„Extrémním průkopníkem v umění prezentace byl řecký řečník Démosthénes,“ řekl Soukup. Poté se věnoval několika „zaručeným“ metodám, kterak se před publikem zbavit trémy. Někomu prý stačí, když si představí publikum v pyžamu. Jiný zase kuráž popožene několika panáky něčeho ostřejšího. „Vědci z univerzity v Curychu teď zjistili, že důvěru v sebe sama zvyšuje inhalace takzvaného hormonu lásky – oxytocinu. Pro ty, kteří trpí sociální fóbií, chtějí vědci tento hormon připravit ve formě nosního spreje,“ informoval diváky Jaromír Soukup.
Jaromír Soukup podle svých vlastních slov ale zjistil, že ona „zdravá dávka nervozity“ je vlastně velice prospěšná věc. Vracela se mu při závodech v atletice nebo při boxerských kláních, kterých se ještě před několika lety účastnil. O tajných fíglech a taktikách, kterak nervozitu omezit, se do pořadu přišli podělit i Tomio Okamura a František Ringo Čech.
„On má trému asi vyoperovanou,“ glosoval Soukup příchod Ringo Čecha do křesla ve studiu na pražském Barrandově. „Nervozita a tréma je nedostatek sebedůvěry. Přestože tu sebedůvěru máš a jsi připravenej, to jemné chvění, jestli to dobře dopadne, tam je,“ začal Ringo Čech zeširoka. Připomněl, že se během veřejných vystoupení může stát spousta věcí. „Jdeš do toho, není to na tobě vidět, ale tady uvnitř je malilinko takový to ‚Kurňa, budu dobrej, nebudu dobrej…‘ U tebe jsem dobrej vždycky, protože mám výtečnýho partnera,“ pobavil diváky Ringo Čech.
Těší se František Ringo Čech na každé další vystoupení? „Těším se, protože s přibývajícím věkem ubývá možností, kdy se vzrušíš,“ rozesmál Ringo Čech publikum. „Kdy tě něco zasáhne. Už jsi všechno zažil, všude jsi byl, všechno jsi viděl, čili každá věc, která tě trošku zvedne ze židle, je vítaná,“ dodal Ringo Čech.
Poté se již ke dvojici ve studiu přidal také Tomio Okamura, kterého Jaromír Soukup uvedl označením „workoholik“. Okamura je častým hostem Soukupových politických pořadů, v takto neformálním prostředí se ale oba muži potkali před televizní obrazovkou vůbec poprvé. „Tykáme si a myslím, že jsme přátelé,“ přiznal Soukup divákům, že mimo prostředí politických debat udržuje s Okamurou přátelský vztah. „Tak hlavně my se známe i tady s Františkem dlouho předtím, než jsem vůbec v politice byl,“ doplnil usmívající se Okamura. „No proč si vykáme v těch politických pořadech, no aby si náhodou zase nějaká rada nestěžovala, tak se v podstatě musíme tvářit politicky korektně,“ dodal.
Tomio Okamura
Jaromír Soukup poté řekl, že se nestydí za to, že si s některými politiky tyká. Snaží se ale, aby ti, se kterými si tyká, nepožívali žádných výhod. Pak už přišlo na zpovídání obou hostů. Mívá Tomio Okamura během veřejných vystoupení trému? „Míval jsem ji dříve, protože poprvé jsem v televizi vystoupil někdy před dvaceti lety. Vzpomínám si velmi dobře na svůj první přímý přenos, bylo to v ‚Jednadvacítce‘ v České televizi a byl tam moderátorem pan Dumbrovský. A já měl tak neuvěřitelnou trému, že jsem se úplně třásl. On mě asi deset minut před tím přenosem vzal do čekárny, tam mě uklidňoval. Ta tréma byla hlavně tím, že já jsem celé dětství koktal. Vyrůstal jsem v dětském domově a tam mě šikanovali, takže jsem s tím měl potíže,“ zavzpomínal Okamura na minulost. František Ringo Čech podotkl, že vadou řeči trpěl i vzpomínaný Démosthénes.
„Nejlepším lékem na trému je, přesně jak říkal tady František, být dobře připravený,“ potvrdil Tomio Okamura. Vzpomněl na dobu, kdy stejně jako Jaromír Soukup boxoval. „Já jsem se vždycky snažil před zápasem co nejlépe připravit,“ dodal Okamura. „Nemachrujte, kluci,“ napomenul je v žertu Ringo Čech a diváci jej odměnili smíchem.
Tomio Okamura poté začal vysvětlovat, jak si připravuje projevy. „Některé si dělám sám, u většiny mi podklady připravují poradci a já si pak ty věty upravuji tak, aby to šlo do úst,“ řekl. Podle Jaromíra Soukupa řekne každý boxer, ať už ho čeká třeba dvoustý zápas, že je nervózní. Podobně je to i u herců. „Neříkej, že nejsi nervózní,“ obrátil se Soukup k Okamurovi. „V současné době, těch posledních několik let, už nejsem nervózní vůbec, protože vystupuju de facto denně. Ale býval jsem obrovsky nervózní,“ odpověděl Okamura.
Někdy ale Okamura nervozitu přece jen pociťuje. Jde prý zejména o případy, kdy jezdí do zahraničí na mezinárodní konference. „Když před tou plnou halou mám v angličtině odpovídat na otázky. Ten projev je v pohodě, ale otázky, to je vysoce odborná angličtina a já se přiznám, že anglicky sice hovořím plynně, ale tam může padnout cokoli a je tam spousta světových médií. A to teda nervózní jsem, z toho obavu mám, aby nepadla otázka, kde nějaké to odborné slovíčko neznám, to by byl trapas,“ vysvětlil Okamura a dodal, že zatím se mu naštěstí taková věc nestala. Jaromír Soukup poté připomněl legendární video Bohuslava Sobotky, na kterém se bývalý premiér snažil, leč nepříliš úspěšně, o projev v anglickém jazyce.
Tomio Okamura se poté krátce rozhovořil o Japonsku a o rozdílech, které pozoruje mezi Čechy a Japonci. „Lidi jsou tam milí, jsou přísní, fandí, nezávidí úspěch, já myslím, že je to takováhle země. A zase Češi mají taky spoustu dobrých vlastností,“ doplnil pohotově. Kdyby měl vybrat jednu nejzásadnější odlišnost mezi Čechy a Japonci, vybral by jídlo. Zmínil jako typicky japonskou věc konzumaci syrových ryb.
Pak už se Jaromír Soukup vrátil k tématu workoholismu. „Byť některé pořady končíme v jedenáct večer, takže než nás odmaskují, je čtvrt na dvanáct, tak ty pak ještě hodinu vydržíš telefonovat, mluvit o politice, než se rozloučíme. Říkáš, že svým spolupracovníkům voláš do dvou v noci, takže si odvykli spát a jsou připraveni u svých telefonů,“ řekl Okamurovi. Je tedy pro Japonce workoholismus typický? Pracují skutečně dnem i nocí? „Typické to je. Život tam máte postavený na drobné každodenní práci. Ne nějaká velká gesta a proklamace, ale taková ta každodenní, neodbytná práce. Připodobňuju to k tanku, který se sice sune pomalu, ale hrozně těžko se zastavuje a pak má výsledek. Tedy každodenní drobná práce, která v budoucnu přinese ovoce, a o to těžší je potom takový výsledek odstranit nebo proti němu bojovat, protože je na takových pevnějších základech,“ odpověděl Okamura.
Pracují Evropani z japonské perspektivy málo? „Všeobecně se v Japonsku říká, že japonská vlastnost je ta, která jsem říkal, ale že Evropa je zase kreativnější, a proto má umělce, malíře, skladatele, vymyslela spoustu technologie. Japonec má ale zase vlastnost tu technologii zdokonalit, například rádio, Sony, nebo automobily, Honda, Toyota,“ řekl Okamura. Knížky o příbězích velkých japonských firem, které vznikly tak trochu „po baťovsku“, jsou prý na tamních školách důležitou četbou.
Tomio Okamura poté porovnal životní úroveň v Japonsku a v ČR. Řekl, že v Japonsku je průměrná mzda okolo 80 000 korun, tedy průměrný člověk se tam z hlediska finančního zabezpečení má lépe. Rozdíl je ale ve stylu života. Okamura prý v Japonsku viděl mnoho nešťastných lidských osudů a také lidí, kteří vše podřídili práci a nezbyl jim čas na osobní život. „Musím říct, že kdo má třeba spokojenou rodinu, a není to o průměrném platu, kdo má kolem sebe lidi, kteří ho mají rádi, tak si myslím, že si tady může žít mnohem lepším životem než jenom peníze, peníze, peníze. Takový ten obrovský sociální tlak. My máme třeba v Česku hrozně hezkou přírodu,“ vysvětlil Okamura. „Spáchal někdo z tvého okolí někdy harakiri?“ zeptal se ho Ringo Čech. Okamura řekl, že ani v Japonsku nikoho takového nezná.
Jsou Japonci spokojení s aktuální společenskou situací, nebo také „brblají“, jak se to děje u nás? „Stěžují si na politiku, nejsou spokojení, teď se zvyšovalo DPH na 8 %, což je tedy kontrast s našimi 21 %,“ podotkl Okamura. Prý je v Japonsku stejné zboží často mnohem levnější než v Čechách. „Jídlo není vůbec dražší, elektronika je levnější, auta,“ vypočítával Okamura. Jaromír Soukup k tomu připodotkl, že podobné je to například v New Yorku, kde jsou levnější třeba automobily. „No jasně, protože tam funguje lépe volný trh,“ konstatoval Okamura.
Poté se k hostům ve studiu připojil Dalibor Janda se svou dcerou Jiřinou. Jaromír Soukup se jich zeptal, zda bylo únavné čekat v zákulisí, až na ně přijde řada. „Ale tak já Tomia znám, takže on když začne povídat… Já si myslím, že u Tomia není žádná chyba, akorát někdy by mohl mluvit trošku míň,“ začal žertovně Janda. „Já se ho zeptám na jednu jednoduchou věc a on mi odvypráví celý volební program z SPD,“ přisadil si Jaromír Soukup. „Já mám vysokej testosteron, mně ho před dvěma rokama měřili, já byl v šoku, já jsem se sám sobě divil, proč jsem tak ukecanej,“ vysvětloval Okamura.
Dalibor Janda má spočítáno, že před rokem a půl oslavil „odjetí“ 4 500 koncertů. Cítí stále nějakou nervozitu, nebo už je mu to jedno? „Problém je v jedné věci. Někdy někam člověk přijede a teď je tam postavena cizí technika. Takže spíš z těch lidí kolem, jestli tam bude všechno v pořádku, jestli bude všechno fungovat. Když už po takové třetí písničce vidím, že je všechno v pořádku, tak to ze mě spadne,“ popsal Janda.
Dalibor Janda se poté pustil do poměrů v České televizi. „Není to jenom o té muzice, co člověk napíše. Je to i o těch médiích. A dnes tomu média nepřejou. Pamatuju si, ještě v devadesátých letech byly dvakrát týdně zábavné pořady, kde se mohlo zpívat. Dnes není nic, Česká televize vůbec, tam neexistuje, že by někoho zajímala původní česká tvorba. A navíc tam jsou závistivý, podivný vztahy, takový, kde v podstatě jeden tam může, druhý tam nemůže, jeden tam může jenom trošku, druhý tam může pořád, a to tam strašně funguje pořád,“ postěžoval si Dalibor Janda na závěr na poměry v České televizi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
