V úvodu řešili tlak na růst mezd. Podle Mládka by měly platy vzrůst asi tak o 3 až 4 procenta. Pokud se to stane, zvýší se tím i odvody na sociální pojištění a porostou pak třeba i důchody. Březina ihned přešel do protiútoku. „Vláda není ta, kdo může rozhodovat o navýšení mezd, ona jen může vytvořit odpovídající legislativní prostředí a tiše doufat, že podnikatelé budou mít na navýšení mezd,“ udeřil Březina, který měl ve volbách 2013 původně kandidovat za hnutí ANO. „Stavební segment je na tom v tuto chvíli zdaleka nejhůř, je doslova na dně,“ dodal. Ministr se okamžitě bránil, že hovořil pouze o státních zaměstnancích, kde to ovlivnit může.
Rusnok doplnil, že podle ČNB je doba vhodná na to, aby byl růst mezd poněkud rychlejší. Tento rok někde mezi dvěma až třemi procenty a pro příští rok by to mohlo být i přes čtyři procenta. V tu chvíli se znovu ozval Březina. „Napřed musíte mít kvalitní produkt, musíte mít trhy, musíte mít odbyt, je to prostě spousta věcí, které jsou trochu obtížnější než tvoření analýz od stolu,“ poznamenal Březina směrem k Rusnokovi. Dodal, že kritizuje např. intervenci ČNB, která vedla k oslabení koruny.
Ing. Jan Mládek, CSc.
Ministr Mládek se pravděpodobného příštího guvernéra ČNB zastal s poukazem na tom, že nelze přehlížet celý rámec, jenž představuje ekonomiku v celku. Podívejte, i v Řecku existují pracovití lidé, ale země na tom není dobře právě proto, že nikdo nedbal na celkový rámec,“ poznamenal na obranu ČNB Rusnok.
Dva hříchy Nečasovy vlády a minimální mzda
Na druhé straně pochválil současnou vládu za to, že lidem vlila do žil trochu optimismu. Za největší hřích někdejší Nečasovy vlády totiž považuje strašení Řeckem. „A druhý hřích, který zavedla Nečasova vláda a pan Babiš ho dovedl k dokonalosti, je myšlenka, že hlavní je pro tuto zemi boj s korupcí. Potřeme korupci a nastane ráj na zemi,“ prohlásil ironicky Březina.
Následně přišla řeč na minimální mzdu. Podle Mládka prý čísla ukazují, že minimální mzda by se mohla pohybovat na úrovni čtyřiceti procent průměrné mzdy, kam se prý zatím rozhodně neblížíme. Proto i pro letošní rok bude ČSSD chtít navýšit minimální mzdu o pět set korun. Na to konto se znovu ozval Březina, podle něhož je minimální mzda problémem jen pro politické strany, které na to lákají voliče. Podnikatelé se musejí starat o zisk, a teprve podle toho, jak se firmě daří, navyšovat mzdy.
Řecko mělo odejít z eurozóny už dávno. Tedy ne podle Mládka
Hosté se věnovali také celkové ekonomické situaci ve světě. Ačkoli čínská ekonomika i ekonomika Spojených států zpomalují, měli bychom si podle Rusnoka teď všímat spíše celkové situace v EU, která není tak špatná. Tvrdí to prý i svědomím, že by mohlo teoreticky dojít ke kolapsu Řecka. EU je na tento scénář připravena lépe než v minulosti. „Ale podle mého osobního názoru by to eurozóně prospělo, protože by to bylo takové varování pro příště, že už to nikdo nemá tahat až na hranu,“ konstatoval Rusnok. Diváky také uklidňoval, že české finanční instituce nedrží prakticky žádné cenné papíry, takže by nás případný pád Řecka neomezil.
Ministr Mládek připomněl, že většinu řeckého dluhu dnes už nedrží soukromé subjekty, ale mezinárodní instituce, takže by bylo asi možné část dluhů odpustit. Navíc už podle něj nehrozí domino efekt, kdyby Řecko vypadlo z eurozóny, nepovažuje za příliš pravděpodobné, že by odešli i její další členové. Nakonec ovšem připomněl, že by nebylo lehké Řecko vyhodit, protože je v zásadě kolébkou evropské civilizace. Právě odtud vzešel ideál demokracie, jenž uznáváme i my.
Březina vytrvale zůstával u výkonu. Ekonomika musí šlapat, ale zjišťuje se, že Řecko nemá ten výkon, že není co exportovat, teď se přešlapuje a čeká se, co dál,“ poznamenal Březina. Řecko podle něj mělo z eurozóny odejít už dávno.
Máte krásné kolegyně, pochválil Březina Moravce, ale národ je prý nevzdělaný
Ve druhé polovině diskuse se pánové vrátili k české ekonomice. Podle Březiny bychom měli zapomenout na vychvalování růstu hrubého domácího produktu. „Až zase vaše krásné kolegyně budou v televizi jásat, že roste HDP a nastane ráj na zemi, tak to nebude pravda. HDP není tak významné,“ upozorňoval Březina. Moravec kontroval, že takhle jeho kolegyně nevystupují. „Ale krásné jsou,“ trval na svém Březina. Následně prohlásil, že drtivá většina českého národa je ekonomicky nevzdělaná, což je hrozné.
Jak Mládek, tak Rusnok tvrdili, že sledovat HDP má smysl i přes jeho slabiny. Příští možný guvernér ČNB viděl dva zásadní problémy jinde. Zaprvé se prakticky zastavila výstavba infrastruktury a zadruhé klesá kvalita českého vzdělání. Přitom právě to vychovává generace, které posunou naši zemi v budoucnosti kupředu.
Hosté se shodli na tom, že je třeba zefektivnit státní správu. Přeli se ale o cestu, jak toho dosáhnout. Březina jen nevěřícně kroutil hlavou nad požadavkem úředníků ke zvýšení jejich platů. Rusnok pro tento požadavek vyjádřil určité pochopení. Kvalitní lidi musí stát kvalitně zaplatit. Proti tomu by prý Březina nic neměl, jen kdyby jich bylo mnohonásobně méně a byli by schopni vydat kupříkladu stavební povolení za pár týdnů. Musíme se prý podívat, kolik úředníků mají třeba ve Švýcarsku či Velké Británii, a přizpůsobit se tomu vzhledem k velikosti naší země.
Co je víc, sto čtyřicet domů, nebo energetická bezpečnost Česka?
Po hodinové diskusi se hosté dostali i k debatě o šancích českých podnikatelů v Číně. Až do loňského roku podle Mládka mělo Česko s Čínou minimální vztahy na nejvyšší úrovni, což byl problém, ale daří se to měnit. České firmy se zajímají o čínský trh, ale platí to i naopak. Čína prý zvažuje stavbu evropské centrály obchodního portálu Alibaba, a to právě v Česku. „My bychom o to velmi stáli, protože takováto centrála spotřebuje hodně elektřiny, kterou bychom nemuseli exportovat, ale spotřebovali bychom ji u nás,“ konstatoval Mládek.
V návaznosti na to došlo i na debatu o české energetice jako celku. Mládek prosazuje další orientaci Česka na jádro. Březina by proti tomu nic neměl, pokud by viděl náklady a výnosy. Zmínil i prolomení těžebních limitů. Jestliže by nám prolomení těžebních limitů pojistilo energetickou bezpečnost Česka, pak bychom prý klidně měli zbořit jednu vesnici, protože bezpečnost deseti a půl milionu obyvatel Česka je důležitější.
Mládek ve studiu také prozradil, že letos v květnu nebo v červnu by měla být hotová koncepce rozvoje jaderné energetiky. Kdy ale bude hotová celá energetická koncepce, není úplně jasné, a to i kvůli otázce prolamování limitů, hnutí ANO se totiž staví důrazně proti.
Rusnok konstatoval, že úvaha nad výstavbu dalších bloků jaderných elektráren u nás předpokládá úvahy o tom, co bude elektřina stát za dvacet třicet let, což lze velmi těžko. Obecněji bychom si měli říci, jestli chceme mít jadernou energetiku jako pojistku pro dobu případné krize. Březina má za to, že politiky máme právě od toho, aby řešili tuto zásadní otázku směřování Česka. „Nejhorší je nedělat nic,“ prohlásil jasně.
Podle Mládka to ale není tak snadné. Vláda musí vážit zájmy těžařů a jejich zaměstnanců na jedné straně a zájmy životního prostředí obyvatel obcí na straně druhé.
Psali jsme:
autor: Miloš Polák
