„Turecký prezident už v minulosti vyslovil pár silných vět. Už několikrát se pokusil vyhrožovat Evropské unii a myslím, že je správné, že se Evropská unie nenechá zastrašit,“ zahájil Svoboda. „Já myslím, že kvalitní plán B zatím ještě není a pracuje se s tím, co existuje. Ale byl bych rád, aby se celá ta debata neomezovala jen na dohodu EU s Tureckem. Platí, že Evropa potřebuje Turecko, stejně jako Turecko potřebuje Evropu. Byl bych rád, aby to bylo vidět jako komplex vztahů a ne jako jednosměrná ulice,“ žádal ve vysílání Svoboda.
Konečná dala Svobodovi v zásadě za pravdu. „Od nás ta rezoluce byla v podstatě jakýmsi budíčkem, protože nemůžeme přehlížet to, co se v Turecku po puči děje,“ konstatovala. „Ale chtěla bych říct, že mě trochu mrzí, že tady řešíme druhou až třetí linii konfliktu. My bychom primárně měli řešit mír v Sýrii, protože pak už by nebyli žádní migranti. Ti lidé by se mohli vrátit domů,“ doplnila dáma.
Turecko je podle mezinárodního práva první bezpečnou zemí pro uprchlíky ze Sýrie a podle Konečné bychom měli trvat na tom, aby Turecko ctilo své mezinárodní závazky a neposílalo uprchlíky svévolně dál. Turecko už od EU dostalo miliardy na to, aby uprchlíky udrželo na svém území.
Ing. Kateřina Konečná
Ve stejném duchu se vyjádřil i Niedermayer. Podle jeho názoru bychom teď měli sledovat, co se v Turecku děje, protože se odklání od směřování k EU. „Je to docela těžké číst,“ varoval europoslanec zvolený za TOP 09. Neměli bycom si to ale představovat tak, že se někde v Turecku zvedne závora a do Evropy se nahrnou miliony migrantů. Ten proud bude postupný a zesílil by spíš na jaře.
Návrh pana prezidenta Zemana zní pěkně, ale ...
Následně se o slovo znovu přihlásil Svoboda. „Já bych tak úplně nesouhlasil s pohledem paní kolegyně na mezinárodní právo. Když se podíváme na Ženevskou konvenci o uprchlících z roku 1951, tak to není tak, že uprchlíci musí povinně zůstat v první bezpečné zemi,“ připomněl. Kriticky se postavil k apelu prezidenta Miloše Zemana na to, aby si EU lépe chránila vnější hranici. Podle Svobody to sice zní líbivě, ale skutečně chránit mořskou hranici je velmi složité.
„My bychom jistě měli regulovat příchod uprchlíků, ale většina lidí přicházejících do Evropy jsou migranti z Afriky. Měli bychom se snažit o to, aby se tam ti lidé měli lépe než dosud a neodcházeli,“ doplnil Niedermayer.
„Afrika vysychá, takže představa, že ukončení války v Sýrii ukončí migrační krizi, není pravdivá,“ ozval se znovu Svoboda.
Máme velmi dobré imigrační zákony, konstatovala Konečná
Konečná v této souvislosti vychválila Českou republiku. „My ty lidi musíme umět vrátit Já bych tady chtěla říci, že Česká republika má jedny z nejpřísnějších migračních zákonů a realita ukazuje, že jsou tyto zákony napsány správně. My bychom je tedy neměli rozvolňovat, ale naopak vést ostatní země EU k přijetí podobných zákonů,“ žádala komunistická europoslankyně.
Podle Konečné by bylo ideální, aby se migranti vraceli do svých vlastí. Některé z nich jsou bohužel rozvrácené – a tady by si EU měla uvědomit, že některé její členské státy v těch zemích leccos provedly a rozvrátily je.
Niedermayer však nabídl i jiný úhel pohledu. „My si musíme říci, jestli chceme nechat v moři utopit tisíce lidí, nebo jim chceme pomoci. A když se jim rozhodneme pomoci, tak ono je bohužel není kam vracet. My musíme najít určitou rovnováhu mezi tou pomocí těm, kteří to potřebují, a vracením ostatních migrantů.“ Tak či tak ale platí, že na řešení migrační krize se musejí podílet všechny země EU, některé země se nemohou tvářit, že se jich ten problém netýká.
RNDr. Luděk Niedermayer
Konečná si v závěru posteskla, že uprchlická krize velmi rozštěpila Evropskou unii, ty příkopy se teď naštěstí Slovensko snaží zahloubit. „Celá uprchlická krize vykopala mezi jednotlivými zeměmi EU neskutečné příkopy. Dnes se velmi často debata stáčí na migrační krizi a nám je leccos vyčítáno. Slováci se teď snaží, aby to nějak vykompenzovali a já myslím, že to dělají dobře,“ ocenila vládu Roberta Fica.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
