Horáček nicméně přiznal, že postoj Němců k uprchlíkům se po silvestrovské noci změnil. „Protože se ukázalo, že některé problémy jsou hlubší, než se čekalo,“ uvedl. Připomněl, že Němci mají z minulosti velké zkušenosti s přijímáním uprchlíků. Po druhé světové válce přijali miliony Němců odsunutých z východní Evropy, velké množství uprchlíků přijali také v době války v bývalé Jugoslávii v 90. letech. „Ale teď je to jiné, protože je to jiná víra a jiné mravy,“ přiznal. Poukázal na to, že to, co se stalo o silvestrovské noci se zčásti stávalo i při karnevalu či při Oktoberfestu, ale tentokrát to přece jen bylo přespříliš. „Statisíce Němců, kteří dobrovolně pomáhají uprchlíkům najednou cítili, že na některé věci nestačí,“ uznal.
Celé video je ZDE
Na otázku, jaké chyby udělala německá kancléřka Angela Merkelová ohledně řešení uprchlické krize, uvedl, že to ukážou až dějiny. Podle Horáčka se žádných velkých chyb nedopustila. „Řídila se německou ústavou, že lidská práva, humanita a její základní křesťanská orientace jsou základním vodítkem pro její jednání,“ myslí si politik.
V CDU se v minulosti velké převraty neděly
Poukázal také na to, že Merkelová pochází z rodiny evangelického faráře, který se staral o postižené. „Na druhé straně jako dospělý člověk zažila, že byla ve velkém vězení. Orbánovi řekla, že žila v zemi za dráty,“ připomněl.
Zda může Merkelová uprchlickou krizi ustát, ukáže podle Horáčka vývoj. Život v různých politických stranách je někdy i překvapivě prudký, ale v křesťanské demokracii se velké převraty v minulosti neděly.
Otázka také je, kdo by měl Merkelovou nahradit. „Ona dosud ve své politické dráze odstranila všechny potenciální mužské náhradníky. Ani mezi ženami není vidět, že by ji mohl někdo nahradit,“ podotkl.
Nedovedu si představit, že by Schäuble nastoupil po Merkelové
Mluví se prý o populárním německém ministru financí Schäublem. Ten je ale vozíčkář a je mu už přes 70 let. „Nedovedu si představit, že by byl schopen nastoupit na místo Merkelové,“ řekl Horáček s tím, že se ale může mýlit.
Podle jeho názoru na straně kancléřky Merkelové stále stojí velká část CDU i SPD, a také velká část Zelených a část strany Die Linke, což je nástupnická strana východoněmeckých komunistů. Na námitku, že protiimigrantská strana AfD má podle posledních průzkumů v německé veřejnosti podporu asi 10 procent uvedl, že i kdyby měla AfD 15 procent, tak nemůže politicky ohrozit velkou koalici zbývajících stran.
Horáček ale přiznal, že nedokáže odhadnout, zda se v otázce migrační krize nerozevírají nůžky mezi názorem politiků a názorem běžných Němců. „To úplně neodhadnu. Sice jsem často v různých částech Německa, ale nechodím do hospod a nevím, jak to tam vypadá,“ přiznal.
Nicméně odhaduje, že názory německé veřejnosti se pohybují mezi strachem z cizího a mezi tím, co znají z vlastní zkušenosti, z války. Zatím předpokládá, že velký odpor proti migrantům mezi Němci není.
Německo zažilo hlubší otřesy, než je migrační krize. Například útoky RAF
Na námitku Drtinové, že viděla dokument o tom, že děti z německých muslimských rodin schvalovaly útoky na Charlie Hebdo, Horáček reagoval tím, že Německo zažilo v minulosti hlubší otřesy, když teroristé z Frakce Rudé armády (Rote Armee Fraktion) vraždili nevinné lidi.
Ohledně toho, že kancléřka o uprchlících řekla „to zvládneme“ prohlásil, že si nedovede představit, že by bývalý kancléři Helmut Schmidt nebo Helmut Kohl fňukali „to nezvládneme“. „Německo je největší ekonomická i lidskoprávní demokracie, kterou v Evropě máme. Když se podíváme na politiky, které v Česku máme, je mi z toho špatně,“ řekl.
Drtinová ale oponovala tím, že otázka zvládnutí uprchlické krize je o míře, o počtech migrantů. „Když EU otevře náruč doširoka, nedojde k rozvratu? Není to, co předvádí čeští politici, pragmatický postoj?“ zeptala se. „Je to ufňukaný postoj, nestátnický. Kdyby byli státničtí, tak by si čeští politici sedli a řekli, jak to budou řešit. Ve světě je 50-60 milionů lidí na útěku před válečnými konflikty, před klimatickými změnami. Tím se budeme zabývat příští desetiletí, nejen příští roky,“ reagoval Horáček.
Odmítl i argument, že mezi migranty jsou často mladí muži s nejnovějšími mobilními telefony v ruce, kteří by podle některých politiků raději měli bojovat za svou zemi. Tyto argumenty se podle Horáčka zneužívají. Podle nich by on také nemohl v roce 1968 emigrovat. Podle jeho názoru je celá situace složitější. Bývá to podle něj tak, že v utečeneckém lágru sedí celá rodina a mladého muže pošle do Evropy „na průzkum“. Nakonec Horáček dodal, že to, co dělá kolem uprchlické krize nynější český prezident, je „ostudné“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
