Tisková agentura Reuters informovala o tom, že ruský prezident Vladimir Putin telefonicky komunikoval se svým tureckým protějškem Tayyipem Erdoganem o situaci na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Tam totiž od 12. července probíhá ozbrojený konflikt. Ázerbájdžán v neděli 12. července vojensky napadl sousední Arménii. Při pohraničních střetech bylo zabito nejméně 12 arménských a 9 ázerbájdžánských vojáků. Desítky dalších byly zraněny.
„Byla vyjádřena připravenost koordinovat úsilí o stabilizaci v regionu,“ řekl Kreml o vzájemné telefonní výměně. Dále Putin začátkem měsíce dle Reuters řekl, že konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií je pro Rusko velmi citlivou záležitostí.
Turecká armáda Ázerbájdžán dlouhodobě vyzbrojuje. Obě země spolu několikrát bojovaly o území Náhorního Karabachu. Naposledy po rozpadu SSSR v letech 1991 až 1994. Rusko pomohlo dodáním výzbroje Arménům ubránit se útokům lépe vybavených Ázerbájdžánců. Rusko spolu s Iránem zprostředkovalo mírová jednání, která válku v roce 1994 ukončila vznikem samostatné republiky Náhorní Karabach.
Fotogalerie: - Ludvík Svoboda
Turecko má s Armény historicky nepřátelské vztahy. Přibližně jeden a půl milionů Arménů bylo během let 1915 až 1918 zavražděno Turky. Často se o činu hovoří jako o první novodobé genocidě. Český Senát ve středu 20. května tohoto roku ve svém stanovisku odsoudil zločiny proti lidskosti, které spáchali nacisté za druhé světové války, stejně jako genocidu Arménů na území nynějšího Turecka před 105 lety. „Poslanecká sněmovna přijala obsahově stejné usnesení před třemi lety. Za genocidu označil systematické vyvražďování Arménů také prezident Miloš Zeman,“ poznamenal iDnes. Turecké ministerstvo zahraničí krok Senátu zkritizovalo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
