Karol Wojtyla, první neitalský papež na svatém stolci po více než čtyřech staletích, vedl jako rodák z východoevropské země církev symbolicky v době, kdy se koncem 80. let hroutily totalitní režimy v Evropě. Během svého neobyčejně dlouhého pontifikátu, který trval 26 let a pět měsíců, získal díky své otevřenosti a srdečnosti obrovskou popularitu a o svatořečení se začalo hovořit hned po jeho smrti v roce 2005.
Velice složitým procesem svatořečení prošel Jan Pavel II. za rekordně krátkou dobu, za pouhých devět let. Za blahoslaveného byl přitom vyhlášen už v roce 2011.
Oproti Janu Pavlu II. je Jan XXIII., vlastním jménem Angelo Giuseppe Roncalli, u širší veřejnosti mnohem méně známý, pro novodobé dějiny katolické církve je však klíčovou postavou. Právě on totiž rozhodl o uspořádání druhého vatikánského koncilu, který církev modernizoval a vnesl do jejích struktur čerstvý vítr. Shromáždění, které trvalo tři roky a skončilo v roce 1965, rozhodlo například o tom, že v liturgii nahradí latinu národní jazyky, že se církev otevře nevěřícím a naváže dialog s jinými vyznáními.
O významu Jana XXIII., který zemřel ještě před skončením koncilu v roce 1963, vypovídá fakt, že se papež František rozhodl proces jeho svatořečení uspíšit. Příslušné kongregaci nařídil, že není třeba trvat na prokázání druhého zázraku, který je obvykle pro kanonizaci potřeba.
Jan Pavel II. a Jan XXIII. se tedy svatými stanou v jeden den, a to za přítomnosti dvou svých následovníků. Kromě úřadujícího pontifika Františka se totiž ceremonie s velkou pravděpodobností zúčastní i emeritní papež Benedikt, který se svého úřadu vzdal minulý rok.
Řím se na svatořečení připravuje už několik měsíců, protože tato událost přitáhne do Vatikánu statisíce poutníků. Odhady se různí, ale i ty nejstřízlivější hovoří o tom, že osobně se bude chtít kanonizace zúčastnit několik milionů věřících. Kromě toho do Itálie zamíří i řada politiků - účast potvrdily dvě desítky hlav států a další dvě desítky premiérů.
Vše se má odehrát ve skromnosti
Vedení katolické církve - a zejména František sám - přitom trvají na tom, aby se vše odehrálo co možná nejskromněji. Poučením bylo v tomto směru blahořečení Jana Pavla II. před třemi lety - organizace masové vigilie tehdy stála několik milionů eur a několikanásobně překročila předem stanovený rozpočet. Tentokrát se žádné masové akce neuskuteční, pro poutníky bude ale po celou noc před svatořečením otevřeno 11 římských kostelů. Šetřit se nicméně nebude na zajištění bezpečnosti, kterou bude mít na starost zejména italská metropole. Počítá se s nasazením několika tisíc policistů, pomáhat mají i příslušníci armády a civilní ochrany.
Vatikán také předem avizoval, že zážitek ze svatořečení chce zprostředkovat co největšímu počtu lidí. Ceremonii bude živě přenášet místní televize, všechny novinky budou okamžitě dostupné i na sociálních sítích jako jsou Facebook, Twitter či YouTube. Přímý přenos má na programu i kanál ČT2.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk
