Nic pěkného nás nečeká, obává se starosta Poděbrad

S jasnou převahou se vám podařilo obhájit váš mandát. Očekával jste takový výsledek? Čemu jej přičítáte?

Přičítám to autentické volební kampani, která navazovala na čtyřletou práci na radnici. Přiznám se, že přesto jsem měl obavu, jak volby dopadnou, protože asi všichni známe české přísloví – čiň čertu dobře, peklem se ti odvděčí. Ale jak se ukázalo, volič přemýšlí. Velmi si toho vážím. Občasné poplácávání po ramenou na ulici není sociologický průzkum. Ale ve volbách je za plentou každý člověk sám. O to je cennější, že jsme zaznamenali tak velký úspěch. Náš volební slogan byl „Jde to i slušně a poctivě!“. Kdyby tomu tak po uplynulé čtyři roky nebylo, asi bychom nezískali devět mandátů z 21 možných. Ale kam se hrabu na kolegu Rakušana ze sousedního Kolína…

Starostou jste druhé volební období. Jestliže srovnáte průběh kampaně a povolebních vyjednávání, změnilo se něco nějak zásadně? A potvrdily se vaše obavy z negativní kampaně?

Letošní komunální kampaň opět o poznání víc zhrubla a zvulgárněla. Jsem nešťastný, jak se mohou lidé k sobě chovat. A když si uvědomím, o co ve volbách šlo - tedy o mandát vést město Poděbrady, což rozhodně není hlavní výhra v pohádkové loterii, ale každodenní poctivá a náročná práce sedm dní v týdnu po čtyři roky, tak té agresivitě přestávám rozumět. Stejně tak mě nemile překvapila povolební vyjednávání. Všechny kandidující subjekty před volbami hlasitě deklarovaly, jak chtějí pracovat pro město. Ale když volič rozdal karty, tak si najednou začaly klást podmínky, jakoby chtěly u stolu dohnat, co nenasbíraly v urnách.

Koalice pro nastávající volební období bude dvoučlenná a město kromě VpM, která má v zastupitelstvu devět mandátů, povede ještě TOP 09 s dvěma mandáty. Dohromady tak máte v jedenadvacetičlenném zastupitelstvu těsnou většinu jednoho hlasu. Neobáváte se možných komplikací, které tak křehká většina může přinést? A nešlo se dohodnout jinak?

Vždycky je šance dohodnout se jinak. Naším původním cílem byla široká čtyřkoalice, ale k dohodě musí být stejný zájem na obou stranách… Současná koalice je sice početně křehká, ale troufám si tvrdit, že vydrží, protože s ohledem na osobní vztahy zřejmě neexistuje jiná varianta. Ale vlastně je dobře, že máme silnou opozici. Říká se přece, že je to rozum zadarmo. Ovšem nutno poznamenat, že zase tak něco mimořádného se u nás neudálo. Třeba v Teplicích vládne menšinově pan Kubera, v Nymburce je menšinová koalice v čele s ČSSD, v Semilech a Jičíně je koalice rovněž postavená na rozdílu jediného hlasu, stejně jako v Praze. A právě tam, při veškerém respektu k hlavnímu městu, to bude brzy určitě velmi zajímavé.

Jaké jste si stanovili hlavní priority pro nadcházející volební období?

Chceme, aby Poděbrady byly dobrou adresou, vyhledávaným místem k bydlení a atraktivní turistickou destinací. Za poslední roky se mění v Poděbradech i podmínky pro podnikání. V tradiční soutěži Město pro byznys jsme od roku 2012 poskočili ve Středočeském kraji z 16., respektive 11., místa na letošní pátou pozici. Ale stále musíme zkvalitňovat infrastrukturu, rozšiřovat atraktivní nabídku nejen návštěvníkům našeho města až po zdánlivě banální, ale nezbytný důraz na pořádek a čistotu.

Odhlasovali jste také fakt, že uvolněnými členy vedení města zůstanou pouze starosta a statutární místostarosta. Proč došlo k této změně? A jste vy sám jejím zastáncem?

Z mého pohledu to není úplně šťastné řešení. Na druhou stranu jsme snížili původních 27 zastupitelů na 21, takže i počet uvolněných místostarostů logicky doznal redukci. Pokud se ukáže, že i přes přijatá personální opatření v rámci úřadu jeden člověk schází, můžeme se o tom v průběhu volebního období v rámci koalice pobavit.

Jak jste se vyjádřil již v minulosti pro ParlamentníListy.cz, v následujícím volebním období byste chtěl posilovat prestižní pozici Poděbrad na turistických a návštěvnických trasách. Jaké konkrétní kroky plánujete? A co vnímáte v současnosti jako největší problém cestovního ruchu v Poděbradech?

Mám-li být upřímný, nejvíc mi vadí, že poděbradské lázně jsou sice na špičce léčebných metod, ale zaostávají s dalšími službami a rozvojem. Protože lázně mají majoritního vlastníka fyzickou osobu, nic moc s tím nenaděláme. O to víc se pak musíme snažit vytvářet pozitivní image města, byť nejsme superstar v jednotlivostech, tak se vší skromností patří Poděbrady na špičku právě jako soubor nezanedbatelné sumy nadprůměrných přírodních, turistických, kulturních, sportovních a historických atraktivit. To všechno dává dohromady neopakovatelné, originální a nezaměnitelné kouzlo Poděbrad, jednoho z nejkrásnějších měst u nás. A je skvělé, že návštěvníci to tak i vnímají.

Přemostění přes železniční trať u poděbradského nádraží, které by mělo být dokončeno příští rok, má snížit hlukovou a emisní zátěž v okolí. A zároveň by měly zmizet kolony čekající tradičně u zavřených závor v Koutecké ulici. Město se však na investici podílí jen zčásti. Jaké další investice tak z rozpočtu plánujete do dopravní infrastruktury, jejíž stav trápí obyvatele a brání rozvoji města?

V současné době chystáme veřejnou architektonickou soutěž na novou podobu centrálního poděbradského náměstí. Připravujeme a už i rozjíždíme velké opravy a kompletní rekonstrukce páteřních komunikací města. Ovšem asi největší téma tohoto volebního období bude pro nás snaha vybudovat společenský a kongresový sál, který Poděbradům odnepaměti schází.

Kromě voleb již delší dobu plní přední stránky novin prezident Miloš Zeman. Jak byste jej jako hlavu státu hodnotil? A domníváte se zpětně, že zavedení přímé volby byl krok správným směrem?

Dovolím si spojit obě poslední otázky dohromady, protože nic nevzniká bez příčiny. V přímém přenosu jsme před časem viděli ubohé kupčení s hlasy, trapné záchodové historky, až po nečekané choroby, které provázely poslední parlamentní volbu hlavy státu. Ale není se co divit, když kulturu v tomto světě stále víc chápeme jen jako, že někdo maluje, píše knihy nebo hraje divadlo. Přitom kultura má významný ekonomický i sociální rozměr, ale především je základem mravnosti každé společnosti. Když se podceňuje kultura, upadá morálka a mravnost. A protože poslanci měli z ostudy kabát, tak, ač se jim při tom kroutily prsty, zvedli většinově ruku pro přímou volbu prezidenta. Ovšem už dál nedomýšleli, co to udělá s naším parlamentním systémem. Z této volby vyšel legitimní vítěz Miloš Zeman. A dostáváme se opět k absenci politické kultury. Miloš Zeman volby vyhrál, ale více než dva miliony voličů měly jiného kandidáta. A místo aby nastal klid zbraní, přišlo okopávání. Tak přece nevypadá politická kultura! Ale chyba je i na druhé straně. Místo aby v rámci standardní politické kultury proběhl v podstatě nudný ústavní proces jmenování vlády premiéra Sobotky vzešlé z parlamentních voleb, tak měsíc plnily noviny spekulace, zda prezident dekrety ministrů podepíše nebo nepodepíše. I to je z hlediska politické kultury nepředstavitelné. Stejně tak je nepředstavitelné, aby někteří novináři v „nezávislých“ médiích vedli permanentní útok na prezidenta, jen proto, že není jejich favorit. Stejně tak je nepředstavitelné, aby prezident provokoval svými nepřijatelnými mediálními výstupy, i kdyby pro to měl andělské důvody. Stejně tak je nepřijatelné, aby se ředitelé škol holedbali tím, že sundali portrét prezidenta ze zdi. Pak už je jen krok k házení vajec na hlavu státu. Nejen, že je to mimo politickou kulturu, ale stále jde o institut prezidenta. Můžeme ho odmítat jako osobu, polemizovat s jeho vyhraněnými názory, ale ve slušné společnosti respekt k autoritám je základem fungování státu. Bolestivé chyby jsou na obou stranách barikády. Ano, v tomto státě je zřetelná barikáda, která vyrostla právě na absenci kultury a mravnosti. Národ je ve velmi složité době nešťastně rozdělený. Stačí se podívat na podivně se integrující Evropu pod vládou nevolených úředníků, na válčící Ukrajinu, na krví zalitý arabský svět, na komplikovaný a bezradný (nikoliv bezbranný) židovský stát, na akcelerující vliv a sílu Číny. Bojím se, že nic pěkného nás nečeká. A přitom historie učí, že v případě ohrožení je třeba se semknout. Hrozí vážné klimatické problémy, brzy budeme bojovat o vodu, o plyn, o elektrickou energii, o ropu a do toho přicházejí agresivní ideologie, v nichž se někteří zhlédnou a jiní jim pokorně ustoupí. To všechno proto, že jsme ztratili jednotu a že hluboce podceňujeme kulturu a mravnost. Vysmíváme se společným ideálům, na nichž vyrůstala naše evropská kultura. Ignorujeme a zesměšňujeme autority, vytváříme pseudocelebrity z lidí, kteří se nechají na měsíc zavřít do vily, nebo nám kuchtí v televizi. Ztrácíme soudnost, respekt a vůli po autentickém lídrovství. To všechno nahrazuje touha po majetku a moci. Vím, že jsem naladil příliš pesimistickou strunu. Možná je to i tím, že netuším, jaký recept na současný společenský marasmus zvolit. A tak si jen říkám zlaté Poděbrady, kde se slogan „jde to i slušně a poctivě“ přetavil do volebního vítězství.