„Od roku 2018 by se Česko chtělo zapojit do aliančního uskupení v rámci posílené předsunuté přítomnosti, a to buď pod vedením Kanady v Estonsku, nebo v rámci německého uskupení v Litvě,“ doplnil Stropnický. Čeští vojáci by mohli podle něj také cvičit s americkými jednotkami vyslanými do Evropy, a to na cvičeních v zemích V4.

Na posílení východního křídla NATO se Aliance shodla loni kvůli obavám východních členů z Ruska. Do Pobaltí a Polska se proto rozhodla vyslat mnohonárodní prapory pod vedením čtyř zemí. Česká armáda se zatím do nich z kapacitních důvodů nezapojila.

Ministerstvo obrany také na svém webu uvedlo, že polská armáda bude v roce 2020 vedoucí zemí Sil velmi rychlé pohotovosti NATO (VJTF). „Česko chce tuto aktivitu co nejvíce podpořit, polské straně nabídlo uskupení o velikosti praporu,“ uvedl resort.

Ministři V4 se podle obrany shodli také na nutnosti reforem bojových uskupení Evropské unie. Mají být lépe připraveny, procvičeny a podporovány společným financováním. Země Visegrádské čtyřky společné bojové uskupení vytvořily na začátku loňského roku, další sestaví v roce 2019. Česko by do něj mohlo přispět například vrtulníky, zdravotníky, pyrotechniky nebo vojenskými policisty.

Při jednání ministři debatovali i o společném postupu v NATO a EU a o nové americké administrativě. „Jmenování generála (Jamese) Mattise ministrem obrany USA je určitou nadějí na pokračování dosavadní americké politiky v rámci NATO. Zásadní bude v tomto ohledu alianční summit v Bruselu v první polovině roku,“ poznamenal Stropnický.