Vše nasvědčuje tomu, že Clintonová nebude mít v prezidentských primárkách mezi Demokraty vážnějšího soupeře. Poslední týdny však ukazují, že bývalou ministryni zahraničí a manželku exprezidenta Billa Clintona mohou na její cestě do Bílého domu zbrzdit jisté nepříjemné skutečnosti z minulosti. Americká média se v tomto měsíci zabývala především tím, že Clintonová v letech 2009 až 2013, kdy stála v čele americké diplomacie, nevyužívala pro e-mailovou komunikaci vládní e-mail, ale soukromou schránku. Porušila tak zákon o právu na svobodný přístup k informacím. Vládní e-maily jsou totiž ze zákona archivovány, Clintonová je však mohla na svém soukromém účtu libovolně mazat.
Minulý týden se v médiích objevily další informace, jež se Clintonové příliš "nehodí do krámu". Před nástupem na ministerstvo zahraničí Clintonová slíbila prezidentu Obamovi, že nadace manželů Clintonových bude vydávat pravidelně výroční zprávu obsahující seznam svých dárců. Mělo se tak zamezit možnému ovlivňování Clintonové v její funkci některým z dárců. Jak však konstatuje americký think tank The Atlantic Council, slib novopečené ministryně zahraničí vzal záhy zasvé. Nadace od roku 2010 žádnou výroční zprávu nevydala.
celý text v angličtině najdete ZDE
Atlantic Council dále cituje informace amerického deníku Wall Street Journal, podle kterého do nadace navíc i nadále proudily miliony dolarů od zahraničních vlád. Konkrétně se jednalo o příspěvky saúdské královské rodiny či ukrajinského oligarchy a bývalého poslance. Další jednotliví dárci Clinton Foundation navíc měli úzké vazby na zahraniční vlády vyplývající z jejich podnikatelské činnosti. Zájmy těchto dárců se týkaly různých oblastí, od lidských práv až po vztahy mezi Spojenými státy a Kubou. Dle zjištění deníku poskytlo několik největších dárců po nástupu Clintonové nadaci mezi 34 až 68 miliony dolarů.
Podle Atlantic Council není největší problém v tom, že nadace manželů Clintonových porušovala pravidla. Za mnohem závažnější skutečnost považuje americký think tank to, že nelze zpětně vyloučit, že se některý z dárců nesnažil Clintonovou ovlivňovat v jejích rozhodnutích coby ministryni zahraničí. „Kolik globálních dárců navíc nemá žádné vztahy se svými vládami?“ pokládá si think tank řečnickou otázku. Ať tak nebo tak, je prý jasné, že nominanti a budoucí voliči budoucí prezidentské kandidátky musí brát tyto kostlivce ve skříni související s minulostí Clintonové v potaz. „Ber, nebo nech být,“ glosuje Atlantic Council s nadsázkou celou situaci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
