Nový listopad 89 nebude. Lidi se mají moc dobře, píše vrchní elf Kartous. A koluje jeho jiný, překvapivý text

24.10.2019 11:38

Bohumil Kartous má v posledních měsících napilno. Ve společnosti EDUin usiluje o správnou reformu českého vzdělávání, jako mluvčí elfů vytrvale hledá internetové trolly, a do toho ještě píše do Britských listů zamyšlení o problémech země i světa. Tentokrát se řečník z Letné věnoval srovnání současné situace s rokem 1989. Internetem se ale začal šířit i jeho text, kde píše trochu jinak.

Nový listopad 89 nebude. Lidi se mají moc dobře, píše vrchní elf Kartous. A koluje jeho jiný, překvapivý text
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bohumil Kartous jako řečník na letenské demonstraci Milionu chvilek

Kartous ve svém textu skepticky vyjádřil obavy, že za současné situace není možné rok 1989 opakovat. „Platy nejsou zdaleka takové, jako v Německu, ale celkový životní standard střední třídy se tomu Německu velmi podobá, těžko mobilizovat masy k nespokojenosti,“ lamentuje nad lidmi, kteří bez „materiální frustrace“ nejsou ochotni se Kartousovými slovy „obrátit z minulosti do budoucnosti“.

Společnost se podle Kartouse není ochotna shodnout na tom, že chce nějakou změnu. Část veřejnosti už si totiž našla alternativu v populismu Miloše Zemana a Andreje Babiše. Ti druzí pak nejsou schopni přijít s ničím jiným, než je návrat k polistopadovým časům. „Pokud někdo doufá ve změnu, musí počítat s tím, že bude třeba vynaložit mnohem větší úsilí a že bude třeba mnohem většího angažmá než jen přijít několikrát na náměstí a zachřestit,“ burcuje Kartous.

Zatímco dnes se nejsme shodnout ani na směru změny, v roce 1989 byla podle Kartouse shoda jak na směru, tak i na rychlosti. Tehdejší představa byla dost naivní, přesto se podle něj můžeme z roku 1989 poučit. A to v tom, že pouze pomocí skutečného politického angažmá se dá proti mocenské struktuře něco změnit.

Tento text je paradoxní v souvislosti s jiným textem Bohumila Kartouse, který v posledních dnech začal kolovat internetem. V něm se v souvislosti s Listopadem 1989 a jeho současnou reflexí píše o „iluzi boje o všechno“. A dokonce se rozepsal o „mýtu o svatém Havlovi“. Pak si ale zklamaní čtenáři povšimli, že tento text letenského řečníka je starý tři roky.

„Rozjela se kauza s dalajlámou a státními vyznamenáními, která představuje přesně ten typ roznětky, burcující k akci: problém zástupný, ale v rámci mytologie důležitý, protože srozumitelný davům. A zase se sešla velmi podobná skupinka, která mýtus o sv. Havlovi pěstuje a opečovává, obklopená částečně novou, částečně původní stafáží, zase předkládala nereálná a pro druhou stranu nepřijatelná ultimáta,“ můžeme se přenést do podzimu roku 2016.

Skupina, vnímající sebe samotné jako „lidi dobré vůle“ a sdružená ve facebookové skupině Lumpenkavárna, tehdy Kartousovi uspořádala „mimořádný lidový soud“. Šlo o debatu v Divadle Archa, kde vystoupil v rámci havlistického Fora 2000 belgický dramatik Pieter De Buysser a pustil se do kritiky Václava Havla, což část publika nedokázala vydýchat. Když Belgičan na pódiu aplikoval Havlův esej Moc bezmocných (ten se zelinářem) na současnou ideologii falešného liberalismu, několik fanoušků se znechuceně zvedlo a s patřičným komentářem opustilo sál.

A mělo to pokračování. „Poté, co jsem prohlásil, že ve falešném liberalismu se svoboda stává do určité míry komoditou, přišel na pódium ředitel Fóra 2000 Jakub Klepal a žádal mě, abych přestal mluvit,“ vzpomínal dramatik. Dodal, že Havlův odkaz je dnes zneužíván k tomu, aby zabraňoval kritice.

Z líčení Bohumila Kartouse vyplynulo, že mezi těmi, kteří prchali z divadla Archa byl i Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

Pár dní poté se právě v Havlově knihovně konala debata o prezidentství (rok před prezidentskými volbami se hledal nejlepší vyzyvatel Miloše Zemana). Kartous byl Havlovými pohrobky zhnusen. „Zase ty stejné banality o Zemanovi, zase opakování týchž manter, které si přeje pražská cukrárna v rámci svého duševního mlsání slyšet, spousta klišé a naprosto scestných úvah. Nejapné srovnávání Masaryka a Havla "jedna ku jedné". Nejapné hlouposti o tom, kterak Zeman staví ekonomické zájmy nad lidská práva, jakoby k tomu nedocházelo ve všech západních demokraciích,“ vypsal se z frustrace. Michael Žantovský, po úprku z divadla Archa již otřepaný, podle něj předvedl „nejapné a naprosto nedůvěryhodné oblemtávání Havlova jména a "pravdy a lásky"“.

V Knihovně Václava Havla dle svých slov sledoval „loutky západu v maňáskovém divadle o mastné bradě hrdiny - burana a duchu zemřelého světce“.

Když bývalý diplomat Pavel Kolář nabádal „pokud chtějí lidé z pražské cukrárny něco pochopit, musejí občas zajet do Ústí nebo do Karviné a vyrovnat se s tamní realitou všedního dne místních“, bylo prý jen při vyslovení názvů obou měst v očích některých diváků vidět šok a překvapení, jako by něco takového slyšeli poprvé v životě.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pekarová slíbila šetřit. Ale poslanci prolétali miliony. Na „setkání s výbory“

16:57 Pekarová slíbila šetřit. Ale poslanci prolétali miliony. Na „setkání s výbory“

Japonsko a Singapur, Korea, Mexiko a Paraguay. To byly nejnákladnější cesty výborů Poslanecké sněmov…