Nemůžeme být montovnou a chudinskou periferií Západu, burcoval Horáček na veřejné akci. Pak dodal: A rozhodně nejsem vítač!

23.12.2016 14:25

REPORTÁŽ Do krásné liberecké knihovny zavítal prezidentský kandidát Michal Horáček. Vysvětloval, proč se mu nelíbí Kroměřížská výzva, že není vítač a ani žádného nezná. Proč nechce ošklivou výhru, jak ho mrzí, co se stalo na Ukrajině. I to, že přes všechny problémy bychom měli zůstat součástí euroatlantického prostoru. "Zároveň si ale nepřeji, abychom v tom bohatém Západu byli chudinskou peripetií. Máme 87 procent ekonomického výkonu Evropské unie a pouze 37 procent platů. Jak je možné, že jsme vystavováni takovému pohrdání? Musíme bojovat o své zájmy. Býti silní v tom, že o něco umíme požádat. Nemůžeme býti montovnou," zdůraznil.

Nemůžeme být montovnou a chudinskou periferií Západu, burcoval Horáček na veřejné akci. Pak dodal: A rozhodně nejsem vítač!
Foto: Vít Hassan
Popisek: Michal Horáček na akci z "podhradí" na Staroměstském náměstí

V liberecké knihovně odpovídal Michal Horáček na řadu dotazů z publika. Třeba co si myslí o Kroměřížské výzvě, která si dala za cíl hledání vhodného kandidáta na prezidenta. "Michal Kocáb, který je jedním z iniciátorů této výzvy, je můj letitý kamarád. Od počátku jsem mu tento záměr rozmlouval. Z toho důvodu, že přímá volba je proto přímá, že nepotřebuje prostředníky. Nepotřebuje nějakou entitu, která po mém soudu je domýšlivá v tom, že jakoby říká - my jsme ti dobří, a těm méně dobrým předžvýká, jací kandidáti jsou ti vhodní," uvedl s tím, že jim ale neupírá právo na takovouto aktivitu. "Pouze mám na věc jiný názor," doplnil. Myslí si také, že kandidát, který vzejde z tohoto procesu, nebude mít sílu, aby vzdoroval favoritovi. "Tím je současný pan prezident," domnívá se. "Považuji za čestné před lidi předstoupit sám a říci - jsem Michal Horáček, tohle je můj život, moje dílo, můj program, moje naděje. Předkládám vám je, berte, nebo nechte ležet," vysvětlil. Více kandidátů je podle něj vhodnější. "Lepší než si vybírat jak u snědeného krámu, kde je jen mrkev a celer, je lepší mít více položek," použil zeleninový příměr.

Rozhodně nejsem vítač. Nikoho takového ani neznám

Další dotaz byl očekávatelný. jaký je váš názor na migraci. "Rozhodně nejsem vítač. Ani nikoho takového neznám. Kdo by říkal přijďte k nám, vystavte si tu mešity a zaveďte právo šária," upozornil. Horáček je mimo jiné i antropolog. "Proto si uvědomuji, že je strašně obtížné, když lidé přicházejí z jedné etablované kulturní struktury do jiné. Ti, co přicházejí, jsou nešťastní z nás. My jsme nešťastní z nich," vysvětlil. Neštěstí se ale dle něj stalo, a bylo jich kumulovaně několik. "Obrovská migrační vlna je problematická hlavně v tom, že je tak obrovská. To už není člověk v tísni, to jsou národy v tísní," konstatoval. "Důležité je pomáhat co nejblíže místu konfliktu, aby nemuseli opouštět své kulturní prostředí. Pokud k nám přijedou spousty uprchlíků, už je pozdě, to jsme selhali," domnívá se. Pomoc má přicházet hlavně do uprchlických táborů. Horáček zmínil Libanon, který je menší než Morava, jsou v něm dva miliony uprchlíků. "V táborech je jídlo a voda, nepadají tam bomby. Ale je tam dostatek škol? S tím bychom třeba mohli pomoci. Je to efektivnější a levnější, než pak stavět drátěné ploty," sdělil. Připomněl, že v České republice v letech 1998 až 2000 požádaly o azyl čtyři tisíce lidí z afghánské války. "Ukázalo se, že jsme nejpřísnější v celé Evropě. Azyl dostalo 54 z nich," uvedl. Připomněl také, že u nás našlo azyl plno lidí z balkánské války v devadesátých letech. Polovina z nich se po skončení konfliktu vrátila domů. "To, že jsme jim poskytli azyl, znamenalo i to, že neskončili v masových hrobech v Srebrenici. A za to se opravdu nechci stydět. Naopak na to můžeme být hrdí," vysvětlil.

Nechci ošklivou výhru

Jak se připravujete na tvrdý způsob vedení kampaně ze strany Miloše Zemana, kdy používá podpásovky a polopravdy? ptal se jeden z návštěvníků. "Souhlasím s tím, že způsob, jak byla vedena minulá kampaň, se mi nelíbil. Právě proto, že v něm bylo plno lží, polopravd a manipulací. Za sebe mohu říci - radši než ošklivou výhru, krásnou prohru. To je pro mě důležitější. Mám nějaké svědomí a když se budu ohlížet za svým životem, tak si chci říci, že jsem to udělal dobře. Prohrál jsi? Ale nesnížil ses k tomu. Ale nejlepší bude krásná výhra," vysvětlil. Přijal by dalajlamu na Hradě ? Horáček by se s ním setkal rád hlavně jako kulturní antropolog. Je si vědom toho, že jsme členové  širšího společenství. "Naši spojenci se rozhodli přijímat dalajlamu, nikoliv však striktně oficiálním způsobem. Ostatně dalajlama není nějaký ministerský předseda. Je to kulturní vůdce. Takže na této bázi bych s ním klidně strávil celý den. Takže bych ho přijal způsobem přijatelným z hlediska mezinárodního protokolu, jak to udělalo 51 hlav států," objasnil. 

Prohlášení k Číně bylo hloupé a ponižující 

Jak tedy posuzuje prohlášení čtyř ústavních činitelů k Číně. "Řeknu to jasně a krátce. Nikdy bych se pod to nepodepsal. Považuji to za ponižující pro Českou republiku a hloupé. Máme své partnery a spojence a jejich zájmy musíme zohledňovat dříve, než zájmy těch, kteří našimi spojenci nejsou," objasnil. "Pro mě je nepřijatelné i to, aby hlava našeho státu jezdila do Čínské lidové republiky a nejvyšším soudruhům tam sdělovala, že se přijela učit, jak stabilizovat společnost. Většinu života jsem zažil takhle stabilizovanou společnost. A dokonce čínská společnost je brutálněji stabilizovaná, než byl husákovský komunismus," upozornil.

V Evropě je hodně problémů. Pracujme na jejich odstranění, ale nevzdávejme to

Jaký je jeho vztah k Evropě? Horáček upozornil, že z našeho kontinentu vzešly dvě velké světové války. A to je hlavní význam Evropské unie, že od žádného z jejích členů nevzešla žádná válka. "Je mi 64 let a oproti kterémukoliv ze svých předků od úsvitu věků jsem na našem území nezažil válku. Jenom mír. To je něco, čemu by málokdo z mých předků vůbec věřil, že je možné," konstatoval. "Idea Evropy, ze které nevzejde válka, je pro mě zásadní a měli bychom se jí držet," doporučuje. Připouští zbyrokratizování Unie. "Lidi začínají mít pocit, jestli tomu vůbec rozumí. Ten proces je složitý, týká se spousty každodenních věcí. A jestli jsou vůbec některé předpisy potřeba. Obávám se, že se lidem odcizuje. Protože ten obrovský sen, jehož naplňování mělo trvat celé generace, se snažíme dělat strašně rychle. Nestačí to uzrát," vypozoroval. "Jenom chci plédovat za to, abychom ten sen snili dál. A opravovali to, co se nám nevede. V Evropě je hodně velkých problémů. To víme. Pracujme na jejich odstranění. Ale kvůli tomu to nevzdávejme," apeloval.

Ukrajina je smutný případ

Názor na Ukrajinu? "Je to strašně smutný případ. Co já znám Ukrajince, tak jsem jim vděčný. V devadesátých letech sem přišli, usilovně pracovali za malé peníze a pomohli Česku," připomněl Horáček. "Ukrajina jako taková v roce 1994 v Budapešti podepsala s Ruskem smlouvy. Vzdala se svých atomových zbraní ve prospěch Ruské federace. Výměnou za to, že Rusko bude garantovat její územní integritu. To je dané. Přes to nejede vlak. Nestalo se tak. Proto chci, abychom byli silní v rámci Unie. Ukrajina se stala bez jaderných zbraní slabou a vystavená silnějšímu," upozornil. Ukrajina je podle něj velmi složitý prostor. "Žije tam hodně lidí, kteří mluví rusky a cítí se být částečně Rusy. Chtěli by si nárokovat větší nárok na své pocity. Chápu to, mělo se to dělat vůči nim citlivěji," konstatoval. Je to ale dle jeho názoru podřadnější věc proti tomu, že na východní Ukrajinu přišli takzvaní zelení mužíci vyzbrojení Ruskou federací. "Výsledek je velice nebezpečný. Neboť garantovaná územní integrita má být posvátná. Jsou jiné země, které mají početnou ruskou menšinu, třeba Estonsko. Celý ten případ je velmi nešťastný. Mrzí mě to. Jsem čtvrtinový Rus a mám Rusko rád. Respektive mám rád Rusko, pokud zůstane v Rusku," prozradil.

Chci být součástí Západu. Ale nesmíme být jeho chudinskou periferií

Poté dodal ještě něco ke vztahu k Evropě. "Po své životní zkušenosti chci zůstat součástí severoatlantického prostoru s jeho ideály a s jeho silou. Zároveň si ale nepřeji, abychom v tom bohatém Západu byli chudinskou periferií. Máme 87 procent ekonomického výkonu Evropské unie a pouze 37 procent platů," sdělil šokující a ostudná čísla. "Jak je možné, že jsme vystavováni takovému pohrdání?" podivil se. Dal za příklad krajně nevýhodné telefonní tarify oproti sousedním zemím. "Dopustili jsme určitou kartelizaci, proti které se neumíme sebevědomě postavit," zmínil. "Například u telefonních společností 84 procent jejich zisku jde ven," upozornil na problém týkající se zdaleka nejen těchto společností. "Musíme žádat svoje politiky, aby rozbíjeli kartelové dohody. Jinak to nepůjde," doplnil. "Neříkám, že být v Evropské unii je rájem. Musíme bojovat o své zájmy. Býti silní v tom, že o něco umíme požádat. Proti něčemu se musíme umět postavit. Nemůžeme býti montovnou. To není žádná budoucnost. Ta musí být v tvořivosti, v přidané hodnotě," konstatoval. Vláda přislíbila podle něj 444 milionů firmě Bosch, aby udělala další montovnu. "To není možné. Je to špatně. Musíme podpořit normální průměrné podnikání, kde se z ničeho dělá něco. Kde hraje roli lidský důmysl, schopnost pracovat, něco nabízet," domnívá se a uvedl příklady, které nasbíral po svých cestách po České republice. Například, že děláme nejlepší koloběžky na světě. Kde? V Hanušovicích. 
 
Jaká je jeho motivace pro to stát se prezidentem? "Základní motivací je dát českému prezidentství lepší smysl, než je uplatňován doteď. Trápilo mě, když prezident Klaus udělal amnestii, která měla aboliční článek. Jsou tu lidé, u kterých vypadá, že se provinili. Měli stát před nezávislým soudem, který měl shledat, jak to bylo. Abychom mohli doufat, že spravedlnost jednou přeci jen bude uplatněna. Tohle mě ranilo," konstatoval. První povinností prezidenta, jak je napsáno v ústavě, že zastupuje stát navenek. "Mělo by to být elegantní. Aby si lidi řekli - no jestli jsou Češi jako jejich prezident, tak nejsou špatní," uvedl.  Horáček vysvětloval také svůj postoj třeba i k zákazu kouření v restauracích, který - ač sám silný kuřák - podporuje, či například na EET, kde si na hodnocení raději ještě nějaký čas počká. Dotazů i diváků bylo dost a Horáčka po zhruba 75 minutách, kdy akce skončila, odměnili potleskem za jeho odpovědi.
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Oldřich Szaban

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…