V první ústavní stížnosti v roce 2015 senátoři napadli kontrolní hlášení kvůli formulaci ohlašovacích tiskopisů. Údaje a rozsah informací, které v nich totiž podnikatelé měli vyplňovat, nebyly definované zákonnou normou, ale podléhaly přímo jednotlivým předpisům Finanční správy. Ústavní soud dal o rok později stížnosti skupiny senátorů za pravdu a vládě pak dal čas do konce roku 2017, aby nedostatky napravila. Vzhledem k tomu, že však Ministerstvo financí nekoná a do voleb to podle všeho již nestihne, podají senátoři ústavní stížnost znovu. V ní již navrhují zrušení celé části daňového řádu, která kontrolní hlášení upravuje.  

Podle senátora za Slovácko Ivo Valenty (zvoleného za stranu Soukromníků) by dokonce v případě, že se situace do konce roku nevyřeší, mohlo dojít k tomu, že by kontrolní hlášení vzhledem k předešlému nálezu Ústavního soudu, od ledna následujícího roku mohlo být pro podnikatele pouze „dobrovolné“. „Podnikatelé se budou moci sami rozhodnout, zda budou vyplňovat kontrolní hlášení, nebo ne,“ sdělil Valenta na tiskové konferenci v Senátu. Vzhledem k rozporu mezi nálezem Ústavního soudu a vymáhanou praxí Ministerstva financí by tak mohlo dojít například i k občanské neposlušnosti. Někteří podnikatelé by mohli s odkazem na ústavní nález kontrolní hlášení odmítat. Lze ale očekávat, že i v takovém případě se po nich bude Ministerstvo financí snažit vymáhat příslušné a často velmi vysoké pokuty.  

„Není možné, aby úředník na Ministerstvu financí sám stanovoval pravidla, nebo body, které by měli v hlášení vyplňovat podnikatelé,“ zopakoval Valenta své dřívější výtky s tím, že Ústavní soud jasně řekl, že toto by mělo být stanoveno zákonem. Podobného názoru je i Lukáš Rothanzl, hlavní advokát z advokátní kanceláře KVB. „Jak jistě víte, podle předpisů ústavního pořádku České republiky lze povinnosti ukládat pouze na základě zákona v jeho mezích a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá,“ uvedl k věci na tiskové konferenci. „Já osobně plně souhlasím s tím, že nestane-li se na legislativní úrovni nic, tak ohlašovací povinnost bude od roku 2018 dobrovolná. Ale vzhledem k postoji Ministerstva financí je zřejmé, že neplnění ohlašovací povinnosti v dosavadních mantinelech bude postihováno,“ uvedl k předešlému názoru Ivo Valenty. Tato skutečnost by podle něj mohla vést ke vzniku dalších soudních sporů.

„Občanští demokraté považují za nemožné až absurdní, aby úředník nebo představitel exekutivy nerespektoval nález Ústavního soudu a aby formulářem, který vytvoří sám, aniž by k tomu měl zákonem určení, určoval, jaké údaje bude podnikatel posílat státu, aby on s nimi dále nakládal dle svého uvážení,“ uvedl předseda senátního klubu ODS Miloš Vystrčil. Ministerstvo financí podle Vystrčila odmítá respektovat dřívější nález Ústavního soudu, který senátorům vyhověl. „Nezbývá nám, než se znovu obrátit na Ústavní soud a jasně dát exekutivě na vědomí, že není možné vymáhat povinnosti na občanech, aniž by to bylo dáno zákonem,“ dodal.

S názorem ODS souzní i stanovisko senátorů STAN, které na tiskové konferenci prezentoval místopředseda hnutí a senátor Jan Horník. „Minimálně to, co je v těch zákonech protiústavní, by se mělo napravovat a to velmi rychle,“ uvedl Horník. Podle něj je to, že verdiktu Ústavního soudu bývalý ministr financí a jeho podřízení neuposlechli, zvláštní. „Na druhou stranu se tomu ale nemůžeme divit, protože pokud jsou pravdivé ty informace o bývalé minulosti pana Babiše týkající se spolupráce s StB, tak jsou to přesně ty metody, které on přivedl na Ministerstvo financí,“ uvedl. Podle Horníka dojde ze strany podnikatelů k občanské neposlušnosti.