Jaceňuk oceňuje pomoc Západu i jednotnost Evropské unie, se kterou vystupuje proti Rusku. Zároveň však tvrdí, že Ukrajina potřebuje další finanční i vojenskou pomoc. „To však neznamená, že bych vojenské řešení považoval za ideální variantu. Chceme pouze odradit Rusko od další agrese. Všichni doufali, že se spokojí s anexí Krymu. Když jsme na východě země nastartovali antiteroristické operace, on tam poslal své vojáky. Appeasement v případě ruského prezidenta prostě nefunguje,“ zmínil Jaceňuk a odmítl tvrzení redaktora německého týdeníku, že by ukrajinská vláda zastavila zdejším obyvatelům vyplácení penzí a dalších sociálních dávek.
Ukrajinský premiér je přesvědčen, že nalézt mírové řešení pro východní Ukrajinu je možné pouze na základě mírových dohod z Minsku. Byť přiznává, že co se týká uzavírání dohod s ruskou stranou je poněkud skeptický. „Musím tomu však věřit, protože jiná možnost na stole není. Rusko dohodu podpořilo a stvrdilo svým podpisem. V důsledku to znamená, že by měli ruští vojáci z našeho území odejít. Na oplátku jsme se zavázali, že region Donbas získá speciální status a v platnost vejde zákon o amnestii. Dohoda o příměří podepsaná v Minsku také předpokládá, že kontrolu nad hranicemi opět získá Kyjev,“ uvedl Jaceňuk.
V rozhovoru se dostalo i na plánované oplocení o délce 2000 kilometrů, které plánuje Ukrajina postavit na hranicích s Ruskem. „Jeho vznik jistě přivítají i Evropané, protože bude kontinent chránit před nelegální imigrací, přesunem zbraní a drog,“ vysvětlil ukrajinský premiér a ohradil se proti tvrzení německého redaktora, že takto bude vytvořena nová železná opona mezi dvěma bratrskými národy. „Abych mluvil zcela upřímně, není v našem zájmu udržovat údajně bratrské vztahy s někým, kdo se pokouší nám ukrást část území a zabíjí naše občany.“
celý rozhovor v angličtině najdete ZDE
Jaceňuk přiznává, že za zavřenými dveřmi se dlouho diskutovalo o strategii, která by umožnila Putinovi ustoupit, ale zároveň si zachovat tvář. Na druhou stranu je podle Jaceňuka očividné, že Putina jeho styl politiky učinil drogově závislým. „On je skutečně závislý na tom, jestli se mu podaří zrealizovat další anexe cizích území. Připojení Krymu k Rusku mu doma získalo velkou popularitu. V důsledku sankcí však začínají lidé strádat. Jestliže si chce stále udržet jejich podporu, musí v páchání zločinů na mezinárodní scéně pokračovat. V opačném případě se z něj stane politická mrtvola,“ vyjádřil se Jaceňuk zcela jasně.
Ukrajinský premiér je však znepokojen tím, že anexi Krymu a agresi proti Ukrajině podporuje dle výzkumů veřejného mínění až 85 % Rusů. Dle svých slov si je velmi dobře vědom, že problém není jen samotný Putin. „Většina Rusů chce vrátit zpět staré zašlé časy carské či sovětské říše. To je velmi špatné znamení. Jediný způsob jak toho dosáhnout je získat pod svoji kontrolu cizí území,“ přiznává Jaceňuk. Ukrajinský premiér rovněž zná názor Ruska na členství Ukrajiny v NATO, ale nehodlá se jím řídit. „Trváme na tom, že se chceme jednou stát členy NATO, byť víme, že nás v tomto ohledu ještě čeká velmi dlouhá cesta. Pro Evropu a mír na kontinentu bude navíc jenom dobře, pokud se tak stane,“ tvrdí Jaceňuk.
Vedle členství v NATO zůstává velkým ukrajinským snem podle Jaceňuka i vstup do Evropské unie. „Nesmíme to vzdát, jinak Putin vyhraje. Jeho hlavním cílem je podkopat samotné základy EU. I o tom je celý současný rusko-ukrajinský konflikt. Rusko bojuje proti Západu a jeho hodnotám. Proto nesmí evropský projekt na Ukrajině selhat. Dobře víme, že k jeho úspěchu můžeme přispět i my sami, pokud provedeme potřebné ekonomické reformy. Byť je zřejmé, že to bude bolet,“ přiznává Jaceňuk.
Redaktor německého týdeníku zmínil některé z kroků ukrajinského premiéra, mezi které patří snížení sociálních dávek, snížení počtu vládních úředníků o 10 % a zvýšení daní. Jaceňuk se však dle svých slov neobává, že by vzrostla poptávka po autokratickém vůdci. „Navzdory všem těmto krokům jsem byl opět zvolen do své funkce a udělám vše proto, aby byly provedeny dlouho očekávané reformy. To je totiž naše poslední šance, další už nedostaneme. Naší největší výhodou je fakt, že mladí Ukrajinci chtějí patřit do Evropy,“ domnívá se Jaceňuk.
Premiér Jaceňuk mimo jiné řekl, že Ukrajina letos obdržela od Mezinárodního měnového fondu 9 miliard dolarů, ale 14 miliard musela použít na uhrazení dluhů z minulosti. „Ekonomika šla dolů o 7 % a průmyslová výroba se snížila dokonce o 10 %,“ přiznal přední ukrajinský politik, ale zároveň poukázal na skutečnost, že země přišla o pětinu své průmyslové výroby kvůli anexi Krymu a ztrátě kontroly nad východními regiony.
V závěrečných dvou otázkách rozhovoru se ukrajinský premiér vyjádřil také k německé kancléřce Angele Merkelové, jejíž názor na rusko-ukrajinskou krizi se značně liší od jejích předchůdců Schmidta, Kohla a Schrödera. „Ne vše záleží jen na ní, ale ona má velký vliv na politické i ekonomické dění. Byl jsem příjemně překvapen, s jakou vervou hájila dodržování mezinárodního práva. Ona si dobře uvědomuje, že Rusko představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu. A to i přes mnohé názory jejích spoluobčanů, že by Německo nemělo proti Rusku tak ostře vystupovat. Velmi mě těší, že se Merkelová v prvé řadě zasazuje o evropský projekt a nikoli o nějaké zvláštní vztahy s Moskvou,“ uzavřel Jaceňuk.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
