Autoři žádosti mimo jiné tvrdí, že předpis podlamuje právní prostředí. "Subjekty, které přišly o majetky v důsledku kolaborace s nacistickým režimem, se cítí oprávněny požadovat tyto majetky zpět. Pilíře majetkových práv státu, hanlivě označované jako vyhaslé Benešovy dekrety, jsou plíživě odstraňovány," uvedli ve výzvě.
Úřad vlády prý pisatele upozornil na to, že zákon je účinný a legislativní postup by byl složitější. Vyrovnání státu s církvemi je navíc širším politickým tématem, které nemůže řešit vláda v demisi, odpověděl podle Procházkové kabinet. S tím se ztotožnil Rusnok. "To vylučuji, to rozhodně není možné zákonným opatřením," uvedl v ČRo k návrhu změnit zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Případná úprava zákona je podle Rusnoka "věc bytostně politická", a není to tedy práce pro úřednickou vládu.
Autoři výzvy soudí, že pokud by vláda takové zákonné opatření podala, Senát by je asi schválil a prezident podepsal. Vydávání majetku církvím by bylo zastaveno. Nová sněmovna - vzhledem k očekávané levicové většině - by podle odpůrců restitucí opatření taky podpořila a získala by čas provést analýzu a vyhlásit k věci referendum, případně zákon novelizovat.
Státní pozemkový úřad vydal při církevních restitucích do konce září sedm pozemků a jednu stavbu a uzavřel 17 dohod o vydání celkem 59 pozemků a tří staveb. Církve dosud zaslaly úřadu 1586 výzev, v nich žádají o vydání 41.674 zemědělských pozemků a 204 staveb.
Stát vyjednal vyrovnání a změnu financování se 17 církvemi a náboženskými společnostmi, součástí je i postupné odstřižení placení duchovních ze státního rozpočtu. Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma, čtk
