Nositel Nobelovy ceny promluvil o Ukrajině: Vím, že můj postoj nebude na Západě populární, ale řeknu vám toto...

18.04.2015 12:30

Do ostré kritiky Západu ohledně jeho postupu vůči Ukrajině se pustil Robert Aumann, nositel Nobelovy ceny za ekonomii a profesor na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, v rozhovoru, který poskytl serveru Ihned.cz. „Západ svůj postoj k Ukrajině, když šlo o uzavření asociační dohody s EU, přehnal,“ uvedl Aumann.

Nositel Nobelovy ceny promluvil o Ukrajině: Vím, že můj postoj nebude na Západě populární, ale řeknu vám toto...
Foto: repro youtube.com, tan
Popisek: Ukrajina

Web pak připomněl, že když ukrajinský prezident Viktor Janukovyč odmítl asociační dohodu s EU podepsat, vedlo to k protestům obyvatel a k jeho pádu.

„Ukrajina je docela blízko Ruska, je to jen něco přes 20 let, co byla součástí Sovětského svazu, a je férové říci, že je částí ruské sféry vlivu,“ prohlásil Aumann s tím, že když byl na Ukrajině svržen proputinovský režim, ruského prezidenta Vladimira Putina to naštvalo a situace se pak zhoršovala.

Pokud chceme svět, kde jsou mír a stabilita, tak to byl Západ, kdo rozhoupal loď

Na námitku, že asociační dohoda nebyla vstupem do Evropské unie či NATO a že by Ukrajina měla mít možnost si vybrat, s kým uzavře dohodu a do jakého uskupení bude patřit, nositel Nobelovy ceny uvedl: „Pokud hledáme spravedlnost, svět, který by byl lepší, kde by všichni měli zajištěna svá práva a platily tam takovéto pěkné myšlenky, pak měli Ukrajinci pravdu a mohli si vybrat. Pokud ale chceme mít svět, kde je mír a který je stabilní, pak to byl Západ, který rozhoupal loď. Loď se pak může potopit,“ prohlásil varovně.

Prý nijak zvlášť nemiluje Vladimira Putina, ale má pocit, že Západ tlačil trochu moc a šel do ruské sféry vlivu. „Vytvořil tak pro Rusko záminku k zákroku. Vím, že můj postoj bude zřejmě na Západě velmi nepopulární, tedy i tady v Izraeli, ale je to tak,“ řekl.

Války způsobují nedodržování vlastních slov a vysílání špatných signálů

Na poznámku, že Evropská unie a Spojené státy sice uvalili na Rusko za anexi ukrajinského Krymu a podporu ukrajinských separatistů sankce, ale chování Ruska se změnit nepodařilo. „Jedna z nejhorších věcí, které můžete udělat v mezinárodní politice, je vysílat partnerům nebo protivníkům nejasné signály. Právě tohle způsobuje války. Stejné je to s nedodržováním vlastních slov. Pokud už někomu hrozíte, musíte být schopni svoji hrozbu realizovat,“ prohlásil Aumann.

Krym patří do ruské sféry vlivu

Nechápe, proč je kolem ruské anexe Krymu takový rozruch, když většinové obyvatelstvo poloostrova je ruské. Navíc Západ podle něj Rusko provokoval. A poukázal na to, kdyby podobná situace nastala v opačném gardu: „Kdyby Rusové přišli do Mexika nebo na Kubu, jako to udělali kdysi Sověti, byla by to provokace a tak by se to také bralo. Mexiko a Kuba jsou americká sféra vlivu a Krym zase ruská,“ vysvětlil.

Celý text je ZDE

Na otázku, zda si myslí, že Rusové napadnou Pobaltí, uvedl, že baltské země, které patří do Evropské unie a NATO, ohroženy nejsou.

Druhou světovou válku nezpůsobil Hitler, ale Chamberlain

Podrobněji vysvětlil také své tvrzení o tom, že špatné signály v jednání politiků nebo plané hrozby způsobují války. Na otázku, kdy k něčemu podobnému došlo, pak odpověděl: „Mnoho válek bylo způsobeno nedostatkem povědomí o tom, jaké dopady má vaše jednání. Myslím si například na základě svého studia, že druhou světovou válku nezpůsobil Hitler. Způsobil ji britský ministerský předseda Neville Chamberlain. Hitler v roce 1938 tvrdil, že chce československé Sudety a že je to jeho poslední požadavek. Chamberlain a francouzský premiér Daladier pak podepsali Mnichovskou dohodu, kde mu je dali. Chamberlain se vrátil z Německa a prohlásil v Londýně: Přivezl jsem vám mír. Nepřivezl ale mír, nýbrž válku. Dal totiž Hitlerovi, tedy jak to chápal Hitler, jasný signál, že ať Německo dobude cokoli, Velká Británie to bude akceptovat. Samozřejmě vyjma napadení jí samotné,“ vysvětlil a dodal, že když později Hitler zaútočil na Polsko, britská vláda vyhlásila Německu válku. Britský velvyslanec v Berlíně to oznámil německému ministru zahraničí a ten to telefonoval Hitlerovi. „Hitler dostal jeden ze svých proslavených záchvatů zuřivosti. Proč byl tak naštvaný? Nečekal to a cítil se být podveden. Protože Chamberlain mu podle jeho vnímání v Mnichově signalizoval, že si může dělat, co chce, a Britové to tak nechají,“ podotkl Aumann.

Podobně prý také v roce 1950 vypukla korejská válka. „Americký ministr zahraničí předtím mluvil o obranném perimetru USA, ale vynechal z něho Jižní Koreu. Dal protivníkovi chybný signál a ten na Jižní Koreu zaútočil,“ doplnil nobelista Aumann.

 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: vam

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…