Podle Burnse jsou složitá a dlouhotrvající jednání s Íránem pro americkou diplomacii velmi tvrdou zkouškou. Zatím prý je Washington ještě velmi daleko od bodu, kdy bude Íránu definitivně zabráněno, aby se stal světovou jadernou velmocí. „Americký prezident Barack Obama musí prokázat mimořádně silné vůdcovské schopnosti a získat pro svoji zahraniční politiku vůči Íránu podporu čtyř klíčových uskupení doma i v zahraničí. V opačném případě nebude mít Obama potřebnou politickou podporu k tomu, aby udělal stran dohody s Íránem poslední a nejdůležitější krok,“ konstatuje Burns.
„První výzva čeká Obamu v americkém Kongresu, kde se mohou republikáni snažit dohodu zablokovat. A to i přesto, že dohoda nevyžaduje ratifikaci Senátu. Obama musí vést agresivní kampaň k udržení podpory demokratů a přesvědčit skeptické republikány. Měl by se inspirovat jedním ze svých předchůdců Lyndonem Johnsonem, který využil v roce 1964 všech prezidentských nástrojů, aby prosadil zákon o občanských právech,“ nabádá prezidenta Burns, podle kterého je dohoda s Íránem absolutní prioritou americké zahraniční politiky. Dokáže Obama dostat opoziční postoje v Kongresu pod kontrolu?“ táže se Burns.
Za neméně obtížné považuje americký novinář to, jak se americký prezident vypořádá s nesouhlasným postojem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Obama má však dle jeho mínění plné právo cítit se chováním izraelského politika pobouřen. „Základní pravidlo diplomacie říká, že spojenci a přátelé spolu nemusí souhlasit, ale nikdy to nesmí dávat najevo na veřejnosti. Netanjahu toto pravidlo v poslední době až příliš často porušuje. Nyní však není čas na vzájemné obv.iňování. Obama musí válku slov ukončit a obnovit vztahy s Izraelem, které jsou nyní na nejnižším bodě od Suezské krize v roce 1956,“ píše Burns.
„Americké diplomacie rovněž musí po podpisu dohody s Íránem uklidnit své věrné spojence na Blízkém východě, jako jsou Saúdská Arábie, Egypt, Jordánsko a státy Perského zálivu. Obama musí přijít s přesvědčivými argumenty, pomocí kterých vyvrátí všechny obavy vůdců výše zmíněných zemí. Washington musí být garantem ochrany proti přílišného rozšíření íránské moci v srdci sunnitského světa,“ zmiňuje Burns a dodává, že Obama musí v neposlední řadě usilovat o aktivní podporu dohody s Íránem ze strany Velké Británie, Francie, Ruska, Číny a nestálého člena Rady bezpečnosti OSN Německa. „Společně musí pokračovat v tlaku na Írán a neustále mu připomínat, že v případě porušení dohody se zpět do hry vrátí sankce,“ má jasno Burns.
Vedle Putinovy agresivní politiky ve východní Evropě, turbulencemi na Středním východě a vzestupem Číny v Asii představuje podle Burnsova názoru Írán jeden z nejzávažnějších globálních problémů, které může Obama zásadně ovlivnit. „Pokud se mu podaří přesvědčit klíčové spojence, ale i odpůrce o správnosti svých záměrů, může se Írán stát jeho nejvýznamnějším zahraničně politickým úspěchem. V opačném případě však může být dohoda s Íránem jeho největší blamáží,“ upozorňuje Burns.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
