Nestor francouzké pravice Jean Marie Le Pen je v současnosti s dcerou v rozepři, ta jej chce vyloučovat ze strany, on jí doporučuje, ať se rychle vdá, aby nadále nešpinila jeho jméno. V roce 1995 byl prý ještě plný síly, když na svém zámečku na západě Paříže čelil své pověsti „kryptofašisty“ a tak trochu bizarní postavy francouzské politiky.
Když v roce 2002 postoupil do druhého kola prezidentských voleb, vyvolalo to šok a ve druhém kole drtivá většina Francouzů podpořila jinak nepříliš populárního prezidenta Chiraca. Dnes jeho dcera zařadila Nacionální frontu mezi etablované strany a vážně se o ní spekuluje jako o historicky první ženské prezidentce Francie.
„Dívám se na tu ženu, jež připomíná dozorkyni „tradičních hodnot“, a ptám se sám sebe, zda to s tím drsným image nepřehání. V osobním kontaktu je oproti tomu velmi přívětivá, vůči novinářům, kteří se k ní chovají přiměřeně svému zaměření, je až neuvěřitelně laskavá,“ popisoval Brož svůj zážitek z pražské konference, které se ve středu zúčastnila.
Pro svého otce, který nade vše staví čest (s oblibou například připomíná své skleněné oko jako důsledek nasazení v armádě při povstání v Alžírsku), je však zrádkyní a její dceru Marion, která již rovněž nastoupila politickou dráhu, dědeček označuje rovnou za „perfidní“.
Brož zastává názor, že vtipná a celkem sympatická blondýnka dokázala politické vize svého otce zlidštit, což jí spolu s posunem politické rovnováhy umožnilo stát se uznávaným politickým hráčem. „Většina novinářů o Le Penové píše jako o ‚kontroverzní‘, už téměř nikdo nepoužívá termín ‚extrémní‘. Ona totiž ve skutečnosti opravdu extrémní není, kontroverzní už moc také ne,“ dodává Brož.
Chování Marine Le Penové staví do kontrastu s některými jejími pražskými souputníky. K tomu mu posloužil zážitek z pražské konference: „Deset minut před zahájením se ještě davy tísnily před rentgeny, když tu se náhle objevil poslanec Tomio Okamura, bývalý předseda hnutí Úsvit, jenž už zdálky hlaholil: „Pusťte paní Le Pen!“ Hlouček se zavlnil... Nevím, proč by ji nikdo nechtěl pustit. Zpupnost, s jakou se poslanec Okamura naparoval, kontrastovala s tichým: ‚Bonjour!‘, jež jsem zaslechl za svými zády,“ popsal.
Na druhou stranu prý dcera stále pokračuje v tradicích svého otce například v politické tvrdosti a neochotě akceptovat ve straně opozici. Otec však vidí negativně například to, že se dcera chce stát „součástí systému“. Nejlépe je to vidět na přístupu k židovské komunitě, kterou si Le Penová snaží usmířit, zatímco její otec důsledně trvá na svém téměř třicet let starém výroku, že „plynové komory byly jen historickým detailem“.
Ve Francii podle Brože má Le Penová šanci se prosadit. Naproti tomu její čeští souputníci pro Brože vyvolávají velké pochybnosti. Dokonce tak velké, že o založeném společném uskupení píše jako o „Sněhurce a sedmi trpaslících“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
