Organizace Pomáháme lidem na útěku spolupracuje s uprchlickými tábory a poskytuje tam bezplatnou právnickou a materiální pomoc uprchlíkům. Podle Evy Kaličinské z této organizace byla v České republice na počátku obrovská vlna xenofobie, rasismu a agresivity, ale na druhé straně právě to spustilo vlnu solidarity. „Díky tomu jsme mohli rychle zorganizovat rychlou pomoc a lidé se na nás obraceli s dary a finanční pomocí, takže jsme zařídili pomoc v detenčních centrech,“ uvedla jako příklad zdařilé pomoci Eva Kaličinská.
Zuzana Lenhartová z organizace Pomáháme lidem na útěku popsala, jak dobrovolníci kromě standardní pomoci na srbsko-chorvatské hranici pomáhali bránit vytváření davu, v němž by hrozilo, že někdo z uprchlíků bude ušlapán, a tím zachránili řadu lidských životů. Zmínila ale také dopad dobrovolné pomoci na situaci v Česku: „Dalším pozitivním dopadem byla aktivizace dobrovolníků v Česku a důležité bylo, že lidé viděli, že jejich práce má smysl. Zvedli se a třeba jen na víkend jeli pomáhat stovkám lidí. Důležitá byla i materiální pomoc, jen z brněnské sbírky jsme poslali asi čtyřicet tun materiálu a zapojilo se asi deset tisíc lidí. Aktivita vznikala odspodu, byli to obyčejní lidé napříč společností. To může mít do budoucna obecně význam pro celou českou společnost, protože se tvoří velké množství lidí, kteří vidí, že pokud se jim něco nebude líbit, mohou se ozvat,“ řekla Zuzana Lenhartová.
Vlna uprchlíků neskončí
Petra Nedbálková z Diakonie Českobratrské církve evangelické řekla, že díky zkušenostem s uprchlíky se daří bořit předsudky a vyvracet zprávy z médií. Diakonie Českobratrské církve evangelické pomáhá od roku 2012 v Jordánsku v uprchlickém táboře v Zátarí a Petra Nedbálková uvedla, že se za tu dobu povedlo zajistit obytné karavany, základní životní potřeby a letos přibyly tzv. ateliéry, kde se uprchlíci učí nová řemesla, aby byli připraveni samostatně se živit po návratu domů.
Martin Balcar z Amnesty International v České republice považuje z celoevropské perspektivy za úspěch, že se aktuálně Evropská unie rozhodla trestat Maďarsko za protiuprchlické zákony. „Nejde o nějakou pomstu, ale je dobře, že se v Evropě podařilo zastavit vlnu, která směřovala ke změně základních evropských parametrů. To, že Evropa v těchto politikách neztratila lidskost, je velký úspěch, a je dobře, že hlavní státy necouvly,“ uvedl Martin Balcar. Důležitá je podle něj i informace z pařížského summitu o klimatu, podle níž se kvůli globálnímu oteplování v budoucnosti dá na cestu kolem sto dvaceti milionů lidí a není vyhlídka na to, že by uprchlická vlna skončila.
Uprchlíci z táborů nechějí do Evropy, ale domů
Účastníci debaty mluvili i o aktuálních vyhlídkách na řešení uprchlické krize. Martin Balcar ocenil postup české vlády, pokud jde o lékařskou pomoc přímo v uprchlickém táboře v Jordánsku. K situaci uprchlíků v táboře v Zátarí, Martin Balcar uvedl, že devadesát procent z nich se chce okamžitě vrátit domů, jakmile se zlepší v Sýrii podmínky. „Ti lidé dokonce vyčítají těm, kteří směřují do Turecka, že jsou renegáti. Slyšíte od nich, že den po tom, co jim někdo oznámí, že se mohou vrátit, hned odejdou. Jen je pro ně zoufalé, že to rozhodnutí nemají ve svých rukou. Už čtyři roky bydlí v kontejnerech, a přitom to jsou lidé ze země, kde byla podobná životní úroveň jako u nás,“ řekl Martin Balcar.
Petra Nedbálková přidala zkušenost z tábora v Jordánsku, kde jako pracovníci diakonie mapovali příběhy rodin a uprchlíků se ptali, co by vzkázali Evropě a jaký sen mají. „Skoro všichni uvedli jako svůj sen okamžitý návrat domů a Evropě vzkazují, aby se zasadila o intervenci, jež by vyřešila konflikt. Oni nechtějí k nám, ale zpět domů, kdyby chtěli do Evropy, už by tam dávno byli a nežili v karavanu v táboře, kde trpí jejich osobní důstojnost, když musejí jen pasivně přijímat pomoc,“ řekla Petra Nedbálková.
Uprchlíky žádný drát nezastaví
K situaci na hranicích EU se vyjádřila Zuzana Lenhartová, podle níž představa, že uprchlíky zastaví ostnatý drát, je úplně lichá. „Ve špičce chodilo k hranici deset tisíc lidí denně, to je tři sta tisíc za měsíc. Takovou vlnu plot nezastaví, musíme se bavit o tom, jak zastavit válku tam, a řešit příčiny. A v Evropě přecházet od represe, která je tady vůči uprchlíkům teď, k jejich aktivnímu integrování. Oni tady budou a energii bychom měli investovat do promýšlení toho, jak je integrovat, aby přijali naši kulturu a dalo se s nimi dobře vycházet,“ popsala Lenhartová. Snahou její organizace při tom bude pomáhat právě při integraci. „Jako dobrovolníci se přesuneme k práci s lidmi tady. Dobrovolníci v rámci Česka budou například působit jako patroni pomáhající uprchlíkům s orientací v běžných životních problémech a situacích,“ uvedla Lenhartová.
V diskusi padl z publika i dotaz, zda by EU v současné situaci a při počtu uprchlíků neměla úplně otevřít hranice. Podle Zuzany Lenhartové to nepadá v úvahu a kontrola na hranicích by určitě měla zůstat. „Ono to někdy vyznívá, že jsme sluníčkáři, kteří si představují něco jako ,hurá, všichni uprchlíci sem‘. To ale není pravda, mezi dobrovolníky převažuje realismus, jen máme pocit, že když se budeme chovat slušně k uprchlíkům, kteří už jsou tady, budou se zde chtít spíš začlenit a normálně fungovat. Nepřátelství nevede k ničemu dobrému,“ řekla Lenhartová a jako negativní příklad uvedla situaci ve Francii, kde integrace selhala. Také podle Martina Balcara není plné otevření Evropy možné, ale je nutné řešit světovou chudobu, která je příčinou odchodu mnohých lidí z domova.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
