Hitchens připomíná, že Západ udělal na mezinárodní úrovni chyby, o čemž svědčí např. válka a kouřící trosky v Sýrii. Naproti tomu mezi Ukrajinou a Ruskem žádná válka oficiálně neprobíhá. Rusko na jedné straně lže, že se v dění na Ukrajině vojensky neangažuje a podle autora na to média správně poukazují, ale na straně druhé jen nekriticky přijímají ostrá slova ukrajinských politiků pronášená na adresu Ruska. Mezi oběma zeměmi se i nadále odehrávají diplomatické kontakty.
„Zcela právem západní média přijímají tato tvrzení Ruska skepticky a ironizují je. Neptají se ale, jak je možné, že ubohá ukrajinská armáda náhle, před dvěma měsíci, začala bojovat efektivně. Že by také začala dostávat odněkud pomoc? Kdokoliv, kdo by se zajímal o seriózní pravdu, by tohle zkoumal. Nikdo to nedělá,“ podivuje se Hitchens.
Nejhorší ale je, že kyjevská vláda zabíjela vlastní občany během nezacíleného bombardování, což by mělo práva vládnout zbavit prakticky každou vládu. Ukrajinská armáda to snad nedělá záměrně, ale musí vědět, že její dělostřelecké ostřelování částí města povede k civilním obětem.
Německá versus ruská zahraniční politika
Komentátor ale poukazuje ještě na další okolnost, kterou často média přehlížejí. Ben Judah tvrdí, že Západ už nemá dobrou alternativu v řešení této krize, ale je to skutečně tak? Proč si Západ myslí, že je nezbytné dostat Ukrajinu pod vliv EU a tedy vlastně Německa, které po ovládnutí tohoto prostoru touží už dávno. Svůj vliv zde uplatňuje i Rusko a Hitchens si klade otázku, proč by také ne. Po roce 1991 přišla Moskva o vliv nad tímto územím jen proto, že Rusko procházelo hlubokou krizí.
„Jen si představte, kdyby Spojené státy prošly tak hlubokou změnu ve své hospodářské a politické situaci, že by byly donuceny přijmout ideologii, kterou považují za cizí, a vyhnány za hranice roku 1848. Možná by to Spojené státy přežily, ale nikoliv, myslím, kdyby v Mexico City vznikla proruská vláda a ruské lodě byly zakotveny v San Diegu,“ píše komentátor.
Putin ostatně dává důrazně najevo už řadu let, že rozšiřování vlivu Západu těžce snáší, ale nikdo ho neposlouchá. Tak mu došla trpělivost a zakročil. A pokud Západ bude tlačit dál, může to dopadnout podobně jako po první světové válce, kdy bylo Německo sraženo na kolena, ale dlouhodobý mír to rozhodně nezajistilo. Není pro to podle něj důvod k tomu, aby si Rusko jako mocnost uchovalo určitý vliv na Ukrajině. Jak by tento vliv mohl podle komentátora vypadat? „Bylo by docela racionální usilovat o dohodu s ním, která mu ponechá Krym a dovolí, aby Rusko mělo trvalé veto nad členstvím Ukrajiny v EU a v NATO,“ nabízí řešení komentátor.
Současnou ukrajinskou vládu prý stejně k moci dosadila „pouliční chátra“ a Ukrajina je zkorumpovaná a zbankrotovaná země. V bojích se navíc výrazněji daří radikálům. Pro umírněné ukrajinské politiky by proto bylo nejlepší, kdyby co nejrychleji dosáhli klidu a sami začali dávat svou zemi do pořádku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
