Rozbroje v přístupu k uprchlické krizi jsou v německé vládě na denním pořádku. Jen co se Merkelová, šéf sesterské CSU Horst Seehofer a šéf sociálních demokratů Sigmar Gabriel dohodli na zavedení tranzitních zón na německých hranicích, nastal další.
Německý ministr vnitra Thomas de Maizière totiž oznámil, že budou zavedeny změny práv uprchlíků a Syřané již nebudou bráni jako uprchlíci dle Ženevských konvencí, nýbrž získají speciální status tzv. „pomocné ochrany“, čímž by se jejich povolení k pobytu zkrátilo na pouhý rok, místo standardních tří let. Znamenalo by to zároveň omezení jejich práv a nemožnost získání azylu, zároveň by uprchlíci nemohli do Německa přivést svoje rodiny.
K omezením však nedošlo, jelikož se ministr vnitra vyjádřil bez předchozí konzultace s Merkelovou. Přesto to vedlo k dalším rozepřím mezi jednotlivými německými politickými stranami a Maizière si svým mediálním výstupem získal podporu například i ministra financí Schäubleho.
„Samozřejmě že musíme omezit sjednocování rodin, naše kapacity nejsou neomezené,“ přitakával Maizièrovu rozhodnutí Schäuble, podle nějž se jedná o „nutné rozhodnutí“. Maizièrových slov se chytil i Seehofer, který s ním hned souhlasil. „Thomas de Maizière má pravdu,“ uvedl pro Süddeutsche Zeitung. „Musíme začít aplikovat právo a důkladně kontrolovat stav každého syrského uprchlíka.“
Merkelová tak byla pod tlakem okolností nucena ustoupit od své dosavadní cesty a včera oznámila, že se Německo bude opět držet dublinských úmluv a vracet tak uprchlíky do první země, do které na cestě po EU vstoupili. Výjimkou je samozřejmě Řecko, u nějž se věří, že tamější podmínky nejsou pro uplatnění návratové azylové politiky vhodné.
Došlo však i k několika dalším závratným změnám v německé politice. Tou zřejmě nejdůležitější je neoficiální konec tzv. doktríny Merkelové. Německo dospělo k závěru, že již nemůže dál jen posílat do světa zbraně a doufat, že si jednotlivé země vyřeší svoje konflikty jen s materiální pomocí. Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová v současnosti létá po světě a snaží se přijít na vojenské řešení situace a v Berlíně se již plánuji konkrétní mise, které by měly mít za cíl pomoci ke stabilitě Blízkého východu.
Německá veřejnost už totiž není zdaleka tak odmítává vůči vojenským intervencím v rámci zahraniční politiky. Nedávno došlo například ke schválení prodloužení německé mise v Afghánistánu. Tam je totiž třeba vytvořit bezpečné zóny, do kterých lze vracet afghánské uprchlíky.
K tomu se vyjádřil vicekancléř a šéf sociálních demokratů Sigmar Gabriel, který je toho názoru, že v budoucnu přijde do Německa více Afghánců, než Syřanů, a tudíž je pokračování vojenské mise otevřen. Jeho názor sdílí čím dál více politiků i ze samotné CDU.
Má dojít k rozšíření vojenské mise i v Iráku. V současnosti jsou na místě německé jednotky, jež cvičí kurdské ozbrojence, vláda by tam však nejradši poslala padesát dalších vojáků a spolu s nimi i další vybavení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
