Na úvod mluvil o svojí nové pozici ředitele Knihovny Václava Havla. V knihovně se „spousta věcí udělala výborně“ a Žantovský další změny neplánuje. Jen pokračovat v tom, co dělali jeho předchůdci. Chtěl by prohlubovat znalost odkazu Václava Havla a šířit ji i skrze sociální sítě. Knihovna podle něj není jen pro „pražskou kavárnu“, i když to tak dříve působilo. „Snažíme se s kolegy a kolegyněmi onen dosah rozšiřovat,“ sdělil Žantovský a dodal, že v tomto roce se knihovna určitě do domu u Drahomířina sloupu, který podnikatel Zdeněk Bakala koupil, stěhovat nebude. Zároveň řekl, že i Václav Havel si přál, aby knihovna v tomto domě sídlila, a že nejde pouze o přání Zdeňka Bakaly.
Na otázku, jak vnímá Zdeňka Bakalu jako sponzora knihovny, řekl následující: „V tuto chvíli je pan Bakala hlavním sponzorem Knihovny Václava Havla a nemám žádné informace, že by se na tom mělo v dohledné době něco měnit,“ řekl Žantovský s tím, že jakmile se naskytne příležitost, rád by se s Bakalou sešel.
O Bakalovi byla ještě chvíli řeč. „Tak já nevím o jediném velkém českém podnikateli nebo finančníkovi, který by nebyl vystaven kritice ať už toho nebo jiného druhu. Někdy mě ta intenzita až zaráží,“ tvrdil Žantovský a dodal, že to vypadá, jako by pan Bakala byl „tím nejhorším a nejzavrženíhodnějším z českých podnikatelů“, a že podle jeho zkušeností to tak rozhodně není. Žantovský také řekl, že nemůže potvrdit případnou změnu sponzora knihovny, jde však o pouhé spekulace, ať už o Zdeňku Bakalovi či o jiných možných sponzorech.
Vyjádřil se také k současné uprchlické krizi. „Mně připadá ta debata místy až absurdní, protože jako mnohé takové debaty se velmi brzy vyhranila do protichůdných pólů,“ podotkl Žantovský a dodal, že na jedné straně slyšíme panické výkřiky o tom, že nás přicházejí zaplavit vlny přistěhovalců, které chtějí zničit naši kulturu, a na straně druhé stojí lidé oplývající bezmeznou láskou a tolerancí, přičemž ani jeden přístup není vhodný.
„Máme zodpovědnost a máme povinnost snažit se pomoci těm lidem, kteří prchají před ohrožením života a před válkou“, řekl Žantovský, ale zmínil také, že máme umět rozlišovat mezi lidmi, kteří opravdu prchají před válkou, a těmi, jež jen přišli za lepším. Uprchlíky, kteří utíkají před válkou, by rozhodně přijímal.
„Já myslím, že Evropská unie v této otázce selhala, že selhaly i jednotlivé země a zejména selhal schengenský prostor,“ vysvětluje Žantovský a dodává, že ke vstupu do Schengenu bylo třeba, aby stát dokázal bránit a kontrolovat svoje hranice. Což se ukázalo, že v mnoha případech není pravda.
Podle Žantovského jsme udělali jednu zásadní chybu, která zpětně už napravit nelze. EU a USA totiž měly zasáhnout už v samotném zárodku konfliktu v Sýrii. „Já jsem se domníval po dlouhou dobu, že to Evropská unie měla udělat stejně jako USA v rámci NATO, a myslím, že to, že se to nestalo, je jednou z příčin toho, proč se ten konflikt rozrostl do takové šíře ... a proč je ta situace prakticky nekontrolovatelná,“ popsal svoje stanovisko Žantovský a dodal: „Právě tím, že ten konflikt přerostl v tak chaotickou situaci, není uplně jasné, na čí straně by se do něj EU měla zapojit.“ A aby intervenovala proti všem, se mu nezdá vhodné.
K osobě Miloše Zemana se však odmítl vyjadřovat. „Dal jsem si bobříka mlčení,“ řekl Žantovský a dodal, že přece po spoustě času stráveném jako reprezentant České republiky v zahraničí není vhodné hned po odchodu z úřadu kritizovat pana prezidenta. K nedávnému ohlášení čínských investic v České republice se vyjádřil jen krátce. Podle něj totiž nestojí za to, aby Čína investovala do České republiky a potažmo do Knihovny Václava Havla za cenu toho, že bychom měli pomíjet jejich politiku a porušování lidských práv.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
