Dlouhá léta platilo, že se občané Spojených států ztotožní s takovými kandidáty na prezidenta, které preferují obě politické strany. Prezidentem USA se stával ten, kdo úspěšně prošel výběrem stranickými síty a dočkal se od republikánů či demokratů podpory na všech frontách. Letos však dávají Američané najevo, že jsou odhodláni jít proti vůli svých stran. Platí to především u republikánů, kde je prezidentským kandidátem stranou nepříliš milovaný Donald Trump. Ani Hillary Clintonová to však neměla snadné a dlouho vedla urputný boj se senátorem Berniem Sandersem.
„S čím jsou Američané nespokojeni je vcelku jasné: po vítězství ve studené válce a slušném ekonomickém růstu 80. a 90. let ... zažívají hubená léta v ekonomice a sérii zahraničněpolitických nezdarů způsobených mimořádně nedůslednou politikou vlády. Zákonodárné počiny prezidenta Obamy, jako byla třeba reforma zdravotního pojištění zvaná Obamacare, se ukázaly být mnohem méně populární, než její strůjci očekávali,“ píše Fištejn.
Obě strany se vydatně snažily protlačit kandidáty, které považovaly za vhodné, ale u republikánů se to nepodařilo vůbec a u demokratů jen se skřípěním zubů. To může vést k tomu, že poklesne již tak nepříliš slavná volební účast. A zřejmě uvidíme ještě jeden nevídaný jev. Prezidentský boj se může strhnout i ve státech, které jsou považovány za tradičně republikánské či demokratické. Mnoho voličů je totiž stále nerozhodnutých, zda k volbám půjdou a koho nakonec budou volit.
autor: mp
