Na začátku besedy Drahoš vzpomněl svoji „vojenskou kariéru“: „Byl jsem typický vojín-absolvent. Absolvoval jsem jednoroční vojnu a považoval jsem to za velký ‚opruz‘. Dnes se bavíme o tom, jestli by kluci měli chodit na vojnu, aby se naučili skládat košile a stlát po sobě postel, protože spousta z nich jsou údajně mamánci. Já jsem odešel z domu z Jablonkova ze Slezska na VŠCHT a od 18 let jsem se o sebe do značné míry staral. Takže jsem nepotřeboval vojnu. Tu bych nekomentoval. Měla jediné plus, to je, že jsem měl tenkrát velmi dobrou fyzickou kondici, protože jsem sloužil na vojně převážně v Jincích a tam byly bezvadné terény na běhání, takže jsem tehdy dost běhal takové crossy. Ale jinak ta vojna mi nic nepřinesla.“
Nestrašte!
Který volební lídr je vám nejsympatičtější?Anketa
„Čeká se asi ode mne, abych hlasitě pojmenovával a říkal něco o nepříliš utěšeném stavu části našeho vzdělávacího systému,“ věnoval se pak tématu školství. Podle něho jsme se rozhodli, že všichni budeme bakaláři, magistři, inženýři, doktoři – a najednou zjišťujeme, že nám chybějí kreativní řemeslníci, truhláři... „Když nakonec budeme všichni vysokoškoláci, nebudeme mít někoho, kdo nám vyrobí nábytek nebo spraví auto. Když přejedeme hranice do Rakouska nebo Německa, tak tam jsou tito lidé členové vážených řemeslných cechů, jsou v obecních zastupitelstvech, třeba jsou starostové,“ uvedl Jiří Drahoš
„Nikdy jsem nebyl členem žádné strany a nehodlám jim být. Byl bych nadstranickým prezidentem a nevidím důvod, proč bych se měl spojovat s nějakou stranou. A také kandiduji jako nezávislý kandidát, byť mi jednotlivé strany vyjadřují podporu. Prezident by měl být ten, kdo společnost spojuje, ne že je prezidentem dolních deseti miliónů – nevím koho tím pan prezident myslí,“ navezl se Drahoš lehce do současného prezidenta. Podle něj je také třeba lidem připomínat národní hrdost. „Nestrašit je a říkat jim – žádná doba nebyla lepší než ta, ve které v současné době žijeme. Já bych nechtěl žít před 30, 50 nebo sto lety.“
Před diskusí okomentoval prodej Prazdroje do cizích rukou: „Když Plzeň kupoval SAB, tak jsem si říkal – to je skvělé, my budeme pít jihoafrické pivo. Naštěstí se pořád vaří v Plzni. Je to rodinné stříbro a doufám, že v Plzni také zůstane.“
Do diskuse se jako první přihlásil starší pán: „Když jste oznámil, že se budete ucházet o tento vysoký úřad, tak jsem se na zdejším rektorátu přeptal, jestli zřídí nějaké místo pro sběr podpisů. Bylo mi řečeno, že nic takového na zdejší univerzitě nemají v záměru. Takže tady vás asi moc rádi nevidí….“ „Já jsem všem kolegům rektorům vzkázal, že v žádném případě se nechci ucházet o podporu tímto způsobem,“ odpověděl Drahoš. „Ono by to bylo nefér. Univerzita je veřejná instituce a já chápu, že v rámci formálního běhu univerzity by to nebylo to ‚pravé ořechové‘. Opravdu bych nestál o to, aby pak někdo obviňoval rektora, že okatě fandí, byť vím, že mi fandí. Není to tak, že by mne v Plzni neměli rádi.“
Psali jsme:
Ach ta Klinika...
Následoval dotaz staršího občana na pražskou Kliniku, jestli jí fandí, nebo ne. „To je to společenství, kde jsou samí feťáci a takoví podobní,“ vysvětloval muž, když se Drahoš „nechytal“. Přítomní přitom jasně prokazovali nevoli tomuto dotazu. „Z principu nemám rád, když se někdo někde povaluje. Nikdy jsem nefetoval a kouřit jsem přestal ve třinácti letech,“ odpověděl Drahoš za uvolněného smíchu přítomné omladiny. „Velké sympatie vůči tomu nemám, ale to není věc prezidenta. Tam by měl někdo posoudit, jestli narušují nějaký pořádek.“ „Prezident by měl mít na to názor,“ oponoval tazatel. „Dává lidem příklad, jak se k tomu mají stavět. Je to vlastně nezákonné okupování cizího majetku,“ pokračoval za nesouhlasného šumu v sále tazatel. „Pak to má ale řešit policie. Jako demokrat a člověk, který ctí právo na soukromý majetek, nemohu souhlasit s tím, že někdo okupuje cizí majetek. Je to ale věc, kterou by měly činit orgány činné v příslušném řízení,“ odpověděl Drahoš.
Sankce proti Rusku jsou v pořádku
A diskutér ještě pokračoval: „Jaký je váš názor na protiruské sankce, které poškozují EU více než Rusko, které tím pádem získalo nové trhy.“ Přítomní se dotazu nahlas smáli.
„Musím vycházet z jedné věci. V Budapešti v roce 1994 byly podepsány takzvané budapešťské smlouvy, které podepsaly Velká Británie, Německo, Spojené státy. Mimo jiné také Rusko. Dohody řekly, že Ukrajina se vzdá svých jaderných zbraní. Tyto státy, které ty dohody podepsaly, uvedly, že budou garantovat územní celistvost Ukrajiny. To je suchá řeč faktů,“ vysvětloval Drahoš a pokračoval. „Okupací Krymu a tím, co se děje na Ukrajině, Rusko jednoznačně tyto dohody porušilo. Tehdy se EU rozhodla k sankcím. Nechci debatovat o tom, jestli nějaký podnik byl těmi sankcemi postižen více a jiný méně. Určitě některé třeba potravinářské byly postiženy více. Mohu spekulovat i o tom, že Rusko získalo na úkor EU jiné trhy nebo dodávky z jiných trhů. Ale pro mne je podstatné, že sankce někdo vyhlásil a ten by měl také zvážit, jestli je odvolá. Vyhlásila je EU, USA a to z důvodů, které jsem řekl. Nespekuloval bych... Je to na rozhodnutí EU,“ ukončil svůj monolog za potlesku přítomných Drahoš.
Mladá žena z publika reagovala: „Nevím, kdo v poslední době byl v Rusku. Nesouhlasím s tím, že by to EU postihlo víc než Rusko. Co vím, tak v Rusku je to dost znát, regály jsou prázdné, lidé nešťastní. To, co udává Rusko veřejně, jak se mají, to je již jiná. A jaké jsou vaše jazykové znalosti? Když si představím pana premiéra Sobotku nebo pana Zaorálka, tak je mi smutno, protože jsem učitelka cizích jazyků.“ Drahoš odpověděl: „Učitelce cizích jazyků nemohu konkurovat, ale myslím, že mluvím docela slušně i píši anglicky i německy. Pořád ještě umím rusky. Protože jsem ze Slezska, což je tři kilometry do Polska, tak mluvím docela slušně polsky a slovenštinu nechávám samozřejmě stranou.“
Psali jsme:
Pochvala pro Rusnoka
Mladý muž měl otázku k jmenování Bankovní rady ČNB, jakou metodou a jakým způsobem by ji budoucí prezident jmenoval. Upřednostnil by jednotnost přístupu, nebo pluralitní systém? „Jsem příznivcem té druhé metody,“ řekl Jiří Drahoš. „Už jako vědec jsem přesvědčen, že se o věcech má debatovat, protože v tom týmu se vylíhnou docela dobré nápady. Snažil bych se Bankovní radu složit z lidí z toho praktického bankovního sektoru i z akademické sféry. I přes mé výhrady k osobnostem našich posledních dvou prezidentů musím říci, že Bankovní rada z mého pohledu fungovala docela slušně. I ta poslední v čele s panem expremiérem Rusnokem. Kupodivu se těm prezidentům, i když jejich partajní preference byly velmi zřetelné, tak se jim podařilo sestavit Bankovní rady tak, že z mého pohledu fungují docela slušně,“ pochválil současný stav diskutující kandidát na prezidenta.
Arogantní Zeman a komentátor Ovčáček
„Jak vidíte aktivitu prezidenta Zemana, který pod rouškou návštěv krajů si dělá kampaň a poměrně dost arogantně to komentuje? Pokud byste byl prezidentem, navštěvoval byste své kolegy prezidenty spíše směrem na Západ, nebo jako náš pan současný prezident na Východ?“ Tak zněl další dotaz.
„Pan prezident Zeman žádnou kampaň nedělá,“ reagoval Drahoš za smíchu přítomných. „On sdělil, že ji dělat nebude, že nebude komentovat kandidáty a skoro to dodržuje,“ opět zazněl smích z auditoria. „Kandidáty komentuje pan Ovčáček,“ prohlásil dále za bouřlivého smíchu Drahoš. „Pan prezident kampaň nedělá, on pouze pokračuje ve svých výjezdech do regionů. Jsem člověk, který také jezdí po regionech a musí to dělat za finance z transparentního účtu, který jsem si založil. Michal Horáček si uspořil více než já,“ přerušil ho opět smích, „Takže ten s tím také problémy nemá. O ostatních kandidátech nevím. Četl jsem názory z Parlamentu, že by kraje neměly na to prezidentovi přispívat a že by si to měl hradit z volebního rozpočtu. Pokud vím, nemá transparentní účet a myslím, že řekl, že se tím začne zabývat, až bude oficiální kandidát. Nedávno oznámil, že sebral 50 000 podpisů, ale ještě pořád nepodal tu přihlášku. Ta se dává do 66 dnů před konáním voleb, a jejich termín ještě neznáme. Takže pan prezident vlastně neporušuje nic z toho, co řekl. Co na to mám jiného říci,“ řekl poněkud smutně Drahoš.
Psali jsme:
Raději do Jižní Ameriky než do Asie
Poté se pustil do cestování hlavy státu: „Já jsem byl ve Střední Asii jenom jednou, když jsem se vracel jako součást státní delegace z Vietnamu, tak jsme přistáli asi v Turkmenistánu na mezipřistání, dotankování. Tak jsem se ocitl na půdě takového státu, kam náš pan prezident jezdí velmi rád. Já bych jako prezident jezdil raději jinam,“ zdůraznil Drahoš „ A to nejen do západní Evropy. Nic proti tomu, kdybych byl pozván do Číny, proč bych tam necestoval, ale moc často bych tam také nemusel jezdit a jsou i jiné státy. Já jsem strávil nějakou dobu přednášením v Brazílii, mám tam dodnes kamarády a dokonce když se dozvěděli, že budu kandidovat, tak mi jeden napsal, že doufá, že přijedu do Jižní Ameriky, že náš pan prezident toto teritorium nějak zanedbává. Musel jsem s tím souhlasit. Pan prezident zanedbává Jižní Ameriku a přitom je to potenciálně velmi silné teritorium. Takže jsem slíbil, že pokud bych se stal prezidentem, do Jižní Ameriky bych určitě přijel. Moje výjezdové preference by byly trochu jiným směrem,“ vysvětlil přítomným Jiří Drahoš.
Pořád se straší
Dotaz mladého muže byl spíše připomínkou: „V politice chybí lidský rozměr. Jakým způsobem nám budete dávat naději? Ten prezident, kterého máme nyní, roztekl jako svíčka do vánočního křesla,“ uvedl tazatel za smíchu přítomných. Drahoš na to: „Chci podporovat národní hrdost. Nemáme se za co stydět. V poslední době slyším jenom strašení. Prezident by měl být ten, který lidem říká – my to všechno zvládneme. Proč bychom to nezvládli? Žijeme v nejlepší možné době. Každá doba měla své problémy. Pokud budeme dostatečně sebevědomí jako jednotlivci, tak zvládneme všechny problémy. Budeme si uvědomovat, že jsou kolem nás lidé, kteří potřebují pomoc.“
„Říká se, že ryba smrdí od hlavy,“ opakoval toto klišé i v Plzni Drahoš. „Když se podívám na současnou politickou scénu... Je řada politiků, kterých si vážím, ale jsou další, kterých si nevážím ani náhodou. Ti jsou v politice jenom proto, aby zviditelňovali sami sebe a ne aby sloužili. Já jsem bral funkci ředitele ústavu, předsedy Akademie věd v zásadě jako službu. I prezident je služba. Václav Havel měl obrovské charisma, měl tu ‚výhodu‘, že nastoupil do bodu zrodu. Jaké nám v zahraničí udělal jméno! Kamkoliv přijedu – Spojené státy, západní Evropa, o dvou jeho nástupcích toho mnoho neslyším.“
Nejraději bez komunistů
Jiný mladý muž se v dotazu věnoval komunistům. Jestli by Drahoš jmenoval vládu, kde by byli komunisté. „Řekl jsem, že s KSČM bych měl velký problém. Respektuji, že má své voliče, je to parlamentní strana. Ale strana, jejíž vysocí představitelé zpochybňují zločiny komunismu. Říkají, že Milada Horáková byla oběšena správně, protože se přiznala. Kteří říkají, že okupace spojeneckými vojsky v roce 1968 byla bratrská pomoc, tak taková strana z mého pohledu nectí demokratické principy. To bych měl opravdu problém jmenovat vládu s účastí nebo podporou KSČM.“
Bravo, Kiska!
Další mladík si posteskl: „Klaus se hrozně ošklivě vyjádřil o Kiskovi. Že by se něco takového nemělo stát, aby takový člověk se u nás stal prezidentem…“ Drahoš reagoval slovy: „Jak jsem si přečetl, pan exprezident Klaus se velmi nelibě vyjadřuje o všech apolitických kandidátech. Kupodivu mne tam nejmenuje, jako například pana Horáčka nebo pana Kulhánka. Pokud jde o pana Kisku, já si jej velmi vážím. Moje první cesta by vedla na Slovensko. Je to jednak tradice, i když, kdyby tam byl jiný prezident, tak bych to možná zvažoval, ale tradice se mají dodržovat. Určitě bych hrozně rád pana Kisku, za předpokladu, že budu prezidentem, přivítal v Praze.“
Vzor hledejme v Německu
Starší pán uvedl: „Když jsem zahlédl bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, říkal jsem si – proč takového prezidenta nemáme? Mám pocit, že ve vaší osobě bychom jej mohli získat. Jak korektností a slušností porazit populismus, lež, nenávist, sprostotu jednoho z kandidátů, na kterého se určitě netěšíme. Máte na to nějaký recept?“ Potlesk auditoria ocenil tuto otázku.
„U nás je takový nedostižný vzor T. G. Masaryk nebo prezident Havel, byť jsou na něj u některých lidí rozporuplné názory, ale já jsem si jej velmi vážil,“ řekl Jiří Drahoš. „Joachim Gauck – to byl pro mne vzor prezidenta, který nemluvil denně do kdejakého nesmyslu nebo nekomentoval s prominutím kdejakou blbost na politické scéně. Ale když mluvil, tak měl v Německu autoritu. On je v tomto směru pojímání pozice prezidenta mým vzorem. Opět musím citovat přísloví – ryba smrdí od hlavy. Co můžeme chtít po našich vnucích – nemluvte sprostě nebo chovejte se tak a tak, a když se podívají na naši politickou scénu od té hlavy, tak bych velmi důrazně apeloval na všechny, snažil bych se tlačit na politiky. Rozhodně bych nenechal tu situaci vyhnít tak daleko, abych na někoho ukazoval holí nebo odcházel během projevu premiéra.“ Obecná úroveň hrubosti podle Drahoše roste a nakonec nám bude připadat normální už úplně všechno. Prezident by měl být příkladem a kultivovat politickou scénu.
Jak se zviditelnit?
Následoval dotaz mladého muže, který si na svého prezidentského favorita vsadil. „Právě proto bych toho nějak rád docílil,“ podotkl za smíchu a potlesku mladík. „Kampaň se nedá dělat bez piár týmu.“
„Pana Babiše to podle neoficiálních informací stojí desítky miliónů nebo možná ještě víc. Já ty peníze nemám a nemohu si objednat tu nejšpičkovější piár firmu. Nebude ani žádná velkolepá svatba….,“ uvedl Drahoš a dodal: „Přeju vám, abyste tu sázku vyhrál.“
Jako reakci na dotaz přítomné ženy k problematice rozhodování Drahoš mj. uvedl, že „… občas špatné rozhodnutí je někdy lepší než žádné“.
„Je nezbytné, aby prezident komentoval věci na sociálních sítích?“ zeptala se další žena. „Nevím, jestli měl německý prezident Gauck twitter. Když se podívám na tweety prezidenta Trumpa,“ komentoval za smíchu přítomných Drahoš, „… spousty politiků má pocit, že tweety řídí Evropu nebo svět. Mně to připadá nedůstojné. Prezident by neměl komentovat každou každodenní ptákovinu. Prezident se má seriozním způsobem vyjadřovat k seriozním věcem,“ prohlásil rozvážně.
Kdo je tady pro(ti)putinovský?
Pro mnohé možná nepříjemný byl dotaz mladé, podle ní ještě nerozhodnuté ženy. „Zatím mám z dotazů dojem, jako kdybych byla na schůzi protizemanovců a protiruské koalice. Pochopila jsem, že vaše první cesty by nesměřovaly na Východ. Rusko ale, ať chceme nebo nechceme, je důležitým partnerem,“ uvedla za nesouhlasného šumu v sále. „A co tedy Turecko, se kterým se uvažuje vstup do EU a nepřipadá vám to pokrytecké?“
„Nejsem nějaký protiruský, protičínský, protivýchodní,“ opáčil Drahoš. „Jsem zastáncem toho, že ČR má mít korektní vztahy se všemi zeměmi, se kterými chce vztahy mít. Chápu, že našimi přirozenými spojenci jsou v rámci NATO a EU tito členové. Nechápu, proč bych měl jako prezident podepisovat nějaké servilní prohlášení vůči komukoliv jenom proto, abych posílil nějaký byznys. EU je spíš protiputinovská…“ „…přesně!“, znělo ze sálu. „Mně se to, co se stalo v Turecku, nelíbí. Nelíbí se mi, že prezident Erdogan směřuje k jakémusi absolutismu. Signály, které vysílá Brusel, jsou takové, že je méně a méně pravděpodobné, že bude v EU. Na druhé straně, Turecko je relativně stabilní země,“ odvětil Drahoš.
Atmosféra houstne: Herman, Bělobrádek, Soros
A pak šlo do tuhého. Rozčilený muž reagoval slovy: „Tady je samá chvála. Chtěl bych nějaké ostřejší odpovědi. Jak se třeba díváte na návštěvu pana Bělobrádka u sudetských Němců?“ Bylo vidět potutelné úsměvy v davu. „… kde je oslovoval ‚milí krajané‘ a lezl jim tím někam. Nebo pan Herman prohlásil, že by se mu líbilo, že bychom byli jednou ze spolkových zemí Německa.“ „... putinovec,“ šeptalo se o diskutujícím.
Drahoš na to: „Nezlobte se, toto jsem nikdy neslyšel. Prosím, abychom nezaměňovali to, co je napsáno na internetu, s pravdou. Na internetu je úplně všechno. Já jsem nikdy od ministra Hermana takový výrok neslyšel,“ reagoval na to již značně rozčileně Drahoš. „Velmi bych se divil, kdyby to vůbec řekl nebo naznačil a ani nevěřím, že by si to myslel!“ „Řeklo se tam ‚milí krajané‘!“ trval na svém muž. „Je to přece krajanský spolek,“ chlácholil Drahoš. „Odmítám si připustit, že by toto ministr Herman řekl.“ A zazněl smích. „Záleží na tom, kterému zdroji věříte.“ „A který je ten správný?“ nedal se muž za vydatného posměšku auditoria.
„To by bylo na dlouho,“ na to opáčil Drahoš. „Tady nejsme schopni ani probrat všechny zdroje a navíc může napsat kdokoliv cokoliv. Je na zdravém selském rozumu každého jednoho, aby si probral, jestli je to možné, pravděpodobné nebo ne. Internet je pro spoustu lidí velkým zmatením.“ „Správný názor má tedy paní Romancovová, pan Romancov ve skupině pana Chovance, který dbá na čistotu internetu?“ pokračoval muž za smíchu a šumu. „Nezlobte se, já jsem nic od nich nečetl,“ řekl Drahoš, poněkud vyvedený z míry. „To je nějaký profesionální diskutér,“ šeptl mladý muž vedle sedícím dívčinám-studentkám. „Zdaleka ne všemu, co je na internetu, se dá věřit, a to ještě říkám velmi decentně,“ reagoval Drahoš.
„A ještě dotaz k Sorosovi.“ Auditorium začíná tleskat, aby ukončilo diskutujícího. „Já jsem nikdy neřekl, že se má Soros kdekoliv exponovat!“ rozčilil se již Drahoš a lehce zbrunátněl. „Když jsme se bavili o budapešťské univerzitě, kterou založil Soros, ale studuje tam řada českých studentů... Je to mezinárodní univerzita. Bavil jsem se o tom i s rektory pražských univerzit. V případě, že by hrozilo její uzavření, že by jedna varianta byla, že by přešla do Prahy, tak se to nijak netýká pana Sorose a jeho politiky. V životě jsem nic neřekl o Sorosovi. Jen jsem řekl, že kdyby Budapešť nechtěla tuto univerzitu, že by bylo vhodné třeba zvážit nabídnout jí prostor v Praze. To jsem diskutoval s rektory v Praze.“
„Kdo je ten Herman,“ táže se mladá studentka politologie, „frčící“ na facebooku a evidentně nesledující diskusi, své sousedky…
Psali jsme:
Francie a Macron reagují
Starší muž měl malou poznámku: „Třeba k té sudetoněmecké otázce. Na ní pořád ještě národ lpí, na těch otázkách a že se máme bát toho a onoho…“ posteskl si a někdo vyprskl smíchy.
Podle Drahoše je třeba se na věci dívat věcně a humanitárně. „Když ženy a děti prchají z oblasti válečných konfliktů, většinou nechtějí prchat někam hodně daleko. Existují tábory v Turecku, na které EU výrazně přispívá. Erdogan sice vyhrožuje, že ty lidi do Evropy pustí, ale zas z toho má myslím docela dobrý byznys. Říkám, že EU otázku migrace podcenila a není možné přijmout všechny, kteří by sem jít chtěli. Daleko závažnější problém není v tuto chvíli migrace z oblastí Středního východu, ale takzvaná ekonomická migrace ze států subsaharské Afriky. Jsou ohrožováni globálním oteplováním, ať si říká pan exprezident Klaus, co chce. Vysychají studny a ti lidé se nenaučili hospodařit, jak by měli. Některé státy Evropy, třeba Francie a Macron začaly řešit dohodu s dvěma libyjskými vládami, vybudovat tam tábory a zastavit tu migrační vlnu,“ pochválil nového šéfa Elysejského paláce Drahoš.
„Nic nevyřešíme tím, že svoje hranice obeženeme ostnatým drátem a řekneme – nám se nemůže nic stát. Víme, že tamti lidé jsou nenároční, jim stačí bohatě dolar na to, aby přežili. Oni ale hlavně neumějí hospodařit, mají tam zkorumpované režimy, takže nemá cenu tam sypat peníze přes jejich vlády. ... Mohou to být desítky miliónů lidí, kteří se zvednou a půjdou sem,“ zneklidnil přítomné Drahoš.
ANO není jen Babiš, ale má i další osobnosti
Co by to bylo za diskusi, aby se někdo nezeptal na Andreje Babiše. „Je to podle vás demokrat, nebo znamená ohrožení demokracie?“
„Přečetl jsem si o žádosti policie o zbavení imunity v kauze Čapí hnízdo,“ reagoval Drahoš. „Hnutí ANO není jen Babiš. Má velmi autoritativního šéfa – ale je tam celá řada lidí. Dříve to bylo hnutí jednoho muže, dnes je tam řada politiků jako třeba Věra Jourová nebo ministr Martin Stropnický a další, třeba jejich starostové a primátoři. I jiné strany měly své silné a charismatické vůdce,“ připomněl Drahoš Václava Klause. „Nevidím, že by ANO bylo ohrožením demokracie. Ale rozhodnou voliči.“
Poslední dotaz byl od mladého muže, a to ke svobodě internetu a ve veřejném projevu. „Určitě bych pro to nebyl. Každý zákaz a obezlička se dá obejít. Je to daň, kterou platíme za demokracii a svobodu projevu. Něco jiného je, když někdo třeba začne chválit genocidu a tam by orgány činné v trestním řízení měly dohledat autora,. Ale kvůli tomu, že mi někdo nadává na facebooku, bych rozhodně žádnou cenzuru nezaváděl. Svoboda projevu je pro mne důležitější,“ konstatoval na samý závěr diskuse prezidentský kandidát Jiří Drahoš.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
