„I Sovětský svaz měl bilaterální smlouvu o pobytu vojsk s naší zemí. Pokud si vybavuji, pouze čtyři poslanci hlasovali tehdy proti. Je zde nějaký rozdíl oproti vojskům USA v zemích, které okupovaly?“ ptá se konkrétně tazatel na stránkách ParlamentníchListů.cz.
Dolejš připustil, že oba případy jsou srovnatelné. „Ruský imperialismus existuje, ale to americký taky, a jenom záběr je po pádu bipolarity a prohře SSSR ve studené válce skutečně mnohem globálnější. Napětí Rusko - USA rozhodně není černobílé (antiamerikanismus mám za stejně hloupý jako rusofobii) a jeho řešení tudíž asi vyžaduje určitou diplomacii, kterou bohužel asi dnešní EU nezvládá,“ začíná.
Otázka s odpovědí ZDE
Invazi vojsk Varšavské smlouvy nepovažuje místopředseda KSČM za legitimní z hlediska mezinárodního práva. „Pokud jde o srpnovou invazi 1968, tak součástí stanoviska KSČM je, že byla v rozporu s mezinárodním právem, a kvitujeme, že se SSSR i nástupnické Rusko za toto omluvilo. Zvací dopis a další aktivity na podporu (uzavření smlouvy o pobytu vojsk) byly spíš ostudné, i když logicky asi tušíme, jak mocensky vynucené. Když za nesouhlas s příchodem vojsk byl v tehdejším ČSSR postih, tak jaké asi mohlo být demokratické rozhodování o této věci,“ konstatuje.
K umístění vojsk Severoatlantické aliance má poněkud smířlivější postoj. „Pokud jde o případné přizvání jiných vojsk - mají se na mysli vojska NATO - tak předpokládám, že i zde by byl mocenský nátlak, ale hlasování v pluralitně zvoleném Parlamentu by byla alespoň demokratickým aktem. Ještě lepší by bylo referendum. To by asi dopadlo v ČR stejně jako před 46 lety u těch Rusů, tedy odmítnutím,“ myslí si.
„Není třeba skákat ani podle Washingtonu, ani podle Moskvy a dělat, obecně řečeno, jiným velmocem v jejich geopolitických hrách mouřenína,“ uzavírá Dolejš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
