Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se s rozhodnutím Nejvyššího soudu (NS) neztotožňuje a vyjádřil podporu vrchnímu státnímu zástupci Ivo Ištvanovi, aby skutek, ze kterého jsou exposlanci obviněni, přeformuloval a obnovil trestní stíhání. Tím orgány činné v trestním řízení přímo podpořil.
Úplně opačný názor má exprezident Václav Klaus, který ve svém institutu spolu s dalšími pozvanými účastníky debatoval na téma: Rezignovala demokracie na kontrolu represivní moci? Podle Hvížďaly ve svém příspěvku Klaus nabádal k tomu, aby se represivní moc dostala pod kontrolu volených orgánů. "Tzv. nezávislost rozežírá stát a jeho instituce," prohlásil exprezident.
Napoví historie
Podle novináře, chceme-li zjistit, z čeho tento rozdílný pohled vyplývá, musíme se podívat do historie. Zatímco v západní Evropě byla vždy podporována autonomie občanské společnosti a právní stát a odpovědnost, ruský model se vyvíjel zcela opačně. Stát nebyl vytvářen společností, ale naopak si společnost formoval ke svému obrazu. A střední Evropa osciluje mezi těmito dvěma modely, vysvětluje Hvížďala.
Zatímco tedy Pavel Zeman, který působil sedm let v Eurojustu a hájí pravidla, která platí ve staré Evropě, podle kterých politici nemohou kontrolovat policii, Klaus by prý naopak rád navázal na starou praxi, kdy u nás o všem rozhodovali politici a jejich úřednický aparát.
Jak z uvedených názorů podle Hvížďaly vyplývá, rozhodnutí NS k upřesnění definice imunity nepřispělo. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v České televizi uvedl, že imunita by se měla chápat úzce a vztahovat se na verbální projevy, tvorbu zákonů nebo hlasování o nich. "Dodejme, že výklad imunity ve starých demokraciích jako je Velká Británie a Francie je restriktivní, tedy užší!" uzavírá Karel Hvížďala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr
