v podstatě od Králova Dvora až do Plzně má, což umožňuje téměř bezproblémové řešení při uzavření některého dálničního úseku. Přes město Beroun tomu tak ale není, a proto vzhledem k místnímu zatížení dopravou jakýkoli problém na dálnici, který vede dopravu přes Beroun, způsobuje dopravní kolaps. A to je právě důvodem pro vybudování „obchvatu“, neboli odlehčující komunikace ve městě. Tato komunikace by nesmírně odlehčila i náš jediný most přes Berounku a komunikaci vedoucí centrem města. Záměr je ve fázi vyhledávací studie a deklarované podpory kraje. Není nezbytnou prioritou příštích, řekněme, 5 let, ale je zcela zásadní pro příštích několik desetiletí.

Máte na závěr nějaký vzkaz pro občany?

Aby přišli k volbám, protože komunální politika a její představitelé ovlivňují každodenní životy nás všech. A aby volili takové zástupce, kteří mají našemu městu co nabídnout, a ne takové, kteří očekávají, že město nabídne něco jim.  

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Synková

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…