V Kodani se sešel tzv. „Bilderberský klub“, což je důsledně utajované každoroční setkání nejvlivnějších byznysmenů, politiků a tvůrců veřejného mínění z USA a západní Evropy. Kolem konferencí „Bilderbergu“ existuje každoročně maximální utajení.
Letos se shodou okolností ve stejné době sešlo ve Vídni několik osobností, aby si připomněly dvousté výročí zahájení tzv. Vídeňského kongresu. Toto vrcholné setkání evropských státníků řešilo uspořádání Evropy rozvrácené napoleonskými válkami a dokázalo nastolit systém, díky kterému pak v Evropě vydržel relativní klid plných sto let.
Co vlastně psaly LN? Dočtete se ZDE
Nyní se na konferenci, která měla s odstupem dvou staletí na tento historický moment zavzpomínat, sešly politické i společenské osobnosti z nejrůznějších evropských zemí. Z Rakouska, Francie, Německa - a pochopitelně též z Ruska, které coby klíčový člen protinapoleonské koalice bylo na kongresu velmi významným účastníkem.
Jak na tuto vzpomínkovou konferenci reagoval český tisk, demonstruje Hájek na textu Petra Janouška a Kateřiny Šafaříkové z Lidových novin, vlastněných ministrem financí Andrejem Babišem. Za vše mluví už titulek: „Přísně tajné. Rusové jednali ve Vídni s krajní pravicí EU“.
V textu pak redaktoři suverénně napsali, že jednání bylo tajné. Zato o kodaňském setkání napsali, že zde „tisk měl omezenou možnost, jak získat informace“. Obě schůzky však prý srovnávat nelze. „Cílem bilderberských setkání je otevřená diskuze, zatímco v Rakousku šlo o `oslavu` zpátečnického myšlení. Ostatně Bilderberský klub vznikl jako výraz nesouhlasu se sovětským systémem,“ napsali novináři.
Obdobně novináři popsali i původní Vídeňský kongres, který podle Hájka měl „zastavit vlnu revolucí a udržet křesťanský půdorys civilizace, který tak zásadním způsobem narušila Velká francouzská revoluce“. V Lidových novinách ale píší o účtování s napoleonskou Evropou. Jeho výsledkem měl být systém Svaté aliance, původně vzniklý z „reakčního spolku“ mezi ruským a pruským panovníkem. „Ve výsledku šlo také o pakt proti liberalismu. Podobný cíl mělo i vídeňské setkání na konci května,“ zakončili novináři své úvahy.
Hájek k tomu ironicky poznamenává, že „ta reakce si prostě nedá pokoj“. „Zatímco noví Napoleonové ve Washingtonu a noví revolucionáři v Bruselu hledají dnem i nocí všechny cesty, jak urychlit nastolení Nového světového řádu (NWO) destrukcí posledních zbytků duchovních základů, na nichž tato civilizace před dvěma tisíci roky vznikla, ten zločinec Putin se tomu snad vážně chce postavit do cesty! Zrovna jako ten jeho reakcionářský předchůdce, car Alexandr,“ poznamenává.
Ještě výstižněji to podle Hájka řekl Alexandr Vondra, v minulostí sám účastník setkání Bilderbergu. Ten spolupráci ruských a evropských konzervativců zhodnotil: „Putin je prezident konzervativního a nacionalistického Ruska, jež hledá spojence v boji proti demokratickým hodnotám, které vyznává EU.“
Noviny pak ještě ocitovaly „znalce rakouské politiky“ Karla Schwarzenberga, který na adresu účastníků setkání z Rakouska a Maďarska uvedl: „Jobbik, pan Strache a jejich souputníci putují do Moskvy jako do svého novodobého Říma. Putin jich využívá k tomu, aby mu pomohli poškodit nebo rozbít Evropu. Je to velmi nesvatá aliance,“ uvedl v narážce na spojenectví evropských panovníků, které z Vídeňského kongresu let 1814-1815 vzešlo.
Setkání ve Vídni podle Hájka nelze přeceňovat, přesto však naznačilo, že na kontinentě si stále více lidí uvědomuje, že současné mocenské elity vedou Evropu do zkázy. „Tohle soudruzi z Babišových LN, ve snaze být k těm ze současného Bruselu a Washingtonu papežštější než římský biskup František, podcenili,“ dodává.
Psali jsme:
autor: jav
