Přehnali to senátoři, když chtějí žalovat Klause za velezradu?Anketa
Často se na adresu senátorů, kteří návrh podpořili, ozývá silná kritika a to i kvůli tomu, že jde o krok na poslední chvíli a byly k žalobě připojeny i některé starší věci. Co si o tom myslíte?
Krok na poslední chvíli? To říká kdo? Má mozek? Prvního ledna pan prezident zastavil trestní stíhání několika stovek zločinů. Druhého ledna jsem byl první, kdo veřejně řekl, že tento krok je třeba diskutovat a zvážit, zda nejde o porušení ústavy a o naplnění velezrady a také to, že se nad tím musí sejít právníci a odborníci. Právníci diskutovali a shledali, že důvody, proč byla naplněna dikce velezrady, tu jsou a ona abolice je jen poslední kapka.
Ozvali se také občané - vyzvali všechny senátory, ať háji zemi, oběti trestných činů a ústavu proti prezidentově zvůli. Poté, co byl odborníky sepsán návrh, podepsal ho potřebný počet senátorů a pak hlasoval Senát. Nic nebylo na poslední ani první chvíli - vše se dělo v logice nějaké historie.
Tématu se chytá prakticky všechen evropský tisk. Nemyslíte, že to celkově bylo přehnané?
Co je přehnané - hájit spravedlnost? Nebo na ni rezignovat? Už tahle otázka svědčí o tom, že v naší zemi se musíme zase začít snažit měnit povědomí o právu. Pojďme si to zopakovat - kdyby prezident nezabránil šetření a potrestání stovek zásadních a velkých zločinů, tak nemusel dnes Senát řešit nějakou velezradu. První krok neudělal Senát. Rozumíme si?
Psali jsme:
Spousta senátorů ČSSD byla proti a při rozhodování šlo více méně jen o rozhodování jednotlivců, nikoli stran. Není to podle vás signál, že jde obecně přinejmenším o diskutabilní věc?
Diskutabilní je jen z pohledu toho, kdo je čí kámoš. Což je tristní - mnozí senátoři světu říkají - kašlu na ústavu, na právo, na spravedlnost - protože mám raději Vaška. To je dost hloupé.
Jak se vypořádáváte se silnou kritikou, pokud na vás od lidí či politiků směřuje?
S kritikou? A s jakou? Opodstatněná neexistuje. Z celé republiky dostávám podpůrné hlasy, a když se každý týden setkávám s občany v desítkách měst a obcí svého senátního obvodu, tak cítím jasnou většinovou podporu. Děkuji za ní, ale věřím, že bychom jednali stejně i bez toho. Tato abolice - tedy zrušení stíhání mnoha těžkých zločinů -byla plivnutím do tváře všem slušným lidem.
V záležitosti žaloby za velezradu se značně angažoval protikorupční fondy Karla Janečka. Jaké máte o panu Janečkovi, resp. jeho fondu mínění?
To prosím po mně nechtějte. Buďme velkorysí a nechme komukoli jeho pět minut slávy.
Když jste začínal v ČR podnikat, Václav Klaus jistě platil za určitou ikonu svobodného trhu, přechodu ke kapitalismu. Jak se váš vztah k němu vyvíjel?
Nebudu to komentovat, ne kvůli sobě, ale právě kvůli němu, Klause jsem za některé jeho pohledy na společnost respektoval.
Jste pro to, aby Václav Klaus v politice dál zůstal? Jak by se mohl dále angažovat? A nemůže kauza se senátní žalobou Klause až příliš diskreditovat?
Mně je celkem jedno, co bude pan Klaus dál podnikat. A žaloba nikoho nediskredituje, diskreditují konkrétní činy - třeba ta abolice. Vzhledem k propojení předsedy Ústavního soudu pana Rychetského, pana Zemana a pana Klause nečekám, že bude mít žaloba úspěch. Ústavní soud je už zaplacený, v uvozovkách, prebendami a jeho rozhodnutí nejsou nezávislá. To je tvrdý fakt. Ale zásadní je průlomové rozhodnutí Senátu, že prezident nemůže kašlat na právo a spravedlnost v naší zemi. Senát je slabý jako moucha, ale ukázal, že umí cenit zuby a bojovat jako lev.
Který z českých prezidentů Vám byl či je nejblíže? Havel, Klaus nebo Zeman? Případně můžete říct v jakém pořadí?
Nechtějte po mně sympatie ani k jednomu - z těchto tří jmen si umím jedině imaginárně představit kombinaci sdílení určitých hodnot s Václavem Havlem, sdílení určitých hodnot s Klausem a určitý respekt vůči Zemanovi. Ale osobně tu nevidím nic zásadního - snad jen krom dobrého výtvarného, literárního a hudebního vkusu u Havla či jisté elegance a odvahy říznout do živého u Klause. Zbytek nestojí za řeč.
Čtěte také:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
