Vládní experti mají podle listu obavy, že odchod Řecka z eurozóny by mohl vést ke kolapsu řeckých bank, protože Řekové by mohli hromadně vybírat své vklady v eurech. V takovém případě by Evropská unie zřejmě musela podpořit řecký bankovní sektor penězi z kapes daňových poplatníků, píše Bild.
Německý list Der Spiegel o víkendu uvedl, že německá vláda pokládá odchod Řecka z eurozóny za téměř nevyhnutelný v případě, že by SYRIZA po lednových volbách opustila úspornou politiku a přestala řádně splácet řecké dluhy. Vláda nicméně podle Spiegelu předpokládá, že eurozóna by se nyní s odchodem Řecka dokázala vypořádat.
Řecká vláda musela zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně
"Cílem německé vlády, Evropské unie i vlády v Aténách je udržet Řecko v eurozóně," řekl minulý týden v rozhovoru s listem Hannoversche Allgemeine Zeitung německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Upozornil nicméně, že eurozóna je nyní stabilnější než před několika lety. "Proto nás nelze vydírat a proto očekáváme, že řecká vláda, ať bude v jejím čele stát kdokoliv, dodrží dohody uzavřené s EU," dodal.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za to ale musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně, což prohloubilo hospodářskou recesi, mělo hluboké sociální dopady a vedlo k nezaměstnanosti přesahující 25 procent.
Ifo: Řecko se dostane z krize, jen když mu věřitelé odpustí dluhy
Řecko se dostane z hospodářské krize jedině v případě, že mu věřitelé odpustí část dluhu. Zemi by zároveň prospělo dočasné opuštění eurozóny, aby mohla oslabit svou měnu, sdělil ČTK prezident německého ekonomického institutu Ifo Hans-Werner Sinn. Podle informací deníku Bild se na možný odchod Řecka z eurozóny německá vláda už připravuje.
"Řecko má dnes dvakrát víc nezaměstnaných než v květnu 2010. Průmyslová výroba je o 30 procent pod úrovní, jaké dosahovala před krizí," uvedl Sinn. Snahy o vnitřní znehodnocení měny prostřednictvím úsporných programů podle něj selhaly.
"Řecko se musí hospodářsky znovu postavit na nohy a získat konkurenceschopnost. K tomu je nutné oslabení jeho měny, což znamená dočasný odchod z eurozóny, který bude vyžadovat odepsání části dluhu," míní Sinn.
Šéf institutu Ifo proto vyzval k uspořádání věřitelské konference, která by dojednala podmínky, za nichž by bylo možné část dluhu škrtnout. "Řecko svůj současný dluh tak jako tak nesplatí a stejně jako před pár lety je na hranici státního bankrotu," podotkl ekonom.
Sinn varuje, že při udržení Řecka v eurozóně by náklady mohly být velmi vysoké
Pokud by Řecko skutečně eurozónu opustilo, pro Německo by to podle výpočtů institutu Ifo znamenalo ekonomické ztráty ve výši 76 miliard eur (2,1 bilionu korun). Tato částka by zahrnovala i odepsání pohledávek, které Německu vznikly v rámci jeho podílu na evropských záchranných balíčcích pro Řecko.
Sinn ale varuje, že při udržení Řecka v eurozóně by náklady mohly být ještě vyšší. "Pokud Řecko v eurozóně zůstane, pak i při okamžitém odepsání dluhů bude nadále potřebovat nové půjčky. Země by se tak mohla proměnit v bezednou jámu, do které stále budeme sypat peníze," uvedl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk
