Ožralové, bordel a hluk. Cizinci, kteří se do Prahy jedou „vylejt“. Už padají pokuty, a nejen to

21.09.2019 13:38

V pořadu K věci v Českém rozhlase rozebrala moderátorka Štěpánka Duchková další z aktuálních pražských témat. Tentokrát její pozvání přijal tzv. noční starosta Jan Štern, kterého se ptala například na to, zda situace v noční Praze se zlepšila a jaké další kroky hodlá udělat pro to, aby metropole přišla o nálepku „párty město“.

Ožralové, bordel a hluk. Cizinci, kteří se do Prahy jedou „vylejt“. Už padají pokuty, a nejen to
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Jan Štern, takzvaný noční starosta v Praze

Když na začátku roku přišel Jan Štern do funkce nočního starosty, vytyčil si, dostat noční život v metropoli pod kontrolu. Změnit image Prahy jako „párty města“ je podle Šterna však nelehký úkol. „Změnit image, která se tu dlouho budovala desítky let, je těžké,“ říká noční starosta.

Anketa

Souhlasili byste, kdyby prezident Zeman zastavil stíhání premiéra Babiše?

86%
14%
hlasovalo: 19739 lidí

Přesto ale k nějakým změnám dochází. Štern zmiňuje například statistiku od městské policie ohledně pokut za rušení nočního klidu. „Oproti minulému roku došlo k několikanásobnému nárůstu těchto pokut, snad čtyř až pětinásobnému v průměru na měsíce,“ upřesňuje noční starosta s tím, že policie v této věci velmi dobře spolupracuje.

Noční starosta věří, že ty pokuty budou brzy fungovat jako určitý signál směrem do zahraničí. „Lidí si to v zahraničí řeknou, bude to nabourávat pověst Prahy jako města, kde si můžou dovolit víc, než u sebe doma. Budou vědět, že když budou dělat bordel, dostanu pokutu,“ podotýká. Nedá se však zatím říct, že by se skupiny neurvalých anglických turistů či turistů ze severu umravnily. „Věřím ale, že sankce pro ně budou regulativ, který je přiměje se chovat slušněji,“ myslí si Štern.

Přes léto se realizovaly také zajímavé projekty, které stále běží. První byla informační kampaň zaměřená na návštěvníky ze zahraničí přijíždějící za nočním životem. Kampaň informuje o pravidlech, která v Praze během nočního života platí, kdy začíná noční klid a kde se nesmí pít alkohol.

„V průběhu léta jsme dělali sběr dat mezi návštěvníky noční Prahy. Šlo nám především o to, abychom získali co nejvíce informaci o lidech – odkud přijeli, jakým způsobem jsou ubytováni, jakým způsobem si zařizovali výlet, jestli přijeli či přiletěli,“ říká Štern s tím, že do budoucna by udělali informační kampaň kompletnější.

„Chtěli bychom se zaměřit především na online prostor, vytvořit různé komunikační kanály, kterými bychom se dostali k lidem, kteří mají v plánu do Prahy jet. Informovat i je, co se může a nemůže ve městě dělat,“ uvádí.

S turisty by Štern také rád komunikoval i prostřednictvím sociálních sítí. „Jde nám třeba o to, abychom na serverech, kde se píšou recenze o městech a službách, do nich aktivně vstupovali jako město. Abychom vyvraceli určité mýty, uváděli věci na pravou míru a lidi předem varovali, že jim hrozí určitý postih,“ popisuje Štern své záměry.

Kvůli snížení nočního ruchu bary v centru města například zavedly vstupné v nejvytíženější večery, tedy v pátek a v sobotu. V ulicích to tak snížilo počet lidí, kteří pendlují z jednoho podniku do druhého. Posíleny jsou taky ochranky a hlídky. „Bary také přestaly spolupracovat s takzvanými pub crawly, což jsou organizované skupiny s průvodcem, který je vodí po podnicích,“ poukazuje Štern na odstranění jednoho z nejvýraznějších problémů, kdy se turisté zdržovali na ulicích více, než bylo třeba.

A jak to vypadá s vyhláškou, která by radnicím umožnila pevně stanovit zavírací hodiny pražských klubů? „Tato vyhláška je ve schvalovacím procesu. Ve chvíli, kdy vznikne nějaký návrh, jak by mohla znít, povede se o ní diskuse. V tuto chvíli se dá ale těžko předjímat, jak to dopadne,“ říká Štern.

Uvažovalo se však i o tom, že by se obchodníkům zakázal prodej alkoholu v nočních hodinách, což by postihlo nejvíce večerky. Jde však o věc, kterou město nemůže upravit vyhláškou. „Je to záležitost daná zákonem. V tuto chvíli se na magistrátu zvažuje, že by Praha mohla iniciovat tuto změnu zákona,“ uzavírá Štern.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…