Oskar Krejčí o poklonkování velmocem, propagandě a finančně-mediálním zákulisí. Tak jako nyní prý lidé nebyli zblblí ještě nikdy

01.11.2015 9:19

Politické strany jsou elitářskými kluby s malým počtem členů, které přes tzv. svobodná, rozuměj různými hráči placená, média dokážou ovlivňovat voliče. Takto pochmurně vnímá dnešní českou politiku Oskar Krejčí. Hrozivé je, že poklonkování mocnostem dnes znamená více než mravnost. Může se to prý ještě změnit, ale donutí nás k tomu prý nejspíš hlad a krev, takže si Krejčí není jist, jestli to chce prožít.

Oskar Krejčí o poklonkování velmocem, propagandě a finančně-mediálním zákulisí. Tak jako nyní prý lidé nebyli zblblí ještě nikdy
Foto: Daniela Černá
Popisek: Oskar Krejčí

„Dnes sice pořád máme všeobecné volební právo, ale k politickému úspěchu opět stačí malá skupina lidí. Ta díky propagandě šířené moderními sdělovacími prostředky dosáhne do každé domácnosti. Povětšině se obrací k veřejnosti nikoliv prostřednictvím vlastního tisku, ale přes takzvaně svobodné sdělovací prostředky, které poslouchají jen své majitele či veřejnoprávní správce. Trefné vyjádření politického baviče dokáže nahradit pečlivě utříděný program. Stranám nejde o změnu společnosti, ale o úspěch ve volbách. Značná část voličů je sociálně vykořeněna v tom smyslu, že postrádá jasné vědomí svých vlastních zájmů. To je dáno rozpadem výuky společenských věd ve školách, otupující mediální propagandou především díky televizi a v neposlední řadě poměrně dobrou sociální situací středních vrstev, která nevyžaduje od většiny voličů uvažovat o svých zájmech v širších měřítcích,“ míní politolog Krejčí. Rozhovor s ním přinesl server První zprávy.

Zatímco za první republiky měli agrárníci 130 tisíc členů, dnes nejpočetnější komunisté mají asi padesát tisíc straníků. Parlamentní Úsvit přímé demokracie měl jen devět členů, a jak vidno, k politickému úspěchu to stejně stačilo. Stačí mít pozornost médií a peníze. Pokud se vám nedostává prvního, můžete si nějaké médium koupit, nějakou televizi či např. MF Dnes, podotýká Krejčí. Připomeňme, že jak MF Dnes, tak Lidové noviny nebo třeba Rádio Impuls vlastní ministr financí, předseda hnutí ANO a majitel Agrofertu miliardář Andrej Babiš.

Uvedený mediálně-finanční koktejl následně vede k tomu, že se v politice prosazují lidé, kteří tomuto poměrně obtížnému řemeslu příliš nerozumějí, musejí si najímat odborníky a fakticky se stávají jejich zajatci. Stačí si vzpomenout např. na ministryni obrany Vlastu Parkanovou, někdejší lidoveckou poslankyni, která přešla do TOP 09.  

To však není jediný problém dnešní politiky. „Když Polsko uteklo v rozporu s původními sliby od společného hlasování Visegrádské čtyřky proti migračním kvótám, jistě to stálo vládní Občanskou platformu velmi mnoho hlasů v následujících volbách. Jenže výzkumy ji odsoudily k porážce už řadu týdnů před volbami. Zlí jazykové tvrdí, že podrazem při hlasování na radě ministrů si někteří lidé z Varšavy zajistili teplá místa v Bruselu. V politice je loajalita vůči Velkému bratrovi ceněná více než rozum a mravnost,“ soudí Krejčí.

Že se o nás rozhoduje v Bruselu či Washingtonu, což považuje odpovídající za hotovou věc, je dobře patrné i na tom, o jakých bezvýznamnostech rozhoduje náš Parlament. Boj o elektronickou evidenci tržeb prý jednoho dne rozhodně nevstoupí do dějin. Může se to však ještě změnit, jen si Krejčí není jist, zda by to chtěl zažít.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

11:22 „Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

Jednotná v rozmanitosti. Motto, které EU používá už od roku 2000. Je ale i po 24 letech jednota skál…