„Přijmout euro, jakmile to bude možné,“ řekl Pavel Svoboda z KDU-ČSL. „Referendum si dovedu představit v otázce kdy, ne v otázce zda. My už jsme jednou řekli, že euro přijmeme, to bychom museli otevřít naši přístupovou smlouvu. A k tomu bychom potřebovali souhlas všech členských zemí,“ upozornil. To komunistka Kateřina Konečná referendum chce. ČR zatím nesplnila všechna kritéria. Až je splníme, chceme referendum,“ řekla s tím, že členství nám dosud přineslo spíše negativa.
ODS chce referendum o euru
S tím zásadně nesouhlasí Marek Ženíšek z TOP 09, který je přesvědčen, že nám unie přinesla samá pozitiva. A euro chce nejpozději v roce 2020. „Pokud chce být ČR spolehlivým partnerem, pak jednoznačně musí euro přijmout,“ prohlásil. Ministr pro místní rozvoj a kandidát za zemanovce František Lukl si myslí, že se v následujících letech o euru rozhodovat nebude. „Jsem přesvědčen, že v následujících deseti letech o tom žádná vláda nebude rozhodovat. Já se domnívám, že kdyby bylo referendum teď, drtivá většina občanů ho odmítne,“ uvedl.
Martin Kuba z ODS si myslí, že nám unie přinesla spíše zisky, ale pochybuje, že tomu tak bude i v budoucnu. Protože se podmínky od vstupu ČR do Evropské unie změnily, je Kuba pro vypsání referenda o přijetí společné měny. Zato Věra Jourová, zastupující Babišovo ANO, chce euro a členství hodnotí beze zbytku pozitivně.
EU je levicový projekt
Většinou panovala shoda na tom, že unie není projektem levicovým ani pravicovým. Za ryze levicový konstruktivistický projekt ho v českém prostředí označují především konzervativci v čele s Václavem Klausem. Nejvýrazněji se proti takovému tvrzení ohradil Ženíšek z TOP 09. „Nemyslím si, že EU je levicový projekt. Důkazem je, že v řadě zemí vládne pravice,“ upozornil.
Hamáček (ČSSD) projekt označil v prvé řadě za unikátní. „Je to projekt unikátní a mírový. Podařilo se mu vybudovat silnou střední třídu, takže je úspěšný. Evropská unie je o lidském pokroku,“ myslí si. Úřadující předseda ODS Kuba je však jiného názoru. „Já musím říct, že v unii vládne čím dál víc ideologie integrace, kterou šíří bruselská byrokracie,“ varoval.
Moderátor Veselovský se pak pozastavil nad programem KSČM, zejména nad termínem „agresivní impérium“. Kateřina Konečná mu jej s chutí vysvětlila: „Je to každé impérium, které způsobuje války. V tomto případě to samozřejmě jsou USA, které ženou své lidi proti civilistům, ať v bývalé Jugoslávii nebo v Iráku. Nyní v Sýrii se také ten konflikt eskaluje, a je dobře, že se na tom nepodílíme,“ uvedla poslankyně KSČM.
Sociální demokrat Hamáček uvedl, že v tomto tématu se jeho strana s komunisty neshodne a představuje to překážku vzájemných vztahů. „Tohle téma s komunisty nebudeme projednávat, protože z tohoto nehodláme ustoupit,“ ujistil.
I další za to komunisty zkritizovali, například Věra Jourová: „Měli bychom být v zahraniční politice sebevědomí a ne se obávat nějakých impérií,“ myslí si.
Zajímavá pak byla ještě polemika Veselovského s kandidátem SPOZ Františkem Luklem. Ten odmítl přenesení naší zahraniční politiky do Bruselu, načež mu moderátor připomněl, že prezident Zeman, ke kterému se strana hlásí, něco takového navrhuje. „Pan prezident je především zastáncem přímé demokracie, takže by to jistě nechal na občanech,“ uvedl k tomu Lukl.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: lze
