Jedna z prvních otázek setkání, které bylo celé pojato bez proslovů jako diskuse, mířila na Kroměřížskou výzvu a hledání prezidentského kandidáta. Pavel Bělobrádek reagoval konstatováním, že lidovci určitě mají na to někoho postavit, ale problém je v tom, že to pravděpodobně nebude konečný vítěz. „Ve většinové volbě je ale jen jeden vítěz, druhý je jen prvním poraženým. Situace je jiná než v minulých prezidentských volbách, kdy jsme nasadili Zuzanu Roithovou, tehdy šlo o taktickou věc. Bylo jasné, že nevyhraje, nicméně nám pomohla zviditelnit značku KDU-ČSL a ukázat, že strana není jenom Kalousek, Čunek nebo Svoboda, ale i tandem Roithová – Bělobrádek. Dnes už Zuzana Roithová kandidovat nechce stejně jako Petr Pithart, který má svá léta, je mu přes sedmdesát a je soudnější, než byl Karel Schwarzenberg,“ řekl předseda KDU-ČSL.
Pokud strana neumí postavit někoho, kdo má šanci vyhrát, mohla by se podle Bělobrádka dostat do situace, kdy by pomohla Miloši Zemanovi na Hrad podruhé. „A to se nám ve vedení nechce. Podle průzkumu polovina našich voličů volila Zemana, ale myslím si, že mnoho z nich ho nevolilo kvůli jeho osobě, ale volili proti Kalouskovi, který ani nekandidoval, protože Karel Schwarzenberg byl předsedou TOP 09. Nyní je důležité, abychom se v situaci zorientovali a abychom – když nemáme šanci postavit vítěze – se podívali na věc racionálně,“ uvedl v debatě o příštím prezidentovi předseda lidovců, podle nějž by bylo nejhorší, pokud by do voleb šla skupina různých kandidátů, kteří by byli zhruba kontrapunktem Miloše Zemana a kteří by se „vystříleli“ navzájem. „Pět z nich pak dostane sedm procent, druhý bude někdo jako Okamura s osmi procenty a pak Zeman se třiceti. To známe i ze senátních voleb, proto příliš nepodporuji propagační kandidatury. Je třeba si uvědomit, že kdo chce vyhrát nad Milošem Zemanem, musí získat pět až šest procent těch, kdo ho volili, a to není úplně snadné,“ popsal situaci Pavel Bělobrádek.
Volič varoval strany před vzájemným „okopáváním“
V debatě v Brně musel lidovecký lídr reagovat i na výtku, že parlamentní strany nejsou schopny postavit vlastního prezidentského kandidáta a místo toho se navzájem „okopávají“. Pavel Bělobrádek na to reagoval tím, že přiznal, že jeho největší politická chyba byla, když apeloval na lidovecké senátory, aby souhlasili s přímou volbou prezidenta. „Tehdy Petr Pithart varoval, že je to dynamit do základů ústavy, a měl pravdu. Prezident, který bude zvolen proti Zemanovi, nemusí mít podporu politických stran. Ta může být naopak kontraproduktivní. Dovedu si představit kandidáta, na němž by se shodli lidovci, socialisté i TOP 09, ale vžijte se do voliče – budou vedle sebe sedět Bělobrádek, Kalousek a Sobotka, každý z nich odradí nejmíň patnáct procent potenciálních voličů. A tím bude padesát procent voličského potenciálu ztraceno,“ uvedl Bělobrádek s odkazem na to, že silný kandidát se může objevit i bez silné podpory parlamentních stran, jak tomu bylo třeba na Slovensku.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Šlachta to mentálně nezvládl
V další části večera přišla řeč i na policejní reformu. Jedna z účastnic debaty se na Pavla Bělobrádka obrátila s tím, že „všichni víme, že přínos pana Šlachty byl obrovský“, a ptala se na jeho pohled na situaci kolem zvláštních útvarů policie. „Polemizoval bych s tím, že to, jakým přínosem je pan Šlachta, všichni víme. To, proč k reorganizaci došlo tak prudce, má tři možná vysvětlení – buď sociální demokraté tušili, že na ně něco může vyplavat na povrch, druhá možnost je, že reformu úplně zpackali, protože takhle se profesionálně reorganizace nedělá, a třetí je kombinace obou předchozích možností. Tu považuji za nejpravděpodobnější,“ řekl na úvod Pavel Bělobrádek. Zdůraznil ale, že nejdůležitější pro postoj KDU-ČSL je, že i přes problematický postup nebyl porušen zákon.
Dál promluvil k osobě Roberta Šlachty, který je podle něj skutečně nezištný a je to policista, který se snaží hájit právo, problém je ale v tom, že média z celého dění kolem ÚOOZ udělala příběh boje dobrých se zlými. „To ale není vůbec tak jednoznačné, je to spíš válka policajtů. Na misku vah je také třeba položit to, že Andrej Babiš významně ovlivňoval politiku dlouho před tím, než do ní vstoupil, byl velmi blízko mnoha politikům. Například nepříliš dobře zavedenému ministru vnitra Ivanu Langerovi. A právě Ivan Langer instaloval do funkce šéfa ÚOOZ Roberta Šlachtu,“ řekl lidovecký předseda a dodal, že další věcí, která stojí za pozornost, je to, že po odchodu Šlachtova předchůdce Kubiceho odešlo z útvaru sto jedenáct policistů, po odchodu Šlachty jen čtyři. Z tohoto pohledu není podle Bělobrádka jednoduché se ve věci zorientovat a situace není vůbec jednoznačná.
Psali jsme:
Bělobrádek: Nejvíce panu Šlachtovi ublížil Andrej Babiš
„Šlachta vůbec nemusel odcházet a já jsem na něj naléhal, ať od policie neodchází a přihlásí se do výběrového řízení na šéfa nového útvaru. Po mediálním tlaku by měl velkou šanci uspět,“ uvedl Bělobrádek. Šlachta ale podle něj prokázal, že na to psychicky nebo mentálně nemá, protože odchodem pomohl tomu, před čím varoval. „Chci-li něčemu zabránit, nepomáhám tomu. Jsem rád, že nastoupil k celníkům, protože takoví lidé by neměli ze státní správy odcházet. Myslím ale, že nejvíce panu Šlachtovi ublížil Andrej Babiš. Kdyby z toho nezačal dělat naprosto politickou věc, šlo to vyřešit na koaliční radě nebo na předsednictvu vlády. Místo toho Babiš začal hystericky vyvádět a ministr vnitra byl zahnán do kouta. Buď mohl dát za pravdu Andreji Babišovi a udělat ze sebe nýmanda, nebo natvrdo reformu podepsat, aby mu neustoupil. Prostor pro vyjednávání byl zabit tím, že Babiš věc zpolitizoval,“ popsal svůj pohled na věc Pavel Bělobrádek.
Ani hrdinové, ani padouši
Problém je podle něj složitější i v medializaci práce policie. Zatímco Roberta Šlachtu lidé znali jako mediální hvězdu a „jediného spravedlivého šerifa“, čtyřicet dva tisíc policistů považovali za zkorumpované blbce. „To si já opravdu nemyslím. Ani šéfa druhého útvaru neznal nikdo, a přitom právě jeho útvar dělal základní kauzy, jako byl Rath apod. Situace je daleko složitější, než se mediálně může zdát, a odchod Roberta Šlachty navíc považuji za unáhlený a nedomyšlený. Reorganizace nebyla dobře provedena, ale jednoznačně říct, že na jedné straně jsou padouši a na druhé hrdinové, si netroufám. Musíme být hodně zdrženliví a jediné, co má smysl, je začít se bavit se soudci, jak náš soudní systém upravit a jak zefektivnit činnost orgánů v trestním řízení,“ řekl Pavel Bělobrádek a upozornil také na to, že ještě dříve, než si členové vyšetřovací komise, jež se kauzou reformy zabývá, přečtou materiály, s nimiž mají být seznámeni, otisknou je Babišovy Lidové noviny. To podle Bělobrádka není normální.
Na etické problémy s citem
Jiné téma otevřela tazatelka otázkou mířící k pro lidovce eticky citlivým tématům, které se nelíbilo, že jsou z veřejných peněz placeny umělé oplodnění a změna pohlaví. Pokud jde o hrazení ze zdravotního pojištění, zákroky reprodukční medicíny by měly být hrazeny jen v případech vážných zdravotních komplikací a nemělo by se jich využívat k řešení běžných problémů s otěhotněním. Pokud jde o změnu pohlaví, jsou ve společnosti podle Pavla Bělobrádka skutečně lidé, kteří jsou velmi nešťastní a kteří se narodí do těla, v němž se necítí, jak by měli. „Ti lidé za to nemohou, je to porucha, která má své příčiny částečně hormonální, a pokud jim takový zákrok pomůže, je správné, aby to z veřejného zdravotního pojištění hrazeno bylo, protože jde o zdravotnický úkon. Ti lidé si to nevymysleli a nedělají to z nějakého plezíru, jsou v situaci, kterou si jen velmi těžko dovedeme představit,“ uvedl lidovecký předseda Bělobrádek.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
