Bude koncem roku 2017 Andrej Babiš ještě v politice?Anketa
Názorová výměna o stabilizaci státního dluhu mezi známým novinářem Erikem Bestem a vicepremiérem Andrejem Babišem má pokračování. ParlamentnímListům.cz zaslal vysvětlení Jan Gregor, náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty. K polemice se vyjádřili také renomovaní čeští ekonomové. Erik Best pravidelně publikuje příspěvky na webu Final Word, kde se ve svém blogu věnuje politickým a ekonomickým tématům, která hýbou Českem.
Erik Best: Babiš zapomíná, jak být byznysmenem
Debatu odstartoval článek s názvem: „Jak si Babiš půjčuje víc a dluží přitom méně“, ve kterém se Best zamyslel nad prezentací ekonomických výsledků a prognóz hospodaření České republiky vicepremiérem a ministrem financí Andrejem Babišem. Na adresu politika uvedl, že údajně zapomíná, jak být byznysmenem. Připomněl slova ministra financí z června tohoto roku, kdy Babiš oznámil, že příští rok bude rozpočtový schodek 100 miliard korun, ale zadlužení státu se nezvedne. Best poukázal na to, že veřejnost jen stěží chápe, jak by toho docílil. „Využil by nějaký šikovný finanční derivát, do kterého by část dluhu zabalil a s přirážkou ji odprodal lehkověrným investorům?“ ptal se publicista.
Řešení tohoto hlavolamu prý podle Besta odhalil Babiš v deníku Právu. „Deficit podle něj letos bude 90 miliard Kč a příští rok 100 miliard Kč, ale veřejný dluh jako procento HDP se sníží na 40,3 % (teď dosahuje 47,13 % podle dluhového počítadla Aleše Michla), protože HDP vzroste. Tak v tom spočívá Babišův trik. Stát si půjčí víc, ale vyjádřeno procentem toho mlhavého ukazatele s názvem HDP jeho celkové zadlužení poklesne,“ shrnul novinář. „Jde o standardní klam keynesiánských politiků, ale při jednání o bankovní půjčce nějaké firmě by neobstál. Politik Babiš zapomíná, jak být byznysmenem,“ uzavřel Best.
Babiš: Je lež, když říká pan Best, že stát zadlužujeme
Na zveřejněný text reagoval vicepremiér Babiš pro ParlamentníListy.cz. Ubezpečil, že dluh České republiky, který činil 1683 miliard korun k poslednímu prosinci uplynulého roku, bude stejný i koncem roku 2015. „Je lež, když říká pan Best, že stát zadlužujeme,“ reagoval Babiš pro ParlamentníListy.cz. Zároveň také odmítl, že by v prezentaci ekonomických výsledků vůči veřejnosti používal triky. „V roce 2014 bude deficit 90 miliard a v roce 2015 bude 100 miliard. Jak je to možné? To jsou miliardy, které na účtech ČNB ležely a nikdo s nimi nepracoval,“ uvedl Babiš.
„My s nimi teď pracujeme, tudíž je lépe využijeme. Už jsme dokonce za prvních sedm měsíců vydělali 147 milionů korun. Dluh, i když bude deficit, zůstane stejný. Tím, že se navýší HDP, tak poměrově dluh klesne ze 43 na 40 procent. To je celé kouzlo a nejde o žádný trik. Já jsem napsal panu Bestovi, aby laskavě opravil to, co tvrdí,“ dodal. Vicepremiér také vyzval publicistu: „Doufám, že jste to pochopil, informujte vaše čtenáře správně.“
Best: Jeden čtenář reagoval slovy, že vyšší HDP by byl důvod pro větší půjčování
Jenže s vysvětlením vicepremiéra se novinář evidentně nespokojil a hned na druhý den publikoval další článek. V něm upozornil na reakce, které obdržel od čtenářů: „Jeden čtenář – sám byznysmen – reagoval slovy, že vyšší HDP by byl vskutku legitimní důvod pro větší půjčování ze strany státu, protože by to odpovídalo situaci, kdy firmě vzroste obrat. S poznámkou, že HDP je jako účetní rozvaha státu, se přidal další byznysmen,“ popsal Best s tím, že ale on sám vztah mezi státem a HDP přirovnává spíš k poměru mezi firmou a celkovým trhem, na němž působí. Nad Babišovým vysvětlením se Best pozastavuje i na konci textu, kdy ironicky poznamenal: „Přesvědčilo vás to? Pokud ano, chtěli bychom vám ukázat jednu vilu v novém satelitu od H-Systemu.“
Gregor: Státní dluh bude stabilizován bez ohledu na vývoj nominálního HDP
Vnést do diskuze jasno se rozhodl náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Jan Gregor, který své vyjádření zaslal redakci ParlamentníchListů.cz. „Cíl udržení státního dluhu na úrovni 1,683 bil. Kč spočívá ve stabilizaci absolutní výše dluhu. Zefektivnění řízení dluhu je umožněno zavedením striktnějšího režimu, který nutí k lepšímu plánování cash-flow u všech účtů, které jsou v přímé řídící zodpovědnosti Ministerstva financí,“ uvedl Gregor s tím, že po přijetí příslušných legislativních kroků bude zefektivněno řízení cash-flow také u všech ostatních účtů podřízených Integrovanému informačnímu sytému Státní pokladny.
„Díky tomuto významnému zkvalitnění řízení likvidity státní pokladny bude státní dluh stabilizován v uvedené výši nejméně do konce roku 2015, a to bez ohledu na vývoj nominálního HDP. Skutečnost, že v případě růstu HDP zároveň dojde v relativním měřítku k poklesu státního dluhu v poměru k HDP, na této skutečnosti nic nemění,“ dodal. Náměstek ministra také reagoval na Bestova vyjádření vůči vicepremiérovi. „Nejedná se tedy o žádný ‚Babišův trik‘ s ‚mlhavými ukazateli‘, nýbrž o jasně deklarovaný závazek, na jehož základě prostřednictvím aktivního řízení volných peněžních prostředků státu je a bude volná likvidita využívána při financování státu daleko lépe,“ vysvětlil Gregor a dále pokračoval: „To s sebou přináší výrazné úspory úrokových nákladů souvisejících s emisní činností státu v průběhu roku, což se ostatně výrazně projevuje již v posledních měsících, kdy dochází k postupnému snižování výnosů státních dluhopisů, k čemuž nová taktika financování státu více než přispívá.“
Psali jsme:
Ekonom Sobíšek: Závěry Erika Besta nejsou správné
K polemice se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, jenž podotkl, že Erik Best se dotkl ožehavého tématu, které si žádá vysvětlení. „Jeho závěry ale nejsou správné. Změna HDP sice může relativní zadlužení státu ovlivnit, to ale v podstatně menší míře, než o jakou jde v případě Česka. K tomu poznámka na okraj – HDP se změní na základě několik let připravované změny metodiky Eurostatu, a to v celé EU. Těžko tedy nazývat takovou změnu Babišovým trikem,“ vysvětlil Sobíšek s tím, že podstatný je jiný aspekt výpočtu státního dluhu. Do něj se totiž započítává vše, co státní instituce dluží bez ohledu na to, kolik drží proti svému dluhu aktiv.
„Situaci lze připodobnit k financím domácnosti splácející hypotéku. Její komfort a finanční chování budou jiné, pokud nemá proti svému dluhu žádnou finanční rezervu, než když je schopná v případě potřeby ihned půlku svého dluhu umořit,“ porovnává ekonom. „Státní instituce v minulosti akumulovaly značné množství finančních rezerv a nyní se jich zbavují, čímž růst státního dluhu opticky zpomaluje, nebo dokonce stagnuje. Jak by měl stát nastavit svůj limit pro držení finančních rezerv, je asi na jinou diskuzi. Každopádně se ukazuje, že výše státního dluhu není všeříkajícím ukazatelem. Sledovat je třeba hlavně schodky hospodaření státu v jednotlivých letech, protože ty představují tvorbu nového dluhu. V tomto ohledu stále máme co zlepšovat,“ dodal.
Ekonom Šulc: Došlo k nedorozumění
Psali jsme:
Podle makroekonomického experta ČMKOS Jaroslava Šulce došlo mezi Ministerstvem financí a publicistou Erikem Bestem k nedorozumění a k němu vidí hned tři důvody. „Každý pracuje s podobným, ale ne se stejným údajem. Státní rozpočet je totiž jen jednou, i když nejvýznamnější složkou veřejných financí. Může se klidně stát, že ve stejném objemu, v jakém převyšují roční výdaje státního rozpočtu jeho roční příjmy (schodek, tedy nárůst dluhu bude oněch cca 90 až 100 mld. Kč), mohou naopak převýšit příjmy dalších složek veřejných financí (třeba rozpočty měst a obcí, různých fondů apod.) jejich výdaje. Výsledkem součtu schodku a přebytku může být klidně hodnota blízká nule,“ vysvětlil první důvod rozporu Šulc.
Šulc: Jeden pracuje s absolutními a druhý s relativními hodnotami
K nedorozumění pak také podle Šulce dochází, pokud jeden pracuje s absolutními a druhý s relativními (poměrovými) hodnotami rozpočtového či veřejného dluhu. „Není možné zaměnit slovo ‚dluh‘ a ‚zadluženost‘. Poprvé mluvíme o absolutní hodnotě, podruhé o hodnotě relativní,“ vysvětluje Šulc. „Navíc obě čísla sledujeme v čase. Pokud u (míry) zadluženosti jmenovatel zlomku (hrubý domácí produkt, vloni činil 3 883,8 mld. Kč) poroste rychleji, než v daném sledovaném období poroste čitatel zlomku (rozpočtový schodek), pak nutně míra zadluženosti relativně klesne (o cca 3 procentní body z cca 43 % na 40 %), přestože absolutně může vzrůst. Toť elementární matematika a žádný trik,“ dodal.
Mediální přestřelka prý bude užitečná, donutí ekonomické publicisty psát exaktně
Třetí důvod nedorozumění, kterému se Šulc věnuje, je už jen pro specialisty: „Jednou se totiž mohou používat tzv. běžné ceny, a to ještě buď skutečně placené, nebo brány ve výši účetně předepsaných odvodů, aniž se předem ví, kolik bude skutečně na daních a odvodech vybráno, jindy se berou tzv. stálé ceny, aby bylo možné posuzovat třeba reálný meziroční vývoj HDP. V našem případě let 2014 – 2015 se ještě odhaduje i vliv aktivnějšího řízení volného cash-flow státu prostřednictvím finišujícího systému tzv. integrované státní pokladny atd.“ To, že se obě strany nemohly dohodnout, by expert vůbec nevnímal jako zádrhel, právě naopak. „Třeba právě tato jejich mediální přestřelka bude v něčem užitečná a možná donutí ekonomické publicisty psát a vyjadřovat se co nejvíce exaktně. Důsledněji rozlišovat mezi schodkem státního rozpočtu a schodkem veřejných financí, neplést si státní a veřejný dluh a podobně. Prospěch z toho budou mít hlavně čtenáři,“ zhodnotil Šulc s odkazem na stranu 15 a 16 poslední makroekonomické prognózy dostupné ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
