Indicko-americký politolog Fareed Zakaria, jehož často cituje CNN i další americká a světová média, považuje za nutné poučit se z předchozí operace proti teroristické skupině Al-Káida. Zároveň upozorňuje na to, že cílem bojovníků z ISIS bylo přímět USA k akci. „Hlavním účelem mediálně propírané exekuce dvou amerických novinářů bylo vyprovokovat Spojené státy k nějakému činu. Je nutné, abychom proti teroristům zasáhli. Neměli bychom jim ovšem skočit na návnadu. Udělejme důležitý krok podle svého přesvědčení, nejednejme dle jejich scénáře,“ napsal včera Zakaria.

Zakaria rovněž radí, aby i přes brutální záběry objevující se v televizi USA svého nepřítele nepřeceňovaly. „Pokud budeme úzce spolupracovat s iráckou vládou a Kurdy, nepřítel brzy ztratí pevnou půdu pod nohama. Teroristé z ISIS neovládali až tak velké území, jak se zdá z map ukazovaných ve večerních zprávách po celém světě. Jimi ovládané území tvoří z velké většiny nehostinné pouště, kde nejsou ani dostatečné zdroje pitné vody," poukazuje Zakaria.

Celý text v angličtině najdete ZDE.

Podle Zakarii mají navíc bojovníci z ISIS velkou nevýhodu oproti Al-Káidě, která spočívá v jejich sektářství. „Al-Káida sdružovala bez rozdílů všechny muslimy na světě. ISIS je sektářská organizace, se kterou se celá řada muslimů nikdy nemůže shodnout," upozorňuje Zakaria. Jako jeden z možných problémů vidí Zakaria fakt, že letecké údery proti teroristům paradoxně posílí Asadův režim, proti kterému ještě vloni chtěly Spojené státy rovněž zasáhnout.

Nezávislý publicista Charles Krauthammer si všímá Obamova konstatování, že se leteckých úderů není třeba příliš obávat, protože USA budou postupovat v rámci široké koalice. Krauthammer na to konto zmiňuje, že Obama přitom nezmínil nahlas jméno ani jednoho spojence. „Demokraté obviňovali George Bushe, že do války v Iráku šel osamoceně a bez podpory spojenců. Přitom v tehdejší spojenecké koalici tehdy bylo vedle Spojených států dalších 37 států, které vyslaly do akce dohromady 25 000 vojáků. Kolik vojáků vyšle současných 9 spojenců?“ pokládá si Krauthammer příhodnou otázku.