„K mému úžasu mí všichni předchůdci o tajně netajném dodatku taktně mlčeli a případně říkali, že když půjde do tuhého, tak se nějak dohodnou,“ uvedl současný ministr dopravy ke smlouvě o mýtném, kterou před osmi lety podepsal tehdejší šéf resortu dopravy Aleš Řebíček. Zároveň Ťok v pořadu prozradil, že tento dodatek může mít nějaké trestněprávní důsledky, na které si nechal vypracovat právní analýzu.
Ťok současně odmítl, že mohl po svém nástupu na ministerstvo udělat personální změny. „Když přijdete do prostředí, které má pět a půl člověka, kteří se zabývají mýtem, musíte pečlivě zvážit, koho vyhodíte a koho nevyhodíte,“ hájil se.
Podle druhého hosta Václava Jirovského je rovněž problém v tom, že se ministři na dopravě vyměňují jak na běžícím pásu, a tak se ministr ani nestačí otočit a řešit problémy, z nichž jeden je mýto. Nastolená cesta Ťokova ministerstva je podle něj racionální a směruje k oblasti liberalizace trhu. „A věřím, že se od toho ministerstvo neodchýlí,“ dodal.
Ťok následně uvedl, že chce, aby se v prvním kroku přesoutěžení mýtného ujala státní firma. „Chceme ten evropský systém změnit na centrální, jenž by měl být v prvním roce pokračování vydělen a který bude stát moci kontrolovat, aby jej posléze mohl zcela převzít,“ vysvětlil.
Jirovský poté řekl, že jde o nesmírně složitý systém, na kterém se od roku 2008 podílely Ministerstvo dopravy, ČVUT, Kapsch, aby to celé mohlo rozdělit. „Pan ministr Bárta tento projekt poté zastavil,“ řekl Jirovský, podle něhož toto rozdělení systému, které vyžadují evropské směrnice, není o tom, že se vytáhne kabel a přepne se jinam. „Má to spoustu technologických a standardních omezení,“ podotkl docent.
Pokud nebudou přesné výpočty v překrytí systémů, může nastat problém
Ťok poté vysvětlil, že samotné mýto vybírá stát a firmě se platí za službu zprostředkování výběru mýta, a proto je to naprosto transparentní systém. „Logicky půjdete k firmě, která má tuto službu za výběr mýtného nejlevnější,“ řekl ministr, kterého následně doplnil jeho kolega v tom, že jde o systém, který nese desítky milionů korun denně, a lidé se bojí do něj sáhnout, protože by platili obrovské pokuty.
„Projekt by měl být technologicky neutrální, což v překladu znamená, že musí být jedním ze dvou platných mýtných technologií v Evropě,“ dodal dále docent s tím, že navíc musí být absolutně přesný. Zároveň vysvětlil, jaký paradox vzniká v současné době mezi mikrovlnným systémem, který u nás v současné době platí, a satelitním systémem, jenž by měl být na silnicích prvních, druhých a třetích tříd.
„Musí se technologicky vyjasnit systém překrytí. Když do satelitních systému vjede někdo, kdo má mikrovlnný systém, tak ho nezjistíte, a když vjede satelitní do mikrovlnného, tak z něj bude neplatič,“ uvedl Jirovský příklad. Následně jej doplnil Ťok s tím, že mýta u nás nejsou kvůli regulaci, ale kvůli výběru peněz, díky kterým poté bude na opravu silnic a dálnic.
Ťok chce také podle svých slov udělat otevřenou soutěž, která bude nejefektivnější pro daňového poplatníka, a dále pak v pořadu sdělil, že by měla být choulostivá data, která jsou obsažena v centrálním systému, převedena do kritického informačního systému.
„Do konce července předložím vládě návrh a jsem přesvědčen, že nejdu proti usnesení vlády, protože chci, aby systémy fungovaly, tak jak mají,“ řekl ministr dopravy v závěru pořadu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd
