Časopis Týden vás nedávno označil za „zrádce“, protože jste hlasoval pro vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka uprostřed českého předsednictví EU. A že jste se přihlásil do výběrového řízení na referenta na Ministerstvu životního prostředí ČR...
Článek, v jehož důsledku jsem nebyl přijat na Ministerstvo životního prostředí, mi připadá s prominutím debilní. Postrádá jakýkoli věcný základ a reálné argumenty. Protože nemohli napsat, že jsem si „za hnusnou zradu vydělal jidášské peníze“, tak aspoň napsali, že se mi údajná zrada „krutě vymstila“. Článek obsahuje jednu hrubou nepravdu – a sice, že prý jsem svého hlasování pro vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě později litoval. Naopak, takovéto články mne utvrzují v tom, že tento krok byl naprosto správný.
Ing. Jan Schwippel, CSc.
A tvrzení o tom, že jste se „blýsknul“ tím, že jste si nechal platit byt, ačkoli v Praze jeden vlastníte, je pravdivé?
Takto řečeno je v zásadě pravdivé. Chci k tomu ovšem dodat, že o získání bytu od Poslanecké sněmovny jsem neusiloval, ale byl mi nabídnut. Namítal jsem, že mám v Praze byt – bydlela v něm tehdy má neteř, ale bylo mi řečeno, že to nevadí – podle zákona je oprávněn získat byt každý poslanec, který nemá v Praze trvalý pobyt. Dnes to vidím tak, že moje posedlost účastí na hlasování – vlaky na trati Beroun-Praha mají bohužel velmi často zpoždění – nebyla na místě a že jsem v dané věci udělal chybu.
Jak si vysvětlujete únik informace o tom, že jste se přihlásil o místo na Ministerstvu životního prostředí?
Tak zaprvé někdo zneužil informací z důvěrné komunikace, což samo o sobě vypovídá o morální úrovni autora. Jinak musím říci, že jsem jednou čistě náhodou potkal pana Plesla, tedy současného šéfredaktora Týdne, v hospodě a tento člověk se hodinu doslova dusil a soptil nenávistí vůči Václavu Klausovi. Měl bych velký problém ho označit za duševně zcela normálního člověka. Článek je přesně takový jako pan Plesl – nenávistný, přihlouplý a bez jakýchkoli věcných argumentů.
A co mimochodem v současné době děláte?
Určitě nejsem odkázán na nějaké místo ve státní správě. Na Ministerstvo životního prostředí jsem se mimochodem hlásil pouze proto, že jsme měl pro dané místo téměř dokonalou kvalifikaci – shodnou agendu jsem dělal čtyři roky na Ministerstvu zahraničních věcí – a že mě daná problematika zajímá. V jedné věci měl Týden pravdu – dané referentské místo není žádné terno, takže mě jeho nezískání příliš nemrzí. Své další plány si nechám pro sebe, ale mohu říci, že jsem optimista.
Co říkáte jako bývalý člen a poslanec za ODS na současnou situaci této strany?
Domnívám se, že směřuje pod hranici pěti procent voličských preferencí a tedy k faktickému zmizení z politické scény. Musím říci, že mě to nemrzí. Občas někdo říká, že je v „ODS spousta slušných lidí“. Jestli to je pravda, nevím. Každopádně tito slušní lidé nikdy neměli výraznější vliv na vedení strany.
A kdo je tedy vaším favoritem?
Velmi by mi vadilo, kdyby větší vliv na takzvanou pravici získala TOP 09, v níž jsou lidé, kteří buď byli aktivní ještě v komunistické Národní frontě, čímž myslím pana Kalouska, nebo lidé, kteří v životě prošli nebo kandidovali za snad desítku stran, čímž myslím pana Schwarzenberga. Z takové podoby „pravice“ mě jímá hrůza. V evropských volbách jsem po jistém váhání dal hlas Straně svobodných občanů. Teprve čas ukáže, zda tato strana bude mít mou podporu i dlouhodobě.
autor: Lukáš Petřík
