O Ukrajině s Menzelem, Dejdarem a umělci, kteří zahánějí Rusy peticí. A také s režisérem Troškou, který to vidí jinak

17. 4. 2014 17:59

Čeští umělci, odsuzující ruského prezidenta Putina kvůli zásahům Ruska na Ukrajině, vyzývají peticí premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) k tomu, aby česká vláda byla tvrdší vůči Rusku a spolu se zahraničím vytvořila sankce proti ruské agresi. „Je to jen sebeobrana. Podívejte se, jak se tady všude Rusové roztahují,“ vysvětlil k tomu režisér Jiří Menzel a připomněl Čapkovu hru Válka s mloky anebo slova K. H. Borovského. Není zdaleka sám, kdo ostře mluví proti akcím Ruska.

O Ukrajině s Menzelem, Dejdarem a umělci, kteří zahánějí Rusy peticí. A také s režisérem Troškou, který to vidí jinak
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bohuslav Sobotka

Anketa

Jaké řešení doporučujete v případě východní Ukrajiny?

hlasovalo: 31805 lidí
Mezi umělci se předává k podpisu výzva k tristní situaci na Ukrajině. Petice „Sankce proti ruské agresi“ má být určena do rukou premiéra Bohuslava Sobotky.

„Žádáme, aby vláda ČR na domácí půdě zajistila: okamžité zastavení vydávání víz občanům Ruské federace, zrušení možnosti obdržení dvojího občanství pro občany Ruské federace od 1. 1. 2015, zmrazení kont ruských občanů v ČR s cílem prověřit legálnost těchto vkladů, zastavení vstupu ruského byznysu a kapitálu do ČR, zrušení tendru na výstavbu nových jaderných reaktorů v Temelíně,“ vypočítává výzva.

„Se spojenci v EU a v NATO by vláda ČR měla vyslat prezidentu Putinovi varování, že jeho pokračující imperiální politika uvrhne Rusko do mezinárodní izolace,“ stojí také ve výzvě, pod níž se podepsali, kromě některých politiků, jako je kupříkladu bývalý vicepremiér Martin Bursík, bývalý federální ministr obrany Luboš Dobrovský či bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb, i někteří čeští umělci. Třeba režisér Jiří Menzel, hudebníci Dan Bárta s Davidem Kollerem a herci Jiří Macháček, Jan Hrušínský a Jan Kraus. Co je k tomu vedlo?

„Je to to samé, co dělal Hitler s Němci v Čechách. Je to evidentní agrese Ruska, které je rozpínavou a nebezpečnou velmocí,“ zmínil v reakci na svůj podpis pod výzvou ParlamentnímListům.cz oscarový režisér Jiří Menzel.

Nad posledním prohlášením ruského prezidenta Vladimira Putina, který ve svém televizním vystoupení odmítl, že by na východě Ukrajiny byla ruská armáda nebo ruští instruktoři, se Menzel dokonce zasmál. Putin totiž označil vyslání armády na východ Ukrajiny za další vážný zločin Kyjeva. „Kyjevské úřady se dopustily vážného zločinu, když poslaly na civilní obyvatelstvo tanky a letectvo,“ prohlásil Putin v debatě, kterou několik ruských televizních stanic vysílalo ve čtvrtek v přímém přenosu.

„Mne to rozesmává, neboť to samé říkal Hitler nebo Goebbels, když se u nás Češi bránili vůči německým domobrancům, kteří byli instruovaní z Německa. To je přesně to samé, to samé bylo na Krymu, to samé bylo na Kavkaze či v Gruzii. Oni asi Rusové chtějí spolknout celý svět nebo alespoň Evropu. Je to nestydatost a já se jenom divím, proč ty tzv. ruské ozbrojence, kteří nepatří do žádné armády, proč je někdo nelegitimuje a nezeptá se jich, odkud jsou? Nu, asi proto, že to jsou Rusové. A jak to, že chodí Rusové se zbraněmi na Ukrajinu? To je prostě tajná armáda,“ vyjádřil Menzel své pocity nad tím, co se dělo na Ukrajině v uplynulých týdnech.

Režisér si dokonce ani nemyslí, když je ve výzvě českému předsedovi vlády uvedeno, že podepsaní žádají po vládě „okamžité zastavení vydávání víz občanům Ruské federace“, že by to byl nějaký přehnaný požadavek.

Menzel: Přes nás cestují do celého světa

„To rozhodně není nic tvrdého, je to jen sebeobrana. Podívejte se, jak se tady všude Rusové roztahují! A oni dokonce přes nás díky českému občanství cestují do celého světa. A pak si budou stejně nárokovat, podobně jako Rusové na Ukrajině - kam je mimochodem kdysi dávno nastěhoval Stalin, stejně jako obsadil Rusy nejen Krym, ale i další pobaltské státy - možná i nás.  Kdo z nás může říci, zda ti Rusové, co jsou tady, nebudou jednou chtít patřit také k Sovětskému svazu, tedy k Rusku?“ zauvažoval dále režisér, který natočil kupříkladu filmy Postřižiny, Skřivánci na niti nebo oscarové Ostře sledované vlaky. 

„Já to vše vidím černě, neboť když to srovnáte s tím, co bylo před deseti lety a co je teď, a když vidíte, jak jsou všude rozlezlí,“ zmínil Menzel, jenž se omluvil, že asi jeho hovor není ostře slyšet, neboť právě pobývá v Německu. 

„To je velké nebezpečí,“ poznamenal ovšem režisér k bodu výzvy, který hovoří o zastavení vstupu ruského byznysu a kapitálu do ČR. „Tady se opakuje to, co geniálně předjímal už Karel Čapek, když napsal Válku s mloky, kde mloci ovládají postupně všechny pevniny, ale lidi jim dodávají zbraně a výbušniny. Když to neudělá jeden stát, tak to udělá jiný stát. My se tak v tomto duchu necháváme kupovat,“ řekl dále.

Menzel navíc vyjádřil i uspokojení nad tím, že byl prozatím pozastaven tendr na dostavbu Temelína, kde se o tuto obrovskou zakázku kromě amerického koncernu Westinghouse zajímalo i rusko-české konsorcium MIR.1200.

„Tak to je dobře,“ podotkl Menzel s tím, že kolem Temelína a možného vítězství ruského konsorcia mohl v ČR zavládnout poměrně „nebezpečný stav“, neboť Rusko by pak zaháčkováním v tomto byznysu mohlo vydírat, podobně jako dnes vydírá Ukrajinu, i Čechy.

„Oni si Rusové nedají pokoj nikdy. Na východ to mají všechno obsazené a teď se cpou do Evropy?“ otázal se Menzel a připomněl známý výrok Karla Havlíčka Borovského: „Ten napsal už před 150 lety, že Rusa v celé Evropě nikdo nemá z dobrého důvodu rád, neb Rus se jak bratr tváří a přitom kouká, jak by bratra do kapsy strčil,“ doplnil Menzel a vzpomněl přitom na úžasné ruské umělce, spisovatele, hudebníky a divadelníky.

Je tam ještě jiné nebezpečí

„Ruská kultura je úžasná. To je ale něco jiného, on také Goethe neměl nic společného s Hitlerem. V Rusku je ale nebezpečné to, že tam vládne pravoslaví, což jsou lidi, kteří za sebe neručí a poslouchají Boha a cara a je jedno, zda se ten bůh jmenuje Mikuláš, Stalin či Putin. Oni potřebují prostě nad sebou pevnou ruku,“ uzavřel Menzel.

Proč se pod výzvu podepsal hudebník David Koller?

„Karel Havlíček Borovský, když přijel z Ruska, kde byl jako cestovatel, tak na začátku celé své knihy píše o tom, že se Rusům nemá nikdy věřit. Myslím, že toto jeho poznání platí i dnes,“ sdělil ParlamentímListům.cz Koller namísto dlouhého vysvětlování.

Text výzvy si přečtěte ZDE,

Dejdar: I my máme zkušenosti s ruskou agresí

Martin Dejdar, jenž se občas vyjadřuje i k politickému dění a kvůli svému loňskému veřejnému přiznání, že v prezidentské volbě podporuje Miloše Zemana, si herec dokonce vysloužil i veřejný lynč od scenáristy Zdivočelé země Jiřího Stránského, ParlamentnímListům.cz řekl, že výzvu umělců vůči české vládě nečetl, a proto ji ani nemohl podepsat.

„Kdybych se s něčím takovým setkal, tak bych to asi podepsal, protože kdo jiný má větší zkušenosti s ruskou agresí než my? Je podle mne potřeba před Rusy varovat již v zárodku. Když se na nás v roce 1968 celá Evropa vykašlala, tak my bychom se teď měli postarat o to, abychom v tom samém nikoho jiného nenechali,“ vyjádřil pro ParlamentníListy.cz Dejdar své odhodlání svůj podpis pod výzvu také připojit.

Herec ale zdůraznil, že sice informací z ukrajinského regionu k nám plyne mnoho, ale málokdo si z toho může udělat ucelený obrázek.

„Mám kolem takových věcí vždy na paměti film Vrtěti psem. Totiž věcem plynoucím z médií nelze často jednostranně věřit. Lidé a média jsou manipulovatelní takovým způsobem, že nemáme nikdo o tom žádnou relevantní představu. Jsem proto velmi zdrženlivý ohledně posuzování situace na Ukrajině,“ dodal Dejdar.

Režisér Zdeněk Troška je ale jiného názoru.

Referendem rozhodli, nechme to na nich

„Já jsem byl v minulosti několikrát v Rusku i na Ukrajině. Dokonce jsem tam mluvil s tamními lidmi, proto vím, jací jsou a jak přemýšlí. Já bych tuto otázku nechal na nich, neboť Ukrajinci vidí, že má Rusko vyšší životní úroveň nežli oni. Asi navíc byli zklamaní z toho, že ukrajinská vláda jim jen slibovala a slibovala, takže to nakonec nedotáhla ani v ekonomické vyspělosti tak daleko jako Rusové či Bělorusové, kteří ale zase mají Lukašenka, jehož někteří považují za diktátora. Co se týče Krymu, tak si tam udělali referendum, takže si tamní lidé sami rozhodli o tom, kde chtějí žít a s kým chtějí žít. Nám proto do toho nic není,“ zmínil k ukrajinské krizi pro ParlamentníListy.cz Troška.

Výzvu umělců by on sám prý ani nepodepsal.

„Samozřejmě, že jakékoliv násilí, jakýkoliv násilný akt jedné země vůči druhé zemi, by bylo považováno za něco, jako u nás rok 1968, kdy Rusové přišli k nám. To já odsuzuji, má se to všechno řešit diplomatickou cestou a cestou rozumu... Víte, nejsem odborníkem přes tuto otázku, navíc mám o tom, co se tam děje, jen informace z jedné strany, proto mám stále v paměti fakt, že nám také informace o tamním dění mohou být zprostředkovány jednostranným pohledem. Proto se k tomu nechci víc vyjadřovat. Ať si naši umělci podepisují, co chtějí, já jsem ale kluk z vesnice, nejsem žádný umělec,“ doplnil Troška s humorem jemu vlastním.

A co třeba stojí ještě ve zmiňované výzvě premiérovi Bohuslavu Sobotkovi?

„V těchto dnech, kdy si připomínáme výročí obsazení naší země Hitlerem v roce 1939, napadly suverénní území Ukrajiny, jejíž hranice jsou potvrzené a garantované budapešťskou deklarací, ruské speciální ozbrojené síly. Vojenská agrese, které se Rusko dopouští, narušuje dosavadní bezpečnostní  jistotu celého evropského kontinentu. Je to nepochybné porušení mezinárodního práva,“ píše se zde.

Výzva také připomíná českou zkušenost s agresí cizích vojsk, zejména pak okupaci sovětskou armádou v roce 1968.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Olga Böhmová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To si Putin za rámeček nedá. Je vyšetřována jako extremistka, ale PL ruská politička Olga Liová přesto vyprávěla o obviněních

11:41 To si Putin za rámeček nedá. Je vyšetřována jako extremistka, ale PL ruská politička Olga Liová přesto vyprávěla o obviněních

EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR Krádeže na stavbách sirotčinců, krádeže v jaderných elektrárnách, může dojít k v…