Druhou polovinu uplynulého týdne ovládla ve sdělovacích prostředcích kauza, která otřásla pozicí premiéra Petra Nečase i dalším fungováním jeho vlády. „Také nemůžu začít ničím jiným než kauzou Strakovka a ODS, i když jaký opravdový obsah ta kauza bude mít, se ještě uvidí. A jaký symbolický název časem dostane, je věc budoucích dní. Připomínám to záměrně, protože se bavíme o médiích a ony symbolické názvy jako Sarajevský atentát či Toleranční se potom táhnou dějinami,“ začíná své pravidelné ohlédnutí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Zamýšlí se nad tím, co by to znamenalo, kdyby tato aféra vyústila v předčasné volby. „Spočítejme si, že i kdyby byly vypsány, budou někdy v listopadu. Dříve se to patrně nedá stihnout. Tedy jen o půl roku dříve, než by byl termín řádných voleb. Do té doby budeme svědky naprosto nepříčetné politicko-mediální kampaně, kdy budou vytahovány špinavosti na všechny politiky ze všech stran a bude to pravé peklo, kterým si republika projde. A na jeho konci bude ještě menší důvěra v politiku než je dnes, pokud to vůbec ještě možné je,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Brutální historická analogie s únorem 1948
Nastalá situace podle něj neposlouží ani sociálním demokratům. „Mají také svá másla na hlavě, a je vysoce pravděpodobné, že by se někdo mohl pokusit odněkud vytáhnout nějaké sociálně-demokratické reálie, a tím nemyslím jen Davida Ratha. V tomto kontextu je zajímavé, že nedávno vyšel pan Schwarzenberg se svou aktivitou a na tyto dny byla jako z udělání svolána do Prahy schůze vrcholných představitelů TOP 09. Když mi dovolíte jednu brutální historickou analogii, tak v únoru 1948, kdy došlo ke komunistickému puči, tak v Praze také zrovna schůzovali odboráři a dělnictvo. Jako náhodou byla v Praze spousta lidí, kteří tam obvykle nebývají. To už je velmi brutální analogie, nicméně věci v politice se zpravidla nedějí náhodou,“ míní mediální odborník.
Psali jsme:
Kauza zcela jistě neprospěje ODS. „Ta je dnes v rozkladu. Nemá ve svých řadách nikoho, kdo by byl schopen nabídnout nějaký solidní program a strhnout na sebe vnitrostranickou pozornost a sympatie a stát se jejím novým předsedou. Nejblíže k tomu má patrně Martin Kuba. Je ale otázka, jestli zase náhodou nemá někdo v šuplíku informace o Pavlu Dlouhém nebo jiných jihočeských souvislostech. Druhý, který by mohl přicházet v úvahu, Jiří Pospíšil, už dlouhodobě pracuje na své stranické budoucnosti, ale zatím ho v této souvislosti moc nevídáme. ODS je strana, která v tuto chvíli už prožila svůj poločas rozpadu, a čeká se, co z ní může být,“ uvádí Petr Žantovský.
Do rozporuplné strany zamířil kritik poměrů v politice
Ve čtvrtečních Událostech, komentářích ČT24 si všiml, jak se shodli senátor za ČSSD Jiří Dienstbier a předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. „Sice každý z jiných důvodů, ale oba tvrdili, že tenhle zásah mohl přijít podstatně dříve a že ta jména, která jsou ve vyšetřování ve hře, ať už podnikatelů nebo politiků, jsou skloňována ve veřejném diskurzu už v řádu měsíců nebo dokonce i let. Považují za podivuhodné, že se policie rozhýbala právě nyní. A že bychom si mohli říct něco o tom, že policie nepracovala tak usilovně dříve a proč je to takhle načasované. A to je jistě špatně,“ konstatuje Petr Žantovský.
Pozornost vzbudil i přechod elitního komentátora MF Dnes Martina Komárka do strany ANO 2011 Andreje Babiše. „To je velmi zvláštní a velmi neobvyklý krok. Ne že by se to dříve nestávalo, ty vzájemně průchodné cesty novinářů do politiky a zpátky, připomenu známé příběhy Petra Uhla, Pavla Dostála nebo Martina Fendrycha, takže to nejsou úplně výjimečné příběhy. Ale aby se v tak zvláštním subjektu, o němž jdou rozporuplné zvěsti v médiích, angažoval tak exponovaný novinář jako Martin Komárek, který nás na stránkách Mladé fronty více než dvacet let poučoval, jak se má dělat politika a jak má být mravná, etická a čistá, tak to je zvláštní,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Úkolem špičkového novináře je vylepšit Babišův mediální obraz
Martin Komárek se musí připravit na to, že o něm začnou referovat novináři z jiných médií a že stín pochybnosti o straně Andreje Babiše padne i na něj. „Buď se stane otloukánkem jiných novinářů nebo může nastat to, co si pravděpodobně představoval pan Babiš, když Martina Komárka angažoval. A totiž, že kredit, který si přenáší Martin Komárek, vylepší mediální obraz Andreje Babiše. To je hlavní důvod, proč k tomu došlo. Počkejme si, jestli bude Andrej Babiš příště v médiích líčen jako seriózní bojovník proti korupci usilující o očištění politiky a novou lepší demokracii, nebo jestli se stane veřejným nepřítelem číslo jedna. Bude zajímavé sledovat, jakou roli v tom bude hrát MF Dnes a Lidové noviny, tedy denní tisk koncernu MAFRA,“ podotýká Petr Žantovský.
Při pohledu na dění v médiích pak míří do Řecka, kde vláda rozhodla zrušit vysílání státní televize. „V Řecku mají systém financování státní televize nastavený tak, že je placena z poplatků, které občané platí za elektrickou energii. Teď z ní bylo propuštěno dva a půl tisíce zaměstnanců na základě požadavku Evropské unie, která podmínila svou finanční pomoc Řecku, že uspoří ve státní správě a propustí státní zaměstnance, a státní televize se s tím spláchla. Demonstrace, co následovaly, jsou pochopitelné. Lidé v celé Evropě si myslí, že televizi, fotbalu a politice rozumí každý a že se k tomu také každý vyjádří. Televize je součástí lidských životů, to je známá věc, a zřejmě i proto došlo k demonstracím,“ myslí si mediální odborník.
Lidový odpor vůči diktátu z Bruselu a Berlína
Hned ale poukazuje na to, že jde i o protest proti Evropské unii, protože na demonstracích docházelo k pálení jejích vlajek. „To je nový jev, při němž se zcela jasně projevuje lidový odpor vůči tomu, aby národu diktoval podmínky někdo větší, ať už to je Brusel nebo Berlín. Myslím si, že budou následovat podobné aktivity i v jiných zemích, jak se bude prohlubovat krize. Bude se šponovat nervozita evropských úředníků a politiků i jejich tlak na to, aby země více poslouchaly a více vycházely vstříc podmínkám diktovaným odněkud, bez ohledu na národní historicko-kulturní kontexty. Pálení vlajek je jen první čistě symbolická ukázka toho, kam to může dojít,“ obává se Petr Žantovský, že nerozumná politika EU povede k mnohem tragičtějším důsledkům.
Závěrem dodává, že uplynulý týden byl extrémně smutný z hlediska odchodu některých osobností. „Připomněl bych alespoň tři, i když si uvědomuji, že je to nespravedlivé. Všichni tři mají něco společného s novinářskou profesí. V první řadě bych jmenoval Zdeňka Rotrekla, básníka a esejistu, kdysi jsem mu také vydal jednu knihu. Byl to extrémně skromný, příjemný a cenný člověk, který měl za sebou velké utrpení padesátých let, ale neměl zapotřebí to vytahovat na odiv. Nikdy se mu žádného ocenění nedostalo, jmenovali ho čestným občanem města Brna, jinak nikdy nic. Vzpomněl bych i Jakuba Jakoubka, který v 70. a 80. letech znamenal spolu s Milošem Skalkou docela hodně pro českou hudební publicistiku, spíš ve smyslu popularizačním než kritickém,“ vzpomíná mediální odborník.
Tragický odchod neskutečně příjemné novinářky .
Třetí smutnou zprávou je skon Anny Veverková. „Všichni ji známe jako redaktorku České televize, později mluvčí premiéra Vladimíra Špidly a poté také krátce spolupracovnici Andreje Babiše, od nějž odešla podle svých slov proto, že se z hnutí ANO 2011 stala politická strana, s čímž údajně nechtěla mít nic společného. Anna Veverková byla neskutečně příjemná osoba, znám ji z Klubu mluvčích, kde byla také oceněna jako mluvčí roku. Byla to velká profesionálka. Tiskový mluvčí je pro mnohé kdokoli, jakákoli mladá dívka či mladý chlapec, kteří dobře vypadají, a tak se postaví před kameru a myslí si, že nemusí nic jiného umět. Pravda je úplně jiná. Je to velice složitá a náročná práce. Anna Veverková ji zvládala na výbornou, takže bych na ni tímto vzpomněl,“ uzavírá Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
