Vzhledem k tomu, že byl rozhovor odvysílán ještě před samotným summitem OSN, nechtěl se Putin moc vyjadřovat k tomu, co na něm plánuje říct. Jen připomněl několik zásadních historických skutečností. „Můžu vám říci, že k rozhodnutí založit OSN došlo v naší zemi na konferenci v Jaltě. Došlo k tomu v Sovětském svazu. Sovětský svaz a Rusko, jako jeho následovník, je zakládajícím členem OSN a stálým členem její Rady bezpečnosti.“
Putin označil OSN za „jedinou univerzální mezinárodní organizaci s cílem udržovat světový mír“. Je však podle něj potřeba si uvědomit, že svět se mění a s ním by se měla vyvinout i OSN. A právě skrze OSN chce Putin světu sdělit a obhájit ruskou vizi mezinárodní politiky.
Na summitu má v plánu věnovat prostor i společnému boji proti terorismu. „Terorismus dnes ohrožuje velké množství zemí, velké množství lidí – stovky tisíc, milionů lidí trpí kvůli této kriminální činnosti,“ říká Putin a věří, že se danému tématu budou na summitu věnovat všichni přítomní.
Rose se Putina ptal i na současné ruské působení v Sýrii. To je však podle Putina pouze výpomoc syrské legitimní vládě formou vybavení, výcviku jednotek a humanitární pomoci, vše v souladu s mezinárodními dohodami a Chartou OSN. „V tomto konkrétním případě jsme jednali na základě žádosti syrské vlády o poskytnutí vojenské a technické asistence, kterou jsme poslali v rámci zcela legálních mezinárodních smluv,“ vysvětluje Putin.
Putin dává jasně najevo, že jediný, kdo dostává ruskou pomoc je syrský prezident Bašár Asad. „Je tam jen jedna řádná armáda. Armáda syrského prezidenta Asada. A ten stojí proti těm, jež někteří z našich mezinárodních partnerů označují za opozici. Realita je však taková, že Asadova armáda bojuje s teroristickými organizacemi,“ říká Putin a připomíná, že na rozdíl od Ruska se USA snažily vycvičit syrské opoziční síly. „Původní cíl byl výcvik kolem 5000 až 6000 bojovníků, následně 12000 dalších,“ uvádí Putin a dodává, že jich nakonec bylo jen 60, z nichž mnozí dezertovali k Islámskému státu.
„Můj názor je takový, že poskytovat vojenskou podporu ilegálním strukturám je v rozporu s principy moderního mezinárodního práva a Charty OSN. My jsme poskytovali pomoc pouze legitimním vládám,“ vysvětluje Putin a dodává, že s nabídkou spolupráce přišli za Tureckem, Jordánskem, Saúdskou Arábií i Spojenými státy. „Uvítali bychom společnou platformu pro hromadnou akci proti teroristům.“
Rose tvrdí, že spousta lidí považuje ruské snahy v Sýrii za upevnění moci a záchranu Asadova režimu. To Putin potvrzuje a vysvětluje, že pokud by Asad prohrál, dopadlo by to v Sýrii podobně jako například v Libyi, „kde jsou všechny státní instituce zcela rozložené.“ Zmiňuje i situaci v Iráku. Neexistuje podle něj jiná možnost, než podpořit stávající legitimní vládu.
Na Roseovu narážku, že některé země by si přály pád Asadova režimu než začnou Sýrii pomáhat, řekl Putin, ať se tedy obrátí na Syřany, protože ti si jej zvolili a oni rozhodují, na základě jakých principů bude fungovat jejich země.
Rose následně zajímá, zda tedy Putin podporuje veškeré Asadovo jednání, kdy ze Sýrie prchají miliony uprchlíků a spousta lidí zemřelo jeho rukou. K tomu se Putin vyjádřil také otázkou, jestli si Rose myslí, že ty, co podporují Asadovu opozici a chtějí jeho pád, zajímá, co se se zemí stane po „kompletní destrukci státních institucí“. „Podívejte se na to, kdo kontroluje 60 procent syrského území. Kde je ta civilizovaná opozice? 60 procent Sýrie je buď pod kontrolou ISIS, nebo Fronty al-Nusrá nebo jiných teroristických organizací, organizací, které za teroristy označily i USA,“ říká Putin. Přímý vojenský zásah však prozatím neplánuje, chce však pomoci přímo na místě. „Obecně chceme, aby se situace v regionu stabilizovala.“
„Jsem na Rusko hrdý. Máme být na co hrdí. Ale nejsme posedlí myšlenkou toho, že by mělo být Rusko velmocí na mezinárodním poli,“ vysvětluje Putin a začne mluvit o Ukrajině, která je podle něj zcela odlišnou situací. „Ukrajina je naši nejbližší zemí. Vždy jsme tvrdili, že Ukrajina je naši sesterskou zemí, a je to pravda. Nejde jen o Slovany, je nejblíž ruskému lidu: máme podobný jazyk, kulturu, společnou historii, náboženství apod.“ Podle Putina je naprosto nepřijatelné stavět se k problémům skrze „barevné revoluce, převraty a protiústavní prostředky ke svržení současné vlády“. A z problém na Ukrajině viní USA. „Vím to jistě,“ říká Putin o tom, že za svržením prezidenta Janukovyče stojí Spojené státy.
Rusko podle Putina respektuje ukrajinskou suverenitu. „Jistě. Nicméne bychom byli rádi, kdyby i ostatní země respektovaly suverenitu jiných zemí včetně Ukrajiny. Respektovat suverenitu znamená bránit převratům, protiústavní činnosti a nelegitimnímu svržení legitimní vlády,“ vysvětluje Putin a dodává, že Rusko se nikdy nepodílelo, nepodílí a podílet nebude na „převratu legitimní vlády“.
Následně se Rose s Putinem pustí do diskuze o přítomnosti ruské armády na Ukrajině, na což Putin reaguje, otázkou na kterou předem zná odpověď. „A máte vy vojenské jednotky v Evropě?... Nezapomínejme na to, že USA v Evropě má taktický jaderný arsenál. Znamená to, že USA okupuje Německo, nebo že nikdy nepřestaly okupovat Evropu po druhé světové válce a jen z okupačních vojsk udělaly vojska NATO? A pokud máme jednotky na hranicích vlastního území, považujete to za zločin?“
Putin kdysi řekl, že považuje rozpad Sovětského svazu za jednu z nejhorších událostí 20. století. Tentokrát vysvětlil proč. „Za prvé, protože 25 milionů Rusů se najednou ocitlo mimo hranice Ruské federace,“ popisuje Putin okamžité dopady události a dodává: „Rusové se stali největším rozděleným národem na světě. To není problém? Pro vás možná ne takový jako pro mě.“
Rose následně zajímá, jak je to v Rusku s demokracií. „Říká se, že vaše moc je nenapadnutelná. A říká se, že taková moc, absolutní moc, absolutně korumpuje.“ Putin reaguje tím, že nelze mít demokracii, aniž by se v ní dodržovaly zákony. A připomínky o mrtvých novinářích a ztrátách na životech v řadách politických oponentů komentuje tím, že se tak děje v každé zemi. „Ale pokud k tomu dojde v Rusku, podnikneme každý krok k nalezení, indentifikaci a potrestání pachatelů.“ Jeho cílem je také umožnit lidem, aby měli větší možnost ovlivnit život kolem sebe i místní autority, tak, aby si právě ony autority uvědomily, že jim byla lidmi svěřena určitá zodpovědnost.
Na závěr Rose zajímaly Putinovy názory na USA. Tomu se na nich líbí hlavně „kreativní přístup k řešení problémů, otevřenost a svobodomyslnost“. Obamu nepovažuje za slabého prezidenta, jen naráží na to, že v USA více než v mnohých dalších zemích hraje zahraniční politika větší roli než ta domácí.
Ve spojení s tím vytáhne Rose prohlášení jednoho z prezidentských kandidátů, republikána Marca Rubia. Ten o Putinovi řekl, že je gangster. „Jak můžu být gangster, když jsem pracoval pro KGB? Naprosto směšné,“ říká Putin a vysvětluje, že si nemyslí, že se jej lidi v Rusku bojí, naopak mu spíš věří, protože jej volí ve volbách. „Jsem za tu důvěru těm lidem vděčný, ale rozhodně cítím větší zodpovědnost vůči tomu, co dělám a vůči výsledkům své práce.“
„Jak víte, někteří o vás mluví jako o carovi,“ říká Rose a ptá se jestli tento titul na Putina sedí. „Ne, nesedí. Není důležité, jak o vás mluví vaši stoupenci, přátelé či političtí soupeři. Důležité je, co vy si myslíte, že musíte udělat v zájmu země, která vás dosadila do pozice, jakou je právě post šéfa ruského státu.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
