Aktivisté poté na Facebooku napsali, že prezident Miloš Zeman uznal Ruskem obsazený ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček nejprve tvrzení aktivistů na dotaz serveru nepopřel, ČTK ale následně sdělil, že Zeman nadále považuje anexi Krymu za protiprávní. Pozvání aktivistů na Hrad i jejich výroky podle serveru Deník N zkritizovalo ukrajinské velvyslanectví. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) serveru řekl, že členy zmíněného spolku by na akce svého úřadu nepozval.
Ing. Miloš Zeman
Účast spolku na oslavách na Hradě označila ukrajinská ambasáda za provokaci, jejímž cílem je legitimizace anexe Krymu a poškození ukrajinsko-českých vztahů. „Hrátky s okupanty se zdají být zvlášť cynické v době, kdy je na okupovaném Krymu stále zakázána činnost opravdového zastupitelského orgánu Krymských Tatarů, Medžlisu krymskotatarského národa, kdy stovky Krymských Tatarů zažívají ze strany okupační správy pronásledování, represe, mučení a týrání, nebo jsou fyzicky likvidováni,“ sdělilo serveru velvyslanectví. Ambasáda doplnila, že doufá, že se představitelé Česka nadále zdrží jakýchkoli kontaktů se „zástupci okupační správy a jejími loutkovými organizacemi“.
„Osobně bych například na oficiální akci pořádanou ministerstvem zahraničí podobné osoby nezval,“ řekl serveru ministr Petříček. Pozvánky na recepci k 28. říjnu jsou ale podle něj jen záležitostí Hradu, který je s ministerstvem obvykle nekonzultuje.
Fotogalerie: - Erdogan je terorista
Jakou roli sehrál ruský národ v dějinách Československa a České republiky?Anketa
„Miloš Zeman je evropský politik, který uznal Krym za součást Ruské federace. Kyrym birligi si velmi cení toho, že si naší činnosti všimli na mezinárodní úrovni,“ napsal podle Deníku N proruský spolek na Facebooku po oslavách svátku na Pražském hradě. Mluvčí prezidenta na dotaz serveru, zda Zeman tvrzení spolku popírá, opakovaně odmítl odpovědět. „Hnusí se mi už jen fakt, že si s Vámi musím dopisovat,“ reagoval Ovčáček na dotaz serveru.
Ovčáček celou situaci popsal na sociální síti Facebook tak, jak ji vnímal on. Připadal si prý, jako by si psal s nějakým novinářem z časů komunistické normalizace.
„Pro opravdu silné povahy. Moje konverzace s redaktorem mikronákladového Deníku N. Připadalo mi to, jako když mi píše někdo z minulosti, z roku 1973,“ napsal ke konverzaci mluvčí prezidenta republiky.
„Dobrý den, pane řediteli. Pan prezident pozval na recepci po předávání státních vyznamenání zástupce krymského spolku Kyrym birligi. Z jakého důvodu byl tento spolek na oslavy státního svátku pozván? Kdo přišel s nápadem, že by měli být pozváni? Věděli jste o tom, že předseda spolku je obviněn ze zakládání nezákonné ozbrojené skupiny a že tato organizace plně podporuje okupaci Krymu Ruskem? Děkuji za odpovědi, Lukáš Prchal,“ zněla série dotazů, kterou uveřejnil sám Ovčáček.
Uveřejnil také odpověď, ve které na otázky nereagoval. „Normalizační kádrování přenechám mainstreamovým médiím,“ odvětil pouze.
Novinář ho poté požádal, zda by mu mohl odpovědět na zaslané otázky, a Ovčáček pouze zopakoval svou první odpověď.
Prchal po chvilce přidal dodatek, že podle aktivistů tímto krokem prezident Zeman uznal ukrajinský Krym za součást ruského území. Chtěl vědět, zda se k tomu Hrad vyjádří.
Ovčáček se opravdu vyjádřil, ale po svém. „Vy jste se ještě nenaučil, že lidé mají různé názory. Zažil jsem ještě 80. léta, kdy nás nutili mít jeden názor. Nechci tu dobu zpět,“ reagoval hradní mluvčí na dotaz.
Prchal položil další otázku a chtěl vědět, zda prezident opravdu uznává Krym za součást Ruska. Ovčáček opět odpověděl způsobem sobě vlastním. „Je tedy pravda, že Deník N připomíná svým kádrováním komunistické tiskoviny?“ otázal se.
Prchal slušně požádal, zda by Ovčáček mohl skutečně odpovědět na zaslané dotazy. „Pane řediteli, já se moc omlouvám, ale nemohl byste, prosím, odpovědět na zaslané otázky?“ zeptal se. Ovčáček zůstal u své původní odpovědi. „Je tedy pravda, že Deník N připomíná svým kádrováním komunistické tiskoviny?“
Novinář se nedal odbýt a chtěl se dozvědět, zda prezident sdílí názor proruských aktivistů, nebo ho odmítá. A teď od Ovčáčka přišla věta, že se mu hnusí dopisování s novinářem. „Vy evidentně nechápete vůbec nic. Hnusí se mi už jen fakt, že si s vámi musím dopisovat.“
Novinář Ovčáčkovi připomněl, že stále pracuje v pozici mluvčího prezidenta republiky a prací mluvčího je také odpovídat za svého nadřízeného. Požádal ho proto znovu, zda by mohl odpovědět. A za zaslání odpovědí poděkoval.
„Normalizační kádrování přenechám mainstreamovým médiím,“ zopakoval Ovčáček svou reakci z úvodu konverzace.
V diskusi pod svým příspěvkem se dočetl, že jako hradní mluvčí používá povýšený styl. Jeden z občanů se podivoval nad tím, že se Ovčáček svou arogancí a hloupostí na sociálních sítích ještě chlubí.
Konverzace mezi novinářem a hradním mluvčím zaujala i šéfredaktora Respektu Erika Taberyho, který doporučil názorovou výměnu zhudebnit.
Bývalý brněnský zastupitel Svatopluk Bartík, který na sebe upoutal pozornost, když před druhou prezidentskou volbou napsal, že má prezident Zeman rakovinu a před sebou už jen pár měsíců života, konstatoval, že lidé mají na Hradě přesně toho člověka, kterého si zvolili.
Hradní mluvčí se však dočkal také zastání. Někteří diskutéři mu napsali, že Deník N je i některými Slováky chápán jako deník nenávisti. A pochválili hradního mluvčího, že reagoval správně.
„Stanovisko pana prezidenta je stále stejné – anexe Krymu byla a je protiprávní,“ sdělil později Zemanův mluvčí ČTK.
Ukrajinský Krym anektovalo Rusko na jaře 2014. Ukrajina poloostrov stále považuje za své území. Také Česká republika oficiálně trvá na tom, že Ruskem anektovaný Krym je nedílnou součástí Ukrajiny. Prezident Zeman v minulosti označil obsazení Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou věc. Následně ale popíral, že by tím legitimizoval anexi Krymu Ruskem. „Hotová věc vůbec neznamená uznání legitimity anexe, naopak, je to terminus technicus,“ prohlásil dříve Zeman.
Příslušníci menšiny Krymských Tatarů v minulých letech opakovaně protestovali proti ruské okupaci Krymu. Krymskotatarský spolek Kyrym birligi však zastává opačné názory. Podle Deníku N je spolek nevýznamnou organizací, kterou využívá Rusko k propagandě. „Kreml je založil těsně po anexi Krymu s cílem krymskotatarské hnutí rozštěpit. Snaží se diskreditovat skutečné krymskotatarské autority,“ řekl serveru Deník N k fungování spolku odborník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
