Zatímco Středula a Bartošek poukazovali na přednosti zmírnění podmínek kurzarbeitu, jak se na nich dnes dohodla tripartita, Skopeček upozorňoval na to, že kurzarbeit, což je nástroj na zmírnění dopadů ekonomické recese, přinese velkou byrokratickou zátěž. Za vhodnější by považoval, kdyby byly firmám, například těm postiženým sankcemi, poskytnuty daňové prázdniny.
Středula upozornil, že v Německu a Rakousku zaměstnavatelé kurzarbeit využívají a jsou tam s ním dobré zkušenosti. Ostře se opřel do Skopečka za to, že za vlád ODS byl přijat zákon sice umožňující kurzarbeit, ale financovaný z evropských peněz. „Je extrémně byrokraticky náročný, je na nic,“ vyčetl Středula Skopečkovi.
Recept navrhovaný ODS v Německu raději nevyzkoušeli
Následně dostal slovo politolog a ekonom Petr Robejšek, který dlouhodobě žije v Německu. Kurzarbeit se podle něj v Německu jednoznačně osvědčil. To je zřejmě možné i proto, že k tomuto instrumentu existují rozsáhlé a detailní zákonné předpisy, jež řeší různé konkrétní případy, které mohou nastat. „Z čeho se bude počítat, co se zaměstnancům bude platit, jak mohou zaměstnanci využívající kurzarbeit trávit svůj čas, například vzděláváním se.“
Na otázku moderátora, proč se v Německu v tomto směru nezavedly daňové úlevy, jak navrhoval ekonomický expert ODS Robejšek, uvedl, že daňové úlevy by příliš spoléhaly na osvícené podnikatele, jenže ani ti nejsou naprosto nezištní.
Smysl kurzarbeitu je podle Robejška v tom, že podniky nemusejí propouštět lidi, kteří jsou zapracovaní a kvalifikovaní. Zaměstnanci zase nemusí hledat nové místo, s čímž je často spojeno hledání nového bydlení. Systém kurzarbeitu tak zajišťuje ve společnosti určitou stabilitu.
USA dosazují na svou pražskou ambasádu politické nominanty, ne kariérní diplomaty
Bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář pak u příležitosti toho, že do Prahy přijel nový velvyslanec USA Andrew Schapiro, mluvil o systému, jakým Američané obsazují posty ve svých diplomatických misích po celém světě. Přiznal, že asi 30 % ze všech velvyslanců USA nejsou diplomaté, ale političtí nominanti, kteří mají dobré vztahy se stávajícím prezidentem a byli odsouhlaseni americkým Senátem. Podle Koláře mezi země, kam jsou na ambasády posíláni političtí nominanti, patří i Česká republika, to proto, že jde o relativně bezkonfliktní zemi.
Kolář se krátce vyjádřil i k pozadí nynějších černošských protestů v americkém městě Fergusson. Obává se, že nejde ani o první, ani o poslední případ takových protestů, protože podhoubí pro jejich vznik je v USA stále přítomno. V této souvislosti zavzpomínal na dobu, kdy na ambasádu v USA nastoupil. Bylo to krátce po ničivém hurikánu Katrina. V té době do některých měst přivážel z ČR humanitární pomoc. „V černošských částech měst to působilo bezútěšněji,“ poznamenal.
Kořeny problémů jsou prý už na základních školách. Popsal zkušenost z jedné z nich, na které se školáky, mezi kterými nebyl jediný běloch, besedoval. Do školy se procházelo skrze detekční rámy, aby do ní nikdo nepronesl nějakou zbraň. Koláře evidentně překvapila nízká úroveň otázek žáků.
Poznamenal, že USA nepodporují rasovou segregaci, ale ve společnosti předsudky zůstávají.
Opencard možná nahradí karta ČD
O problematice karty Pražana, Opencard, hovořil moderátor pořadu Daniel Takáč s pražským primátorem Tomášem Hudečkem (TOP 09). Ten se pochlubil, že pražští radní v úterý provedli „zásadní krok pro bezproblémový chod systému“ tím, že odkoupili od firmy eMoneyServices tři stovky tisíc licencí Opencard, tedy více, než je uživatelů Opencard. Radní uvažují o koupi celé společnosti eMoneyServices, ovšem odmítají za ni zaplatit 300 až 500 milionů. Hudeček naznačil, že cena může být maximálně v „desítkách milionů korun“.
Pokud by jednání o koupi firmy neskončilo úspěšně, „bude se muset sáhnout po alternativě“. Jednání probíhají o dalších kartových systémech v ČR. Jako příklad Hudeček uvedl společný projekt s ČD. Prvotní jednání prý ukázala, že cena by byla řádově nižší, než je tomu u Opencard.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
