Ovčáček hanobí státní symbol, křičeli odpůrci prezidenta na síti. Advokát Hrádela uvádí jejich právnickou konstrukci na pravou míru

30.04.2016 20:42

I když se v poslední době tvrdí, že dochází ke znevažování státní hymny, není to tak docela pravda. V obsáhlém textu advokát Karol Hrádela ukazuje, že většina obyvatel se v nyní platném znění státní hymnu nikdy neučila a ani učit nemohla.

Ovčáček hanobí státní symbol, křičeli odpůrci prezidenta na síti. Advokát Hrádela uvádí jejich právnickou konstrukci na pravou míru
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Upozorňuje, že ve Sbírce zákonů a nařízení Republiky československé státní hymna nebyla nikdy uvedena. Stalo se pouze to, že ministerstvo obrany vydalo dne 13. 12. 1918 výnos o tom, že píseň „Kde domov můj“, její první sloka, se má hrát při slavnostních příležitostech. V roce 1919 nařídilo ministerstvo vnitra, že při hymně se musí stát. Z těchto tvrzení však nelze dovodit, že by Česká republika měla státní hymnu, naopak. V praxi šlo pouze o slova písně, která byla neoficiálně považována za národní, a ne za státní hymnu.

Celý text je ZDE.

V našem právním řádu se objevil výraz „hymna“ až po doplnění zákona na ochranu republiky vládním nařízením č. 20/1939 Sbírky zákonů a nařízení republiky Česko-slovenské. Jím vláda Republiky Česko-slovenské měnila a doplňovala zákon na ochranu republiky. Tehdy vláda podle článku II. ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. 12. 1938, číslo 330/1938 Sb. z. a n., rozhodla, že se zákon doplňuje o § 14b, kde bylo mimo jiné řečeno, že kdo potupí jméno nebo symbol republiky nebo některé její země, zejména její znak, vlajku, barvy nebo hymnu ... bude potrestán pro přečin vězením od osmi dnů do šesti měsíců. V té době však státní hymna neexistovala a toto ustanovení lze chápat v souvislosti s hymnou pouze jako ustanovení související s hymnou zemí, případně ho lze chápat jako ustanovení vztahující se do budoucnosti.

Státní hymna až od roku 1990

Poprvé se v právně závazném znění státní hymna s uvedením jejího znění objevila až při realizaci ústavního zákona č. 46/1990 Sb., schváleného dne 27. 2. 1990. V něm Federální shromáždění v článku 3 uložilo České národní radě upravit státní hymnu České socialistické republiky.

Dne 13. 3. 1990 Česká národní rada schválila ústavní zákon č. 67/1990 Sb., o státních symbolech České republiky. Podle článku 4 státní hymnu České republiky tvoří první sloka písně Františka Škroupa na slova Josefa Kajetána Tyla „Kde domov můj“. Přesné znění první sloky písně zákon neuváděl, a musí se tak vycházet z teze, že znění naší státní hymny odpovídalo znění první části národní hymny, která byla zpívána za první republiky. Tehdejší znění národní hymny odpovídalo této první sloce, ale lišilo se od později platné státní hymny.

Podle článku 6 ústavního zákona č. 102/1990 Sb., o státních symbolech České a Slovenské federativní republiky, státní hymnu ČSFR tvořily hymna České republiky a první sloka hymny Slovenské republiky. Na rozdíl od státní hymny ČR měla státní hymna SR dvě sloky, proto bylo nutné pro zachování rovnosti prohlásit za součást státní hymny ČSFR pouze první sloku slovenské hymny.

Podle článku 14 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., jsou státními symboly České republiky státní znaky atd., ale i státní hymna. Státní symboly a jejich používání měl upravit zákon. To se stalo zákonem č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky.

Podle textu původního zákona č. 3/1993 Sb. odpovídala státní hymna první sloce písně Františka Škroupy na slova Josefa Kajetána Tyla „Kde domov můj“, jejíž text a notový záznam byl podle § 7 přílohou 6 tohoto zákona. V této příloze, která byla kopírováním staršího textu, však byly uvedeny dvě sloky, z nichž pouze jedna odpovídala oficiálnímu znění státní hymny. Tato nepřesnost byla upravena zákonem č. 154/1998 Sb., kdy došlo k nahrazení přílohy č. 6 zněním české hymny tak, jak byla používána za první republiky jako národní hymna. Toto znění je nyní platným zněním naší státní hymny.

Je nekorektní napadat kohokoliv, že nezná státní hymnu

Většina obyvatel České republiky se tak narodila v době, kdy buď vůbec neexistoval oficiální text státní hymny, nebo tento text státní hymny neodpovídal jejímu současnému znění.

„Tvrdit tak, že se občané učili nynější znění státní hymny ve škole, tak neodpovídá pravdě. Stejně tak je nekorektní napadat kohokoliv, a to včetně mluvčího prezidenta republiky, kterého můžeme hodnotit různě, že nezná státní hymnu,“ upozorňuje Hrádela.

Hrádela také poukázal na to, že Jiří Ovčáček text hymny při zpěvu nesledoval. Pohlédl do něj pouze při vstupní orientaci, co je na papíře.

„Při sledování naší milované ČT jsem se domníval, že tiskový mluvčí prezidenta nezná hymnu, a byl z toho šokován. Později jsem zjistil, že jsem ho podezíral neprávem. Do textu hleděl pouze několik sekund po obdržení údajného textu hymny při zahájení zpěvu po dobu přemýšlení o rozdílu v textech a dále při zpěvu druhé sloky písně, která však nikdy nebyla součástí hymny. Budu rád, když příště z veřejných zdrojů získám poctivé informace,“ dodal Hrádela.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…