Stránský v obsáhlém rozhovoru pro server Svobodné univerzum upozorňuje na negativní efekt, který na lidský mozek má stále častější užívání počítačů a zejména sociálních sítí. „Ty víceméně nepřispívají k dialogu formátu promyšlené argumentace. Tam je víceméně překřikování přes různé osobní postoje, a není to vůbec platforma, která povede k jakémukoliv uklidnění. Navíc sítě jsou samy o sobě návykové, protože tyto sítě a programy jsou vymyšlené tak, aby byly návykové, aby zvedaly hladinu dopaminu, a jsou schválené a domyšlené za pomoci neurologů, kteří tuto návykovou látku měří,“ varuje Stránský.
Sociální sítě podle něj tvoří dokonalý, začarovaný, uzavřený kruh uvažování, který nevede k ničemu dobrému. Jako příklad uvádí politickou nebo občanskou agitaci. „Můžeme tvrdit, že nabízejí obrovské množství informací a mohou vést k rychlým změnám, jako je, dejme tomu, arabské jaro. Ale je prokázáno, že když tlak na sociálních sítích vede k nějaké změně, tak tato změna je neudržitelná, poněvadž není podpořená ničím než tlakem sociálních sítí. Takže lidé jdou na náměstí, nebo něco vytvoří, něco se zakáže a tak dále. Ale jestli se k tomu nepostaví infrastruktura a instituce, tak to vyšumí,“ tvrdí Stránský.
Lidé totiž v posledních letech podle něj zcela změnili způsob fungování, který platil posledních 200 tisíc let. „Mně je skoro 65 let, asi nemalý počet našich posluchačů si pamatuje, že doma jsme měli jeden telefon, který visel na zdi nebo byl na stole, a žádné počítače, ani telekomunikační sítě, nic takového neexistovalo a nic nám nechybělo. Dokonce jsme podle všech průzkumů byli šťastnější, než jsou naše děti, a ony jsou podle všech průzkumů šťastnější než jejich děti. A je to právě tím, že jsme byli a participovali v mezilidském prostředí, kde jsme se koukali jeden druhému do očí, a fungovali biologicky přirozenou cestou,“ má jasno Stránský.
Bojí se zejména neurologických změn, které se kvůli nadměrnému využívání digitálních technologií projeví u dětí. „A teď, právě v rámci této koronavirové situace, vrháme naše děti přesně do tohoto sterilního, nebiologického prostředí, kdy sedí doma a jsou nuceny koukat do obrazovky a poznávat nové obličeje, nové kamarády a kamarádky tak, že je znají jenom z obrazovky. A to je pro jejich formující se mozek absolutně fatální a katastrofické. A nikdo se tímto nezabývá,“ štve Stránského.
Místo toho rodičům radí, aby v době, kdy je de facto povinná on-line výuka, rodiče využili možnost, že mají dítě doma. „Máme možnost přiblížit se svým dětem, a naučit se něco jiného. Ale také máme možnost vytáhnout děti ze školy a učit je trošku něco o lásce, o rodině, vzít je do přírody, být s nimi více a vybudovat v nich empatické vztahy a vlastnosti, které nemohou nikdy získat tím, že budou koukat do obrazovky,“ radí neurolog.
Fotogalerie: - Národní 2020
Za nařízení o on-line výuce totiž podle něj a priori nemůže vláda, ale samotní rodiče a jejich dlouhodobé požadavky o modernosti vyučování. „Kdo školám nařídil, že mají učit tím způsobem, kterým učí, a že tam mají být počítače? Rodiče. Poněvadž chtěli, aby děti byly v uvozovkách moderní, poněvadž se domnívali, že technologie je v uvozovkách dobrá. Kdo to určil? Nadnárodní společnosti, které kontrolují veškerý tok informací a které z nás víceméně dělají digitální společnost. Takže jsou to rodiče, kteří určili tuto představu,“ má jasno Stránský.
„Oproti nim už pět let stojí zavedená a v mramoru vytesaná stanoviska Světové zdravotnické organizace, Americké pediatrické akademie, které vydaly závažné doporučení, že žádné dítě před sebou nemá mít do dvou let věku žádnou obrazovku a do doby pěti let jen jednu hodinu denně – a poté maximálně dvě hodiny denně včetně supervizované výuky. Tečka, konec,“ říká rázně neurolog.
Děti, které se budou ve škole učit více než dvě hodiny denně před počítačem, podle něj budou hloupější a méně šťastné. „Jenže naše Ministerstvo školství chce prosadit počítače do každé školy a používat je maximálně, aby děti byly up to date. Proč?“ ptá se Stránský.
Chyba je podle neurologa zásadně také na straně rodičů a jejich výchovy. „My chceme děti šoupnout do školy, aby se naučily víceméně to, co umíme my, a abychom se o ně nemuseli starat, poněvadž škola se stala místem, kde se dítě musí naučit všechno. Ale nemluví se o tom, že se tam naučí, jak být dobrým občanem, jak znát svůj mozek, jak přemýšlet o věcech a jak umět diskutovat a reflektovat. Naopak, když dítě přijde domů a řekne, že se rozčílilo, poněvadž učitelka nutila dítě do tvrdé diskuse, tak se rodiče naštvou, poněvadž je dítě vytlačeno ze své komfortní zóny,“ vidí Stránský chyby v současné výchově dětí.
Používáním počítačů a sociálních sítí podle něj děti přicházejí o určitou část inteligence. „Schopnost a inteligence je založena na tom, že neustále porovnává nové, jiné podněty a předměty a učí se o nich rozhodovat. A v případě, že to nevyjde, je nucena to řešit ještě dál, a ne že zůstane na jedné, stejné úrovni, která se zabývá čistě informacemi. To znamená, že mozek může být chytrý v tom smyslu, že zná spousty informací, ale z neurologického hlediska kromě získání informací existují ještě dva specifické procesy, které vyžadují určité neurochemické a neuroanatomické změny, jež vedou napřed k vědomosti a pak moudrosti,“ vysvětluje Stránský.
„A aby byl člověk moudrý, tak doslova potřebuje mít propojená určitá vzdálená mozková centra, která mezi sebou dokážou přehazovat na první pohled odlišné informace. A to se děje pouze prostřednictvím někoho nebo něčeho, co člověka nutí dělat chyby a vystoupit z toku myšlení a schválně zkusit jiný způsob myšlení z jiného úhlu pohledu. A to počítač a sociální sítě samozřejmě nenabízejí. To umožňuje jen mezilidský kontakt, a ještě do toho přijde spoustu dalších impulzů, které zapadnou do takzvané neverbální komunikace,“ dodává Stránský s tím, že WHO také vydala doporučení, podle kterého je zdravější a neurologicky přínosnější čtení z papíru než z obrazovky.
Tím se Stránský dostal ke skutečnosti, že dnešní společnost se vyžívá v homogenizaci, kde se vůbec neuvažuje o individualismu jednotlivce. „Společnost uvažuje o respektování stanovisek byrokratů, manažerů a politiků a dělá ze společnosti spíše mraveniště, než aby kultivovala diverzifikaci. A z neurologického a z humanistického hlediska tady nejsme proto, abychom byli jeden jako druhý, ale abychom byli co nejvíce odlišní od druhého,“ tvrdí neurolog.
„V minulém století měla rodina úplně jiné postavení, byla vnímána jinak než dnes, priority byly rozhodně také jiné, a nikomu nebylo hůře. A podle všech psychologických průzkumů, Satisfaction Index a tak dále, lidé čelili mnohem horším hrozbám, dvěma světovým válkám a podobně, ale troufnu si říct, že index úzkosti je dnes, a to je také podloženo, hlavně u adolescentů a u mládeže o 50 procent vyšší, než byl u předchozí generace,“ varuje znovu Stránský, že kvůli nadměrnému užívání technologií klesá u lidí pocit štěstí.
Současná generace je podle něj první v historii druhu homo sapiens, která se vydává cestou vedoucí k zásadní proměně, která ovlivní vývoj lidského mozku a charakter lidské civilizace. „Tyto změny začínají. Takže nechci vytvořit představu, že se z jedné generace do druhé propadneme do úrovně nějakého mobu, který bude naprosto bez citů a tak dále. IQ se přestalo zvyšovat, některé studie ukazují, že se začalo snižovat. Výsledky na všech jiných standardizovaných testech, ve všech školách, ve všech disciplínách, ve všech OECD zemích jdou dolů, to vám řekne každý učitel. Učíme stejně, ale prostě výsledky jsou horší, a hloupneme. A my víme proč,“ tvrdí Stránský a dodává, že nikdy předtím nebylo tak velké procento úzkostí, depresí a sebevražd.
Na závěr neurolog komentoval plánované zřízení 5G sítí, které ale podle něj mají negativní vliv na lidský mozek, jeho mysl a schopnost soustředění. „Trochu se toho bojím. Ale musím říct, že chybí objektivní studie. EU a k dnešku 120 zemí k tomu už vydaly definitivní stanoviska nebo doporučení týkající se umístění těchto sítí, co se týká dětí, škol a tak dále. Poněvadž to, co nevíme, je impact těchto vln na lidský mozek, a do jednoho se shodují, že dokud nevíme, tak bude lepší, abychom je drželi v určité vzdálenosti,“ říká Stránský, který je ale smířený s tím, že síť u nás vybudována bude.
„Bude to tady, poněvadž pár nadnárodním společnostem a lidem dovolujeme, aby řídili lidskou civilizaci. Vzdali jsme se úplně organizacím, aby prioritizovaly náš přístup k informacím. Co více ještě, proboha, potřebujeme? Proč potřebujeme počítač, který bude rychlejší o pár milisekund? Proč potřebujeme obrazovku, která bude ještě čistší? Proč? K čemu to je? Všechno, co potřebujeme jako člověk, už jsme dávno vynalezli. Během posledních 50 let, s výjimkou technologií v medicíně, o tom vůbec nemluvím, jsme vynalezli úplně všechno, co potřebujeme, abychom byli šťastní,“ nechápe neurolog, proč se o 5G síti vůbec uvažuje.
Stránský se proto vyslovuje, aby se 5G a priori zakázala, poněvadž ji podle něj nepotřebujeme. „My nepotřebujeme debaty o zbytečných věcech. 5G není kyslík, je to počítačová, digitální věc, která tady je, aby nás víceméně dále vtáhla do určitého způsobu myšlení, obírala nás o nějaké další možnosti. A suma sumárum je tady asi jenom pro určité možnosti a věci, a ne aby splnila naši představu, že když ji máme, tak budeme lepší nebo šťastnější. Platí pravý opak,“ varuje na závěr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: jma
