Novinář vyprávěl, jak Slováci hnali Havla, který sotva utekl. Klausův muž uznal jednu zásluhu komunismu

06.12.2013 6:41

REPORTÁŽ Bývalý prezidentský kancléř Jiří Weigl a politický komentátor Bohumil Pečinka ve čtvrtek večer debatovali o rozpadu Československa, od něhož letos uplynulo 20 let. Podle Weigla za tím stála umělost existence společného státu a také rostoucí požadavky Slováků. Seminář uspořádal Institut pro studium ekonomiky a politiky.

Novinář vyprávěl, jak Slováci hnali Havla, který sotva utekl. Klausův muž uznal jednu zásluhu komunismu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zajímavý seminář v CEVROinstitutu na téma Československo a příčiny jeho rozdělení za účasti europoslance Ivo Strejčka, bývalého Klausova kancléře Jiřího Weigla a novináře Bohumila Pečinky

Anketa

Kterého českého prezidenta máte nejraději?

hlasovalo: 27897 lidí

Akci v prostorách vysoké školy CEVRO Institut moderoval europoslanec za ODS Ivo Strejček. Z časových důvodů však svoji účast omluvil bývalý místopředseda federální vlády a přímý účastník česko-slovenských rozhovorů o rozpadu státu Miroslav Macek.

Dlouholetý nejbližší spolupracovník Václava Klause a jeho pravá ruka Jiří Weigl v úvodním příspěvku vyslovil přesvědčení, že už v roce 1918 vznikla Československá republika shodou mnoha unikátních okolností a společný státní celek Čechů a Slováků byl od počátku i po celou dobu své existence nesourodým a umělým konstruktem. Což nakonec vedlo k jeho rozpadu.

Z debaty:

Československo nebyl umělý stát, takhle prý argumentují sudetští Němci

Tomu však později oponoval politický komentátor Bohumil Pečinka s tím, že na takovou rétoriku nelze přistoupit. Podobně podle jeho slov mluví sudetští Němci. „Jak bychom měli posuzovat, který stát je a není umělý? Co Rakousko-Uhersko, které sahalo od Terstu po Halič? Hlavním kritériem je, zda je daný stát schopen lidem zajistit občanské svobody a určitý stupeň ekonomické a politické stability. Nemyslím si, že šlo o umělý stát,“ řekl Pečinka.


Bohumil Pečinka

Podle Weigla přesto považuje většina české i slovenské veřejnosti rozdělení státu za úspěch. Koneckonců současné vzájemné vztahy českého a slovenského národa jsou dle slov někdejšího Klausova kancléře na vůbec nejlepší úrovni.

Klaus a Mečiar chtěli maximální moc. I taková je kritika

„Objevují se ale i ataky médií, že si Václav Klaus a Vladimír Mečiar jen chtěli zajistit maximální moc a všechno provedli za zády lidu a bez referenda,“ neopomněl Jiří Weigl zmínit názory kritiků.

Referendum by prý bylo komplikované a je dobře, že se nekonalo. S tím souhlasil Weigl i Pečinka. Tehdejší situace totiž k rozpadu směřovala, protože Slováci stále stupňovali podmínky k větší autonomii.

Výstava sochařských portrétů Václava Havla:

Posledním bodem, kdy se prý řeklo, že společný stát nemůže pokračovat, byl požadavek, aby Slováci měli vlastní centrální banku. To podle Weiglova vystoupení dokazuje, že rozdělení státu nebyl žádný zlý úmysl několika politiků, ale mělo to své hluboké kořeny.

Díky komunismu se ze Slovenska stala průmyslová země

„Po roce 1918 zažilo Slovensko deindustrializaci a dvacet let existence republiky bylo Slovensko jakousi vnitřní kolonií českých zemí. To se velmi radikálně změnilo nástupem komunismu, který pro Slovensko znamenal obrovské ekonomické povznesení a za čtyřicet let komunismu se ze Slovenska stala průmyslová země,“ zmínil Jiří Weigl pozitivní stránku komunismu pro Slováky.

Novinář Bohumil Pečinka pak připomněl, že po pádu komunismu na slovenské části Československa nefungoval symbol Václava Havla. „Symbol dobrého panovníka se všeobecnou podporou tam prostě nefungoval,“ konstatoval.

Hlinkovy gardy a bratislavský pogrom na Havlovu delegaci

Pečinka podle svých slov zažil v roce 1991 v Bratislavě šok, když tam při návštěvě Václava Havla na náměstí Slovenského národního povstání defilovali vojáci v uniformách Hlinkových gard. „Byla to spontánní oslava slovenského fašistického státu, která přešla v autentický pogrom. Viděl jsem to na vlastní oči. Asi třítisícový dav začal hnát delegaci s Havlem a děly se tam děsivé scény a útoky. Havel sotva stačil utéct do auta. Už tehdy mi proto bylo jasné, jak to dopadne,“ uvedl.

Řečníci se jednoznačně shodli na tom, že Čechům i Slovákům rozdělení státu prospělo. „Klíčící averze a národnostní napětí bylo velmi narůstajícím fenoménem. Rychlým rozdělením státu pomyslná pára z kotle vyběhla ven a to, co tak zatemňovalo mysl a komplikovalo vztahy, naprosto zmizelo. Nyní máme bezkonkurenčně nejlepší vztahy bez ohledu na to, zda vládne pravice, nebo levice,“ je přesvědčen bývalý Klausův kancléř Jiří Weigl.

Důkaz, že rozdělení bylo správné: Češi slavili slovenské vítězství v hokeji

Ten svá slova doložil i konkrétním příkladem. „Bydlím naproti hospodě, a když Slovensko vyhrálo finále mistrovství světa v hokeji, ta hospoda vybuchla a slavila, jako kdyby vyhráli Češi - a po městě jezdila auta a troubila na oslavu slovenského vítězství. To se nedá nijak zařídit shora a naordinovat to lidem. Je to autentický prožitek, který hovoří za všechno,“ uzavřel Jiří Weigl.

reklama

autor: Radim Panenka

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

vedení

Pane Nachere, jste hodně výrazná osobnost a jako jeden z mála z ANO máte podle mě i schopnost se domluvit i s ostatními stranami. Proč tento váš potenciál nevyužijete a nekandidujete do vedení? Nebo to není podle vás možné, když je tam Babiš a jeho nejvěrnější? Podle mě je škoda, že vedení ANO není ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Proboha! Fiala že není ukrajinský premiér? V USA jdou za ním titulky... Padlo po Bidenovi

18:13 Proboha! Fiala že není ukrajinský premiér? V USA jdou za ním titulky... Padlo po Bidenovi

Schůzka Petra Fialy s americkým prezidentem Joe Bidenem ani nevypadá, že byl v Bílém domě přijat pře…