Operace „Kavčí bouře" a vyčichlý Moravec. Odborník se chytá za hlavu nad výkony televizních hvězd

10.05.2014 14:17

TÝDEN V MÉDIÍCH Pro informování České televize o událostech na Ukrajině se podle Petra Žantovského hodí trefný příměr z internetu operace „Kavčí bouře". Při hodnocení uplynulého týdne ve sdělovacích prostředcích prohlašuje po zhlédnutí předvolebních debat, že Václav Moravec je už hodně vyčichlá devíza veřejnoprávní televize. Tentokrát jeho kritice neušla ani Nova, která v souvislosti se smrtí Ivety Bartošové překročila veškeré hranice.

Operace „Kavčí bouře" a vyčichlý Moravec. Odborník se chytá za hlavu nad výkony televizních hvězd
Foto: Hans Štembera
Popisek: Noviny, ilustrační foto

V první části svého pravidelného ohlédnutí za tím, co zaznamenáníhodného se objevilo v uplynulém týdnu v českých médiích, se věnuje Petr Žantovský tomu, jak domácí sdělovací prostředky referují o dění na Ukrajině. „Začíná mi vadit – a nejen mně, jak jsem si povšiml – ta jednostrannost, nevyváženost, to diskriminování opačných názorů, než které převládají v českých médiích, ať už soukromých nebo veřejnoprávních, a také to pokračující agresivní nálepkování,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Jako první příklad uvádí, jak téměř všechna média používají formulaci, že „Rusko anektovalo Krym“, přitom tak tomu nebylo. „Všude se skloňuje slovo anexe. Přitom to slovo je velice jasné, jednoznačné svým obsahem a rozhodně neodpovídá tomu, co se stalo na Krymu. Bez ohledu na to, jestli si myslíme, že to bylo správné, či nesprávné historicky, geopoliticky, ekonomicky, to je úplně vedlejší. Podstatná je čistá lingvistická nebo sémiotická ohleduplnost. Tady se zachází se slovem anexe jako s houskou na krámě, prostě Rusko anektovalo Krym. To není pravda,“ tvrdí Petr Žantovský.

Novináři používají anexi jako floskuli, aniž možná tuší, co to znamená

Připomíná, že Krym uspořádal referendum, nějak se rozhodl a pak byl přijat Ruskem do federálního svazku po souhlasu obou národních parlamentů. „Čili, není to tak, že vtrhly ruské tanky tak jako v roce 1968 do Československa a že by obsadily republiku, namířily hlavně na vládní budovy a pak se řeklo občanům ,Teď se svobodně rozhodujte´. Takhle to nebylo. Dokonce ani srpnovému vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa se neříká anexe prostě proto, že Československo nebylo anektováno. Přesto slovo anexe používá každý novinář a je jedno, jestli v České televizi, na Nově, v denním tisku. Je to běžná floskule, kterou používají, možná dokonce aniž by věděli, co to slovo znamená. Ale o to hůře,“ míní mediální odborník.

Všiml si, že ještě o kousek dál šel Martin Fendrych v komentáři týdeníku Týden, kde rovnou uvedl, že šlo o anšlus. „To má samozřejmě evokovat anšlus Rakouska v roce 1938, tedy obsazení německými vojsky. Anšlus je v zásadě totéž co anexe, jenom má ještě o něco negativnější, pejorativní nádech, takže bylo míněno autorem odsoudit to až na dřeň a z gruntu. To je úchylka, která zřejmě vyjadřuje názorové schéma pana Fendrycha nebo týdeníku Týden, ale nikde jinde jsem ji zatím nezaznamenal. Neuchytila se tolik, to anexe se uchytila,“ poznamenává Petr Žantovský.

Z obyvatelů Oděsy udělala Česká televize rozzuřený dav

Úplně ho ale vytočily nedělní Události v České televizi, z nichž jsme se dozvěděli, že „rozzuřený dav zaútočil v Oděse na policejní stanici“. „Mě na tom docela urazil ten výraz ,rozzuřený dav´. Já mám za to, že to byli obyvatelé Oděsy. A velmi citlivě jsem si vzpomněl na to, že takhle nějak nás nazývala komunistická prorežimní média před listopadem 1989, když psala o tom, že na Václavském náměstí v rámci Palachova týdne nebo v rámci připomínky Dne lidských práv nebo srpnové okupace se shromáždily nějaké hloučky, nějaký dav, nějací vyvrhelové, nějací záškodníci, nevím, co ještě používala za slova, každopádně to bylo ze stejného slovníku jako rozzuřený dav,“ připomíná mediální odborník.

JUDr. Jiří Vyvadil

  • BPP
  • No, budeme trpět, ale udělali jsme si to sami.

„Přitom jsme to byli my občané, co jsme se shromáždili na tom Václavském náměstí, Škroupově náměstí nebo na jiných náměstích v Praze i mimo Prahu, abychom vyjádřili nějaký svůj názor, nějakou svoji vůli. Proto bych řekl, že na policejní stanici zaútočili obyvatelé Oděsy. Česká televize však míní, že to byl rozzuřený dav. Sděluje tím jednoznačně, že na straně těchto lidí není žádné právo říct svůj názor nebo vykonat nějaký politický čin. Útok na policejní stanici jistě není nic chvályhodného, ale nelze ho z pohledu veřejnoprávního média, a notabene ze strany třetího státu, takhle nálepkovat, dávat tomu jednoznačně hodnotící kritérium, že to je rozzuřený dav,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Je důležité připomenout, že česká média referují o Ukrajině jednostranně

Má pocit, že to přesně spadá do kategorie toho mediálního kánonu, který byl mimo jiné i jedním z důvodů svolání čtvrteční demonstrace na Hradčanském náměstí. „A to bez ohledu na to, jestli tam hovořil pan Vyvadil nebo jiní pánové, to je fakt jedno. Stejně jako to, jestli tam byli zástupci strany Suverenita nebo zástupce Severočechů, to je úplně nepodstatné. Podstatné je, co tam zaznělo. A to, že je to demonstrace proti jednostrannosti referování českých médií o dění na Ukrajině. To je velice důležité připomenout, protože to je vážná věc, že česká média téměř plošně informují o této události jednostranně,“ konstatuje mediální analytik.

A uvádí další příklad, který vychází z jedné podané stížnosti k Radě České televize. „Podal ji jistý pan Jiří Schmied. Neznám ho, nicméně píše, že předmětem té jeho stížnosti je to, že Česká televize uvedla ve své reportáži – cituji – že ,senátor Vyvadil svolal na Václavské náměstí demonstraci na podporu ruského vojenského zásahu na Ukrajině´. Ta citace je z pořadu Reportéři ČT. A pan Schmied dále píše, že ve skutečnosti byl oficiální název této akce ,Demonstrace proti mediální manipulaci ohledně dění na Ukrajině´,“ podotýká Petr Žantovský.

Pro informování ČT se hodí zkratka „operace Kavčí bouře“

Vychází mu z toho, že každá z těch nálepek je úplně o něčem jiném. „Podpora ruského vojenského zásahu není totéž jako demonstrace proti mediální manipulaci o dění na Ukrajině. To je předmětem stížnosti k Radě České televize a jsem zvědav, jestli se k tomu Rada České televize nějak postaví. Každopádně ten způsob informování ze strany České televize kdosi například na serveru FreePub nazývá docela hezky ,operace Kavčí bouře´. To je hezká zkratka, kterou bych použil jako pointu této části povídání,“ říká mediální odborník.

Ve druhé části se pak zabývá televizními diskuzemi před volbami do Evropského parlamentu a především tomu, jak je vede moderátor Václav Moravec. „Zhlédl jsem jak tu z minulého, tak tohoto týdne. Musím říct, že se na nich opět potvrzuje to, co jsme si řekli v tomhle povídání opakovaně, že pan Moravec je už značně vyčichlá devíza České televize, že jeho způsob vedení interview je zavádějící, manipulativní, nepřináší žádná nová zjištění ani žádné nové informace,“ prohlašuje pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Z poslední debaty k eurovolbám jsme se věcného nedozvěděli zhola nic

Moderátora viní z toho, že sám často provokuje konflikt mezi hosty. „Myslí si zřejmě, že je to tak správně, myslí si, že to zvyšuje atraktivitu toho pořadu. Ale já se domnívám, že to spíš zvyšuje všeobecný pocit znechucení a přesvědčení o zbytečnosti takových pořadů. Protože, když si vezmu tu poslední diskuzi, kde byli pánové Keller, Telička, Zahradil a paní Samková, tak jsme se z tohoto pořadu věcně nedozvěděli téměř nic,“ hodnotí Petr Žantovský středeční druhý díl seriálu diskuzí, které veřejnoprávní televize uvádí pod názvem Evropské volby 2014.

Dozvěděli jsme se pouze mimo věc, a to z vystupování jednotlivých osob, že profesor Jan Keller je poněkud akademicky vzdálen realitě. „Je sice přesvědčen o pravdách, které hlásá ze sociálně-demokratických útrob včetně hesel. Ale to, že stále připomíná svůj billboardový slogan s tou první fotbalovou ligou v Evropě, vyznívá strašně trapně, zejména od akademického funkcionáře, kterým Keller je a kterého nezapře. Protože to je seriózní chlap z vysoké školy a najednou začne argumentovat na úrovni čtvrté cenové skupiny a nejde mu to, takže je komický,“ myslí si mediální odborník.

Telička podpásovým a nechutným způsobem urážel spolubesedníky

Lídr hnutí ANO pro volby do Evropského parlamentu Pavel Telička zase na sebe vyzradil, že nejenže mu je úplně jedno, co se bude dít s Českou republikou v rámci Evropské unie, ale podstatné je, co se bude dít s ním ve funkci v Evropské unii. „Když už mu nevyšel ten eurokomisař, tak je alespoň lídrem kandidátky hnutí ANO. Ale dobře, to jsou nějaké nezvladatelné ambice, které pan Telička jako zlatá mládež a synek z diplomatických kruhů projevuje už dlouhá léta a kdo ho pozoruje, tak to o něm ví,“ poznamenává Petr Žantovský.

Ing. Jan Zahradil

  • ODS
  • Řekněme NE evropské federaci!
  • europoslanec

Na Teličkovi mu ale vadilo ještě něco jiného. „Co je smutné a padá to na hlavu pana Moravce, jakým podpásovým a velice ubohým způsobem pan Telička urážel své spolubesedníky, jak pana Kellera, tak paní Samkovou. Skákal jim do řeči, velmi elitářsky zpochybňoval cokoli, co řekli, a jednal s nimi opravdu hodně nefér způsobem a pan Moravec se tomu zasmál. Neučinil jediný pokus o to, aby tyhle osobní výpady usměrnil, aby je nějakým způsobem vyvážil, přestože tato povinnost je zakotvena v kodexu České televize. Myslím si, že tu debatu vůbec nezvládl,“ míní mediální analytik.

Zkoušet hosty ze znalostí dokumentů je šílené

Jediný, kdo v diskuzi mluvil opravdu s rozumem, byl podle něj lídr ODS Jan Zahradil. „Pokud to někdo sledoval bez ideologických brýlí, tak má pan Zahradil v tuto chvíli hodně voličů na svém kontě, protože jeho vystoupení bylo svědectvím o sympatičnosti, kompetentnosti i informovanosti toho člověka. Bodejť také ne, když už tam sedí deset let, u ledasčeho už tam byl a umí to podat způsobem, který člověk bez těch informací dokáže přijmout. Paní Samková byla sympatická, přestože mluvila selsky, věcně a často trochu mimo mísu. Ale určitě působila stokrát sympatičtěji než celý pan Telička," říká Petr Žantovský na adresu právničky, kterou už ale Úsvit stáhl z kandidátky kvůli vzniklému podezření, že oklamala banku při oddlužení firmy.

Za naprosto šílené od Václava Moravce považuje to, že zkouší své hosty ze znalosti určitých dokumentů. Tento týden to bylo u Kláry Samkové, minule na účet Petra Hanniga. „Oba dva griloval ze znalosti Lisabonské smlouvy, z různých kompetenčních ujednání, pravomocí a nevím čeho ještě. Tak za prvé mu to nepřísluší a za druhé to dělal způsobem, který vyvolával velké pochybnosti o jeho nepodjatosti. Spíše to svědčilo o tom, že si z těch lidí chce dělat dobrý den, chce je ponížit, nějakým způsobem zesměšnit, a to mu jako moderátorovi této velmi vážné debaty vůbec nenáleží,“ upozorňuje mediální analytik.

Naprosto fatální Moravcovo selhání by mělo přimět ČT k zamyšlení

Z věcného hlediska to, že někdo zná doslova a do písmene Lisabonskou smlouvu, ještě neznamená, že bude dobrým evropským poslancem, bude dobře hájit české zájmy v Evropském parlamentu. „Toto všechno by měl ovšem Moravec říkat, měl by to vědět, měl by to prosazovat, a ne se vozit po lidech, kteří neznají do detailu znění Lisabonské smlouvy. To považuji za naprosto fatální selhání Václava Moravce. A myslím si, že by se Česká televize opravdu už konečně měla zamyslet na tím, jestli má v těchto pořadech pokračovat a jestli s nimi má pokračovat spolu s panem Moravcem,“ konstatuje Petr Žantovský.

Posledním tématem z mediálního světa se odkloní od politiky. „Nemůžu se nezmínit o chudince Ivetě Bartošové. Nechci o ní mluvit jako o zpěvačce, chci se zastavit nad tím, co se dalo čekat. Tedy nad tou obrovskou mediální smrští. Všichni se začali zajímat o Bartošovou, která předtím zajímala jen bulvár. Když někde něco provedla, tak zatelefonovala ona nebo někdo z jejího okolí do Blesku nebo do jiného bulvárního média. Odtud poslali někoho, kdo to nafotil, a měli to na titulních stránkách, čímž Bartošová upozorňovala na to, že stále ještě existuje. Je to strašně smutný osud hlavně tím, jak skončil a jak se celá poslední léta vyvíjel,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Nova nasadila všemu korunu výzvou k hlasování o viníkovi smrti Bartošové

Myslí si, že by měla existovat alespoň elementární pietnost a pocit nějaké lidské solidarity, a proto by se média neměla zabývat až takovými detaily, jak to dělá. „Naprostou korunu tomu všemu nasadila televize Nova. To se od ní celkem dalo čekat, ale tohle je i na její poměry docela hodně. Den po zpěvaččině úmrtí zaznělo v jejím vysílání zhruba toto: ,Kdo zavinil smrt Ivety Bartošové? Vážení diváci, hlasujte na tn.cz. Hlasujte o tom, kdo zavinil smrt Ivety Bartošové.´ Když si tohle přeložíte do normálního jazyka, tak vám hrůzou vstanou vlasy na hlavě, jak je vůbec možné vypustit z pusy něco takového,“ poukazuje mediální odborník.

Tou větou „Hlasujte o tom, kdo zavinil smrt Ivety Bartošové“ je fascinován, protože je naprosto neuvěřitelná. „Trošku to samozřejmě navozuje, že tu byl téměř roční seriál s Petrem Kramným a teď bude na tn.cz seriál s Ivetou Bartošovou. Tomu se asi nedá vyhnout. A jediné, co se dá dělat, je nedívat se na to, vypnout to nebo to ani nezapínat. Ale myslím si, ačkoli Pavel Novotný z bulvárního serveru nedávno v Hyde parku tvrdil, že bulvární média nepotřebují žádnou etiku, tak já tvrdím, že by i bulvár svou etiku měl mít. A do ní by například spadalo i to, že nelze použít výzvu divákům či čtenářům ,Hlasujte o tom, kdo zavinil smrt Ivety Bartošové´,“ uzavírá Petr Žantovský.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Už neočkujte.“ Zoufalství a mlčení po propadu porodnosti. Už nelze přehlížet

19:36 „Už neočkujte.“ Zoufalství a mlčení po propadu porodnosti. Už nelze přehlížet

Dva roky po sobě poklesl v Česku počet narozených dětí přibližně o deset tisíc, což činí úbytek zhru…