Ochraně vnějších hranic se do budoucna nevyhneme, domnívá se starosta Klatov

12. 11. 2015 14:19

Vydají-li se na cestu všichni ti zoufalí, za současného stavu bychom šanci na jejich zastavení či regulaci neměli, obává se starosta Rudolf Salvetr (ODS). Je přesvědčen, že by měla být EU při řešení uprchlické krize razantnější a více chránit projekt, který jsme od konce druhé světové války pracně vybudovali. Prozradil nám také, jak se snaží radnice řešit problémy s tzv. nepřizpůsobivými, ale i to jakým směrem se chce vedení města ubírat. Neskrývá však, že priority ovlivňuje i to, zda na daný projekt lze získat dotaci nebo ne. Co si ale o dotacích myslí? I s tím se svěřil naší redakci.

Ochraně vnějších hranic se do budoucna nevyhneme, domnívá se starosta Klatov
Foto: archiv starosty
Popisek: starosta Klatov Mgr. Rudolf Salvetr (ODS)

Ačkoliv se ODS v poslední době příliš nedaří, Vám osobně se v loňských komunálních volbách podařilo obhájit mandát. Čeho byste chtěl v tomto volebním období dosáhnout? 

Náš zásobník investic je poměrně rozsáhlý. Chceme jít cestou postupných kroků, které pokryjí širší potřeby obyvatel Klatov. Nikoliv cestou jednoho velkého záměru, jenž spolkne většinou volných financí.  A také neskrýváme, že naše priority ovlivňuje i to, zda na daný projekt lze získat dotaci nebo ne. Nepovažuji tento systém za ideální, spíše naopak. Za daleko lepší bych považoval, kdyby města a obce jasně věděla, s jakými prostředky mohou počítat a dle toho mohla reálně rozhodnout o svých záměrech. Evropské dotační možnosti pravděpodobně jednou stejně skončí a předpokládám, že realita pak pro mnohé nebude vůbec příjemná. Na druhou stranu nepokusit se získat dotační prostředky by bylo chybou větší. Také díky nim jsme mohli za poměrně krátkou dobu opravit či nově vybudovat významnou část městského majetku. Od toho denně a všemi používaného až po historické objekty, kulturní a sportovní zařízení.                                        

Za podstatné považuji to, aby investice byly rozumným způsobem alokovány jak na město samé, tak i na jeho integrované obce. Jen v letošním roce bylo do komunikací v integrovaných obcích investováno na 30 mil. Kč. Pokračovat se chystáme v investicích do infrastruktury. Mám na mysli nejen komunikace, ale i vodohospodářské a teplovodní sítě, jejichž jsme majiteli. Část investic budeme opět směřovat do oblasti sportu a kultury. V této oblasti jsme připraveni se i spolupodílet na jednotlivých investičních akcích. V minulosti tak prohlédlo nejedno sportoviště, před pár týdny díky spolupráci s „Plzeňským krajem“ i klatovské divadlo. Pro budoucí rozvoj města nejen s ohledem na investory-zaměstnavatele, ale i z pohledu zvýšení jeho turistické atraktivity je zcela zásadní tvorba nového územního plánu a zlepšení dopravní napojení směrem k dálnici. Územní plán máme v rukou sami. Zastupitelé o něm rozhodnou pravděpodobně v roce příštím. Obchvat Klatov a další úpravy na silnici I/27 Plzeň – Železná Ruda jsou však otázkou rozhodnutí státu. Jejich realizace je z našeho pohledu naprosto stěžejní a nezbytná.

Co nového plánujete ve městě v příštím roce?

V minulém roce, letos tomu nebylo jinak, jsme výrazně investovali do zateplení škol a mateřských škol, realizovali jsme dostavbu krytého plaveckého bazénu. Věnovali jsme se také úpravám ploch sloužících ke krátkodobému odpočinku. Krom zásadní revitalizace Hostašových sadů jsme zahájili i obnovu největšího městského parku - Mercandinových sadů. Jejich rozloha přesahuje 10 ha, práce proto budou rozděleny do více etap. Příští rok by měla proběhnout úprava části cestní sítě, osvětlení a pobytových trávníků. Dokončeny by měly být i hrací prvky pro nejmenší. Zázemí pro děti starší bude následovat v další etapě. Park bychom postupně chtěli učinit přívětivějším pro Klatovany i návštěvníky našeho města.                                            

                                                                                                       

S investicemi úzce souvisí rozpočet. Víte již, jaký bude? A prozradíte nám to?

Stejně jako v minulých létech předložíme tento zcela zásadní dokument zastupitelům s velkou obezřetností. Rozpočet chceme udržet přebytkový.

Celkové příjmy předpokládáme na úrovni 370 mil. Kč, z toho příjmy daňové ve výši cca 250 mil. Kč. Oproti tomu plánujeme celkové základní výdaje ve výši 274 mil. Kč. Krom jednotlivých rozpočtových kapitol města zahrnují i příspěvky na provoz námi zřizovaných příspěvkových organizací (základní školy, mateřská škola, městská knihovna, technické služby,… ). Ve výdajích je zahrnuto též 20 mil. Kč na komunikace, díky nimž každý rok jsme schopni opravovat a postupně zlepšovat stav  místních silnic a chodníků. 5 mil. Kč nás pak stojí zajištění veřejné dopravy.

Samostatnou kapitolou jsou investice. V první fázi budeme navrhovat investice ve výši 8 mil. Kč a o zbylých cca 72 mil pak povedeme diskuzi se zastupiteli. Zásobník investičních akcí je velmi bohatý. Zahrnuje zásadní infrastrukturní požadavky i „přání“ z oblasti kultury a sportu. Je jich o to více, že krom samotného města spadají pod Klatovy více než dvě desítky integrovaných obcí.  Zdůrazňuji, že by bylo velmi nešťastné o všech akcích rozhodnout hned na počátku roku a zůstat bez finanční rezervy. A to minimálně ze dvou důvodů. Prvním je fakt, že po zkušenostech z dosavadního průběhu roku letošního nejsem úplným optimistou stran příjmů v rámci sdílených daní. Tím druhým je víra, že se rozběhnou nové dotační tituly. Chceme se pokusit uspět se svými projekty, a proto musíme být připraveni i na jejich spolufinancování.

V jaké finanční kondici je vlastně radnice?

Město je ve velmi dobré finanční kondici. Ostatně neříkáme to sami. Národním ratingem na úrovni Aa1.cz  nás nedávno ohodnotila agentura Moody´s.  Zdůraznila, že národní rating odráží obezřetný přístup vedení města k řízení rozpočtu, který se projevuje nejen v silných provozních přebytcích, ale i v celkově přebytkovém hospodaření. Rating zohledňuje také vysoké hotovostní rezervy města, které plně kryjí výši jeho zadluženosti. Při zmínce o ní bych rád zdůraznil, že se jedná o postupné splácení největší investiční akce v novodobé historii města.  Před téměř deseti léty jsme provedli rozsáhlou rekonstrukci vodohospodářské infrastruktury ve výši přes 600 mil. Kč (cca 1,5 ročních příjmů města bez započítání úspěšných dotačních řízení). Tu jsme financovali z vlastních zdrojů, dotací a investičním úvěrem – ten nyní postupně splácíme. Finanční hospodaření je stabilní. Výše zmíněné přebytky hospodaření a hotovostní rezervy nám umožňují využívat dotační tituly včetně předfinancování jednotlivých projektů.

Bohužel ani Klatovům se zcela nevyhnuly problémy s tzv. nepřizpůsobivými. Jak se snažíte zajistit maximální bezpečnost občanů?

Největší problém nastal (pro mne zajímavá shoda událostí) týden před prvním kolem senátních voleb. Už z tohoto důvodu bych si nedovolil potencionální riziko bagatelizovat. Lidé jsou dnes mimořádně ostražití a citliví na jakékoliv informace ohledně „nepřizpůsobivých“ spoluobčanů a „dobře“ načasovaná informace dokáže divy. Přestože naštěstí nemusíme řešit potíže jako města s velkými sociálně vyloučenými lokalitami, snažíme se vzniku případných konfliktů předcházet. Jasně a opakovaně jsem se vyjádřil k byznysu v ubytovacích zařízeních, kam stát posílá ne bez dostatečné, ale mnohdy jakékoliv kontroly obrovské peníze určené jako sociální pomoc potřebným. Přes nevůli ubytovatelů provádíme opakované kontroly, které nám ze zákona přísluší. Dohodli jsme se na společných hlídkách veřejných prostranství ze strany městské a státní policie. Povalování a pokřikování těch, co se nudí, je prostě obtěžující. Nejsem idealista, vím, že nezmizí úplně. Trvám na tom, že jim nelze nechat zcela volné působiště. V případě opakujících se přestupků lidí, kteří nemají bydliště na území města, došlo i k zakázání jejich pobytu v něm.

Máte nyní pochopení ke skepsi většiny Čechů k přijímání uprchlíků, nebo bychom měli být podle Vás více solidární? Objevují se totiž i názory, že přistěhovalci mohou pomoci ekonomice, mohou roztočit spotřebu. Samozřejmě z financí poskytnutých státem… Co si o tom myslíte?

Ve chvíli, kdy dnes denně vidíme nekončící příliv uprchlíků putujících přes naše sousední země, nelze se divit obavám Čechů. Ostatně i v sousedních zemích, byť jsou díky historicky danému pestřejšímu národnostnímu složení svého obyvatelstva tolerantnější a vstřícnější, již přijímají opatření, jak tento proud zastavit či alespoň jasně stanovit pravidla pro jeho usměrnění a identifikaci přicházejících osob. Právě v tom vidím prvotní příčinu dnešního stavu. Není možné přijmout každého, kdo se prohlásí za válečného uprchlíka, aniž bych věděl kdo to je a odkud je. Za posledních dvacet se počet obyvatel naší země drží na přibližně stejné úrovni i díky lidem, kteří k nám přišli z jiných zemí jako je Ukrajina. Žádné dramatické problémy jsme s nimi nezaznamenali. Postupně se zapojili do života pracovního i společenského. Stačí se podívat třeba na soupisky mládežnických sportovních oddílů.  Tito lidé však přicházeli z kulturně velmi podobného prostředí, se snahou přizpůsobit se podobně jako naši emigranti prchající z Československa na západ dobách totalitních.

Současní migranti přichází z naprosto odlišného kulturního a náboženského prostředí. Pohledy na utrpení malých dětí během cesty nenechává lhostejným asi nikoho soudného a dokáže jej nalomit. Otázkou pro mne je, jak soudní jsou jejich rodiče a do jaké míry za jejich utrpení mohou i oni samotní. Úprk z bezprostředního ohrožení života chápu. Projít však přes několik bezpečných zemí bez ohledu na život ohrožující nástrahy v podobě chladu atd. je už na zamyšlenou. Nejen pro odpůrce, ale i ty, kdo by je bez výjimky přijímali. Ekonomické hledisko je v této chvíli hodně podružné. Stát může rozpohybovat spotřebu jen z peněz, které sám dokáže vybrat a následně přerozdělit. Ve chvíli, kdy se příchozí naplno nezapojí do pracovního procesu (pohled na předměstí některých evropských měst není optimistický), přínos pro růst hospodářství bude mizivý, požadavky na přerozdělení ale značné.  Můj laický pohled se ale může lišit od ekonomických odborníků.

Od začátku uprchlické krize uplynulo již více než půl roku a od té doby přišlo do Evropy nejvíce uprchlíků od konce druhé světové války. Domníváte se, že je možné přílivu dalších imigrantů v takovém měřítku zabránit? Jak?  

Sdílím jednu obavu. Vydají-li se na cestu všichni ti zoufalí, které v budoucnu zasáhnou v chudých zemích např. neúrody, za současného stavu bychom šanci na jejich zastavení či regulaci neměli. Evropa, a mám tím na mysli zejména země Evropské unie, musí dát velmi rychle jasný signál, že si své území umí pohlídat a nenechají si zničit projekt, který od konce druhé světové války pracně vybudovali a který ctí nejen společné hodnoty, ale i tradice jednotlivých zemí.  S velkou nelibostí sleduji zprávy o stavbách či uvažovaných stavbách plotů mezi členskými zeměmi. Svobodu pohybu, kterou jsme získali před 26 léty, považuji za zcela zásadní a nenahraditelnou pro naše začlenění mezi vyspělé země. Uvažovat o ochraně vnějších hranic evropského společenství však bude i z tohoto důvodu zřejmě nezbytné. Evropané, Čechy nevyjímaje, jsou solidární a umí pomoci lidem v nouzi. Pomoc to však musí být cílená a přiměřená možnostem. Nejlépe v místech, která pro válečné uprchlíky již bezpečná jsou. Dát ale naději všem včetně ekonomických uprchlíků, že jim pomůžeme, je krajně nezodpovědné a v konečném důsledku pro soudržnost unijních zemí nebezpečné.

Má město nějakou vlastní koncepci jak pomoci lidem v sociálně tíživé situaci pomoci?

Ano, jsme schopni se vlastními silami postarat o místní obyvatele, kteří se ocitli v nouzi. Jejich potřeby jsou však velmi odlišné. Od poradenství v případě pádu do dluhové pasti či při vyřizování záležitostí se zdravotním postižením až po řešení tíživých situací s bydlením. Pro tento případ máme nastaveno několik stupňů ubytovacích kapacit. V zimních měsících bývá jednorázově více využívána noclehárna s celkovou kapacitou 11 lůžek. Dlouhodoběji jsme schopni pomoci v azylovém domě a sociální ubytovně. Zde mohou být ubytováni lidé za finančně únosných podmínek po dobu určitou a ta je jim prodloužena jen za jasných podmínek. Dodržování ubytovacího řádu a včasné zaplacení nájemného a služeb jsou podmínkou. Kapacita těchto ubytovacích zařízení je dostatečné na to, abychom se dokázali dostatečně pokrýt potřeby Klatovanů. V případě, že se lidé ze svých potíží dostanou, mohou požádat o byt nájemní. Některé z nich mají i bezbariérové úpravy. Starším obyvatelům jsme pak schopni nabídnout byty zvláštního určení s pečovatelskou službou.  Právě o posílení tohoto segmentu bytů uvažujeme v souvislosti se zvyšujícím se věkem dožití obyvatelstva i do budoucna.

Mají podle Vás tzv. nepřizpůsobivý vůbec chuť a snahu začlenit se do společnosti? Nenahrává problémům štědrý sociální systém v Česku, který zabezpečuje dlouhodobě nezaměstnané?

O této problematice jsem již i v minulosti vícekrát hovořil. Jednak se domnívám, že na začlenění do společnosti měli někteří „nepřizpůsobiví“ již několik desítek let. Nemám tedy velkých iluzí, že se něco náhle změní. Horší však z mého pohledu je, že dnes už máme i druhou porevoluční generaci, která se naučila nepracovat a využívat veškeré sociální štědrosti našeho systému. Vezměme prosím v úvahu, že téměř všechny, kdo považujeme za normální pracovat, by asi tento způsob života neuspokojoval. Ale na druhou stranu při zjednodušeném pohledu… Být v klidu doma při zapojení se do šedé ekonomiky (o horších způsobech obohacení ani nemluvě) to nevychází úplně špatné. Do potíží se může dostat každý. Je-li však zdráv, a to absolutní většina je, mělo by být pobírání dávek jednoznačně podmíněno povinností pracovat pro obec či stát. A klidně s motivační složkou jako tomu bylo před několika léty. Pro zajímavost, v té době jsme zaměstnávali více než sto lidí každý měsíc.

Ani Vám samotnému se nezamlouvá Vodorovné značení v nedávno opravené Plzeňské ulici. Dojte tak v nejbližší době k nápravě?

Plzeňská ulice je silnicí  I.třídy, čili státní komunikací. Vzhledem k tomu, že je hlavní dopravní tepnou od Plzně směrem na Železnou Rudu a Strakonice, dochází k mimořádné dopravní zátěži v okolí žijících obyvatel. Proto jsme přivítali rozhodnutí ŘSD nahradit její koberec tzv. „tichým asfaltem“. Povrch je kvalitní, Snížení hluku je patrné. Konečný výsledek ovšem znehodnotila naprosto neprofesionální práce firmy, jež prováděla vodorovné dopravní značení. Nejde jen o dojem estetický, ale hlavně o bezpečnost účastníků silničního provozu. Po vzájemném jednání mezi dopravní policií, zhotovitelem stavby, jejím investorem a také městem Klatovy na místě samém bylo dohodnuto, že dopravní značení bude opraveno a v těchto dnech práce započaly. 

Po mnoha letech čekání to vypadá, že by se také Klatované a řidiči projíždějící tímto městem mohli za sedm let dočkat druhé části obchvatu – východní. V současné době se vykupují pozemky. Jste v tomto směru optimista? Přeci jen právě výkup pozemků zkomplikoval řadu dopravních staveb napříč republikou.

Před devíti léty jsem po příchodu na radnici byl velmi optimistický, zdálo se, že přípravné práce se po desítkách let rozbíhají a realizace východního obchvatu se stane skutečností. Ostatně i zastupitelstvo města poskytovalo veškerou součinnost a odmítalo jakékoliv změny v územním plánu města, jež by mohly stavbu ohrozit. Za pana ministra Bárty byly bohužel veškeré práce zastaveny, a to včetně výkupu pozemků. Posléze prošel záměr obchvatu úspěšně novým ekonomickým posouzením a naplno se rozběhla jednání i s vlastníky dotčených pozemků. Netroufám si odhadnout, jak rychle budou práce na přípravě stavby pokračovat. Odkladů již bylo mnoho, proto nechci propadat přílišnému optimismu. Jednoznačně však platí, že obchvat Klatov je stěžejní stavbou na silnici I/27, nejen pro naše město, ale i oblast Sušice a Železné Rudy. Nejen případní investoři-zaměstnavatelé, ale i návštěvníci turisticky atraktivních oblastí Šumavy pečlivě sledují dopravní dostupnost daných lokalit.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Kateřina Synková

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babišova rezignace a post premiéra na dosah ruky. Získali jsme neuvěřitelné informace o bojích mezi ČSSD a ANO

13:54 Babišova rezignace a post premiéra na dosah ruky. Získali jsme neuvěřitelné informace o bojích mezi ČSSD a ANO

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i poslanci sociální demokracie lhali, když tvrdili, že novela o stře…