Jak konstatuje americký magazín, teroristické útoky Islámského státu a dalších teroristických organizací probíhají po celém světě. Drtivá většina z nich se však v prozatím posledním sledovaném roce 2014 udála v zemích Blízkého východu a Africe. „Celých 78 % úmrtí v důsledku teroristických útoků bylo zaznamenáno v pěti zemích světa. Konkrétně v Iráku, Nigérii, Afghánistánu, Pákistánu a Sýrii,“ uvádí The Atlantic s odkazem na Index terorismu Institute for Economics and Peace (IEP).
Jenom v Iráku a Nigérii v roce 2014 zahynula více než polovina obětí terorismu. V samotném Iráku toto číslo dosáhlo téměř deseti tisíc, což je nejvíce za sledované období mezi lety 2000 až 2014. „Není příliš překvapivé, že se tyto dvě země umístily na dvou prvních příčkách tohoto žebříčku. V Iráku totiž vznikl Islámský stát a v Nigérii zase operuje teroristická organizace Boko Haram,“ poukazuje americký magazín s tím, že irácké oběti tvořily z celkového počtu zemřelých přes 30 %, což je o sedm procent více, než bylo obětí pocházejících z Nigérie.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
Třetí příčka patří v žebříčku sledujícím oběti světového terorismu Afghánistánu s téměř čtrnácti procenty. Za Afghánistánem následuje s větším odstupem Pákistán, Sýrie a Somálsko. Z evropských zemí bylo podle zjištění Institute for Economics and Peace nejvíce obětí terorismu na Ukrajině. „Největší počet obětí v Iráku byl zaznamenán v roce 2003, kdy Spojené státy do země vyslaly své vojáky a po několikatýdenních bojích sesadily diktátora Saddáma Husajna,“ zmiňuje prestižní americký magazín.
„V letech 1998 až 2002 zemřelo v důsledku teroristických útoků 65 Iráčanů. Ovšem po invazi amerických vojsk se tento počet v roce 2004 zvýšil na pětinásobek počtu obětí v předchozích pěti letech,“ cituje The Atlantic zjištění Institute for Economics and Peace. Za hlavní faktory vedoucí k teroristickým útokům považuje IEP působení vlády dané země. „92 % všech teroristických útoků v letech 1989 až 2014 proběhlo v zemích, kde bylo násilí rozpoutané vládou na denním pořádku. Jen o čtyři procenta méně všech teroristických útoků v tomto období se potom událo v zemích, které byly zapojeny do válečného konfliktu.“
Vznik Islámského státu v Iráku dávají někteří politologové do přímé souvislosti se zásahem spojeneckých vojsk v roce 2003. V zemi sice tehdy vládl diktátor Saddám Husajn, ale jeho režim byl považován v mnoha ohledech za stabilní a terorismus v zemi nepředstavoval vážnou hrozbu. Po zatčení Husajna však země upadla do chaosu a situaci nezachránila ani dlouholetá přítomnost amerických vojsk, která ze země odešla až v roce 2011. Ještě třináct let po zásahu v Iráku navíc čelí tehdejší západní vůdci značné kritice. Zejména proto, že byla invaze zdůvodněna údajnou existencí zbraní hromadného ničení. Nic takového se však v Iráku nenašlo.
Psali jsme:
autor: pro
