Česká televize by podle Reflexu měla být v situaci, kdy jsou privátní média skupována oligarchy kalibru Andreje Babiše nebo Zdeňka Bakaly, ostrovem nabízejícím objektivní žurnalistiku a široké spektrum názorů. Místo toho je prý místem, kde se obchoduje politický vliv a řádí politické ambice šéfů.
V poslední říjnový den redaktorka Daniela Drtinová zaslala Radě České televize obsáhlý seznam doložených manipulací, kterých se veřejnoprávní zpravodajství mělo dopustit. Dokument konspirativně zpracovávalo několik redaktorů, a Drtinová jako známá tvář navrhla, že je „přikryje“ svým jménem. Společně s Adamem Komersem, známou postavou „televizní krize“ před třinácti lety a dnes významnou postavou mocných televizních odborů.
Ještě téhož dne byl však v redakci sepsán dokument, vyjadřující proti těmto výtkám vedení redakce podporu. Narychlo sepsaný text plný překlepů a stylistických nesrovnalostí měl údajně vytvořit reportér Richard Samko a podepsalo se pod něj 61 redaktorů. Včetně zahraničních zpravodajů, kteří pochopitelně nemohli mít o konkrétních zásazích do jednotlivých reportáží ani tušení. Na petici je pozoruhodné i to, že do vytištěného textu kdosi za slova „vedení redakce“ rukou dopsal jméno ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala.
Tento detail význam podpůrné petice dost zásadně posouvá. Zpravodajství České televize je totiž řízeno po dvou liniích. Jednou je ředitel Šámal, zkušený redaktor, proti kterému nikdo nemá příliš námitek. Druhou pak Petr Mrzena, oficiálním zařazením šéfredaktor zpravodajství. Právě proti němu směřuje největší část výtek.
Po České televizi prý koluje vtip, že Petr Dvořák osobně do zpravodajství vůbec nezasahuje. Přičinlivý šéfredaktor Mrzena prý totiž velmi dobře ví, co pan ředitel potřebuje a ze své šéfredaktorské pozice tyto požadavky iniciativně realizuje sám. A právě tyto zásahy jsou předmětem stížnosti, adresované radě.
„Jednašedesát redaktorů vyjádřilo podporu Zdeňku Šámalovi, což není nic, co se nedá podepsat. Ani z našeho podnětu nevyplývá, že by se podílel na zásazích. Ty byly v režii šéfredaktora Petra Mrzeny,“ říká k tomu pro Reflex sama Drtinová.
Dvořákova privatizace
Týdeník k tomu dodává, že Petr Dvořák je evidentně dalším z generálních ředitelů ČT, který si televizní zpravodajství zprivatizoval pro své potřeby. „Jeho výlety za politiky, kdy se jich veřejně ptal, zda je podle nich ve zpravodajství vše v pořádku, to jen potvrzují,“ píše Reflex. Pojem „veřejnoprávní zpravodajství“ je podle nich v současnosti chápán jako důsledné vyvažování, kdy negativní zpráva o každém politikovi musí být kompenzována nějakou zprávou pozitivní, byť sebebizarnější.
Ve středu, po uzávěrce Reflexu, se podnětem Drtinové a Komerse zabývala televizní rada. Výtky na ní odmítl jak ředitel Dvořák, tak šéf zpravodajství Šámal. „Hlubší analýzu v celém procesu trochu postrádám. Převládají pocity, emoce a osobní postoje nad tím, že bychom měli vést věcnou diskusi,“ okomentoval výtky ředitel Dvořák.
Členové rady se pozastavili především nad tím, že 21 redaktorů, kteří stížnost na své nadřízené zpracovávali, se pod ni odmítlo podepsat. „Chybí tu úcta a pokora zaměstnance k nadřízenému, vztah nadřízeného a podřízeného, v redakci zpravodajství to nefunguje léta letoucí,“ stěžoval si radní Jiří Kratochvíl. Jeho kolega Jiří Závozda navíc tyto „utajené signatáře“ vyzval, aby vystoupili na veřejnost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
