„Už během své návštěvy v Moskvě prohlásil ministr zahraničí USA Rex Tillerson, že se jedná o rutinní akci americké armády. Kus pravdy na tom bezesporu je, američtí vojáci s oblibou cvičí u severokorejského pobřeží. Nabízí se ovšem otázka, zda Tillerson ví vše a zda se podílí na rozhodování,“ uvedl Krejčí.
Ten přiznal, že útok USA na KLDR je samozřejmě možný, ale je méně pravděpodobný než to, že se jedná především o vydírání Pekingu a Moskvy.
- Celý text je ZDE
Řešení celé situace je podle Krejčího velmi snadné, je jím návrat Washingtonu k politice z 90. let. „Tehdy USA a KLDR vedly přímá jednání, dohodly se na likvidaci vojenské části severokorejského jaderného programu. Náhradou za těžkovodní reaktory v KLDR, které jsou schopné produkovat plutonium, se měly stát lehkovodní reaktory postavené konsorciem firem z USA, Japonska a Jižní Koreje. V roce 2000 tehdejší ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová jednala přímo v Pchjongjangu s Kim Čong-ilem. Tam se v rámci Sluneční politiky vydal i jihokorejský prezident Kim Te-džung. Setkávali se členové rodin rozdělených válkou v 50. letech, obnovil se provoz na železnici spojující jih a sever Korejského poloostrova. Jenže pak přišel do Bílého domu George Bush ml., odmítl dát na zmíněné projekty v KLDR, které měly stát 4,5 miliardy, byť jen jeden dolar a v roce 2002 umístil Severní Koreu na „osu zla“. KLDR v následujícím roce odstoupila od „Smlouvy o nešíření jaderných zbraní“ a v roce 2006 provedla první úspěšný test jaderné nálože. A dnes s údivem hledíme na svět, který se propadá do stále většího chaosu,“ vysvětlil Krejčí.
autor: vam